14.6.2002 | Autor: michal nanoru

Melankolic/Virgin/EMI Czech (69:01)
Druhá sólová deska hudebního aristokrata, který vypadá jako váš trafikant, má být událostí. Dlouhohrající debut The Space Between Us byl už dost hlubokým kočičím škrábnutím do dlaně všech puritánů. Bolí je dodnes, peroxid neperoxid. As If To Nothing jim do ran sype chili, kari, šafrán a kardamon a uši jim lepí potravou pro kosmonauty. My, co jeho stylovou tahanici - ať v rámci jednoho tracku, či desky - vítáme vavříny, cítíme teplý žár těsně pod játry (to bude slepák - pozn.ed.). Čistota stylu omezuje. Tento opus uvolňuje zasuté city, oživuje klasickou orchestraci, navrací smyčce z vyhnanství maníků v oblecích a mokasínech a dam s fialovou trvalou na autobusovém zájezdu do Rudolfina. A přitom kýč je něco,co Armstronga vůbec nezajímá. Armstrong je především snovač rozsáhlých filmových smyčců, komářích nálad a napínání uší. Nás ovšem zajímá jeho neobvyklý přístup k míchání klasiky s elektronikou. Totiž vcelku industriální buchy, šeré triphopové podklady a ambientní pípání pro meteorology a jejich kovové miláčky čekající na mimozemšťany. Zatímco Craig cestoval za zakázkami, sbíral do As If To Nothing zajímavosti. Evana Dando z Lemonheads do kytarovkové balady Wake Up In New York, Davida McAlmonta pro tragický obraz Snow, německý goethe-rap ze svěrací kazajky vypočítávající Antye Greie-Fuchs do twinpeaksovského Waltz, dále pak Mogwai nebo Photeka. A Inhaler, vazbeného bratra Trickyho Excess nebo Superpredators Massive Attack. Předělávku Starless, skladby King Crimson z roku 1974 a deformovanou Stay (Faraway, So Close!), kterou zpívá přirozeně Bono. A taky pár skvělých atmosférických, nepompézních, přístupných a nezvykle elektronických skladeb. S náladou těžce raněnou deštivými tragickými scénami zoufalství a temné melancholie aristotelských krizí ve filmu. Až budete na obloze hledat hvězdy, nenajdete lepší soundtrack.

O Craigu Armostrongovi jste se mohli dočíst v singlech 12/01.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/06