28.12.2001 | Autor: Ondřej Váša

Sony Music Bonton (71:08)
Pravé od Mattela, to je přesný. Čistá práce. Produkční tým si může gratulovat, protože Destiny's Child jsou skutečně bez chybičky. Panenky jak ze škatulky. A jsou to velké hvězdy. Na MTV jim věnovali celý víkend, v blízké době se chystá tuším další. Na kontě dvě alba a spousty hitů. Poslední dva roky snad byli v televizi pořád. Jsou neokoukané. Po jisté době fungování vyrazili čtvrtou nicku (dostat padáka z takovéhle skupiny, to je k vzteku, ale ona byla fakt přebytečná), pak se jedna z nich odbarvila na blond a byla vystrčena vpřed, neb má nejsilnější hlas (a největší prsa). Prý chystá sólovou desku. Nynější trio je především o ní, zbytek dělá křoví. I při rozhovorech jsou kamery otočeny na ní. Mimochodem, co se ostatním dvěma asi honí hlavou? Ať už ta blbá kráva zmizí, nebo jsou to fakt nejlepší kamarádky?

Profesionalita nečiší jen z propagace, vzhledu a vrtění zadkem, i hudebně se jedná o kvalitně odvedenou práci. Sice chladnou, až mrazí, ale fungující. To není chvála; mluvíme tu o řemesle, nikoli o umění. Kupa producentů a externistů dokázala uhníst další uhrančivou nafukovací pannu. I když pokud by třeba skladbu Independent Women, takto výsledek objednávky na písničku pro film Charlie's Angels, zpíval někdo živý, pak by se jednalo o ucházející kousek. Není jistě třeba upozorňovat, že bez obrázků jdou dvě třetiny efektu do háje, ale uvnitř cédéčka je různých fotek dost, tak co. K onanii nic víc není potřeba.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/12