23.12.2008 | Autor: Ivan Ivanov

Respekt (49:25)
Tisk většinou o tomto albu píše jako o nové desce Lenky Dusilové. Hluboký omyl. Při vší úctě k tomu, co Lenka Dusilová zatím natočila a nazpívala, musím říct, že jména Beaty Hlavenkové a klarinetového kvarteta nejsou na obalu alba napsaná náhodou. Právě zde se skrývá jedinečnost a krása desky. Ve spojení tvůrčích vzletů tří odlišných hudebních individualit, jejichž volnost a myšlení je dostalo do nadžánrové muziky, v níž se mísí jazz, minimalismus a etnické prvky. Podobnou cestou se vydal před časem Dan Bárta se svou Illustratospherou a nutno říct, že výsledek, jehož se Dusilová a spol. dobrali, je neméně přesvědčivý. Eternal Seekers je barevná, emocionální a velice pestrá deska, která odráží neustálé hudební hledačství jejich protagonistů. Místy je zasněně meditativní, místy hluboce emocionální a živočišná. Hlas Dusilové jako mnohobarevná pastelka citlivě vybarvuje a dokresluje finální podobu kontur a obrysů, které vytvářejí klavír Beaty Hlavenkové a neobvyklé aranžérské struktury klarinetového kvarteta. Když obecně ve světě vznikne podobně jedinečná a muzikantsky inspirativní deska, je to důvod k radosti. Když je taková deska ke všemu nazpívaná v češtině, vše výše napsané můžete minimálně umocnit na druhou.

Zlatý hřeb: Louče, Ohňů
Zní to jako: Anna Maria Jopek, Dan Bárta & Illustratosphere

Body: