Carpe Tenebrum / Necrophobic: Dreaded Chaotic Reign / Bloodhymns
2.9.2002 | Autor: Alex Švamberk
Hammerheart/Globus Music obě desky (46:09 / 46:03)
Jak Carpe Tenebrum, tak Necrophobic se pohybují v oblasti death metalu. Avšak zatímco prvně jmenovaný projekt kytaristy Astenna, který hrál s Dimmu Borgir i s The Kovenant, zůstává v minulosti stylu, Necrophobic se jej snažili dále rozvinout. Astennu postavil album na hrdelním vokálu, hutném zvuku podladěných kytar a kulometném rytmu dvou kopáků. Přestože skladby jsou propracované a střídají se v nich nejen riffy, ale i rytmy, Dreaded Chaotic Reign působí monotónně. Astennu se utápí v klišé, lpí na deathové minulosti, jako by stále stačila samotná brutalita. Kytarista je sice nejen stylový, ale také invenční, ovšem chybí mu rovnocenný partner. Zejména rytmika postrádá nápad, bicí končí kulometné palby, která svou monotónností evokuje techno. To zdůrazňuje i zvuk - mám pocit, že se Astennu spolehl na automat. Temná a vznosná instrumentálka Aetherial Benefaction postavená na plochách kláves vyklenutých nad pochodovým rytmem sice ukazuje, že Astennu má na víc a sleduje aktuální trendy v black metalu, sama však album nespasila.
To Necrophobic ukázali, kam až lze dospět od klasického deathmetalu, aniž by se vytratila údernost. Skupina na svém čtvrtém ablu výrazně čerpá z thrashe, dbá nejen na tvrdost a důraz, ale jak ukazuje prostřední část propracovaných Shadowseeds a Hellfire, nebojí se ani pekelně rychlého tempa. Materie nic neztratila na své hrubozrnnosti, i když Necrophobic opustili zahuhlaný záhrobní zvuk, aby vynikly propracované linky kytar Johanna Bergebäcka a Sebastiana Ramstedta, který skladby korunuje promyšlenými vyhrávkami, jejichž melodičnost tvoří potřebný kontrapunkt k brutalitě vpřed se ženoucích skladeb. Aranžmá jsou do detailů propracovaná a zdůrazňují strukturu střídajících se riffů. Deathovému klišé se vzepřel i baskytarista Tobias Sidegard: své hlasivky sice nijak nešetří, ovšem před smrtelným chropotem dává přednost vzteklému ryku válečníka, jenž se vrhá na zteč. Necrophobic překročili hranice deathu, ovšem jejich tvorbě to dodalo průraznost protipancéřové střely.
&musiQ 2002/08