9.8.2004 | Autor: Roman Jireš

Fanoušky, kteří netrpělivě čekají na nové album kontroverzního rapového guru Eminema, blonďatý fenomén z Detroitu částečně uspokojuje svou účastí na projektu "dvanácti špinavců" D12 (možno číst jako Dirty Dozen). V roli zpěváka a producenta se u mixážního pultu už podruhé spojil s partičkou, s níž se zná léta z hip-hopových obchodů, aby si zarapovali o násilí v ulicích, odporu ke škole, divných holkách a vůbec celém "zkurveném" Detroitu. Rozzlobení mladíci Eminem, Bizarre, Kon Artis, Kuniva, Proof a Swift, kteří již v polovině devadesátých let vydávali undergroundové hip-hopové nahrávky, zaujali už přechozím projektem Devil´s Night. Také novinka přináší hypnotický rytmus Eight Mile Style Music, množství zajímavých zvuků, pár dobrých nápadů (orientální prvky v Git Up), paradoxů (dětský sbor v Just Like U na albu nedoporučeném dětem) i pompézní siláctví (How Come). Album, z něhož vzešel nadupaný hit My Band, je však zbytečně dlouhé a naplněné až nečekaně velkým množstvím hluchých míst. Sedmdesát osm minut (!) téhle muziky musí začít nudit i člověka, který považuje Eminemův film 8 Mile za zlom v dějinách světové kinematografie a nejde v běžné konverzaci daleko pro nějaké to fuck.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/08