18.1.2008 | Autor: Ladislav Řehounek

Urban Cow (53:12)
Nové album avizovala britská kapela Chikinki už před dvěma lety, jenže co čert nechtěl, vyskytly se problémy s vydavatelstvím. Pro kapelu, která tvoří hudbu z podstatné části založené na elektronice jde o dlouhou dobu, stejně jako čtyřleté rozpětí mezi deskami pro mladou kapelu, která nechce zůstat v ústraní.

Svěžest a síla předchozí desky Lick Your Ticket, dlužno podotknout, že velmi nadčasové, spočívala v experimentálním pojetí kytarového rocku a elektroniky, a to mnohem dříve, než se vyrojila škatulka u nu-rave; jednu dobu tomu dokonce sama kapela říkala techno-art.

Na novinku Brace, Brace se dá nahlížet ze dvou úhlů. Jednak jako na desku, při jejímž vzniku měla kapela jasno, že v době vydání, o které ale zprvu nebylo ponětí, musí znít aktuálně, a jednak jako na něco, čemu se říká přirozený vývoj.

Buď jak buď, Chikinki jsou na Brace, Brace hravější a rozvernější než kdy dřív. I přes čitelný rukopis a lehce rozpoznatelný projev zpěváka Rupperta je znatelný odklon od výraznějších experimentů a posun k melodičnosti.
Jenže jakmile máte v záloze skladby s hitovým potenciálem, do krámu se to hodí. Stačí znát správnou cestu a neztratit se, což bristolští zvládli, ba dokonce ze svých prvotních potíží dokázali vytěžit maximum.

A toto pro Chikinki může být startem nové etapy. Byť se aktuální deska zřejmě ani s odstupem nezařadí po bok té předchozí mezi zlomové počiny kapely, má daleko slibnější šance najít si příznivce v řadách širšího publika.

Zlatý hřeb: Hello Hello, You Said
Zní to jako: hravá kapela, která se nesnaží být za každou cenu veselá

Body: