20.4.2010 | Autor: Josef Rauvolf

Warner (41:51)
Sympatické je, že si Charlotte Gainsbourg, dcera slavného francouzského písničkáře Serge Gainsbourga (ano, autora kdysi velice šokézního polučního hitu Je t´aime), nenechala na obal nalepit samolepku hlásající celému světu a potenciálním kupcům, že na tomhle albu s ní spolupracoval slavný Beck – jistě by to přitom zabralo. Charlotte, jež je známá spíše jako herečka (před časem si například střihla postavu Boba Dylana ve filmu I´m Not There) není žádný nováček, první album vydala již ve třinácti. Dnes je jí osmatřicet, hlas má však stále nádherně francouzsky zakouřený, dívčí v tom nejlepším slova smyslu. Beck se zde projevuje jako velice citlivý producent, kromě toho napsal téměř všechny ze třinácti písniček alba, jež úžasně voní Paříží, kavárničkami, Sienou, zároveň je kořeněné tu decentní elektronikou, jinde zase nenápadnými akustickými kytarami či smyčci. Ideální musika pro zešeřelý večer! A ten název? Inu, francouzská zkratka pro skener k magnetické resonanci – Charlotte má totiž za sebou operaci...

Zlatý hřeb: Vanities
Zní to: jemně, vzrušivě, smyslně

Body: