25.1.2002 | Autor: Ondřej Bezr

Supraphon (59:02)
Rozhodně si nemyslím, že by kterákoliv černá deska měla být ponechána v archivu bez možnosti nového vydání v CD formátu. Naopak si říkám, jestli nejsou naše vydavatelství v dost těžkém skluzu, když mnohé i vynikající tituly napříč žánry taková léta nechávají zapadané prachem (za všechna jména namátkou třeba Stivín nebo Voňková). Naproti tomu v případě pantonského debutu Bluesberry (1987) nebylo nic zmeškáno. To, že ta deska příliš vyvedená není a dnes má opravdu asi jen dokumentární hodnotu, by určitě potvrdili i její tvůrci. Nejde ani tak o repertoár, ten byl vybrán do značné míry jako dosavadní 'greatest hits' kapely (k reedici bylo připojeno EPčko z edice Cesty a dosud nevydaná písnička Na Jazzovejch dnech) a přesně odráží její tvůrčí princip (známé bluesové standardy s českými tu více, tu méně vtipnými - a hodně dobou poznamenanými - texty). Problém byl jinde: v nezkušenosti kapely se studiem a osádky studia s bluesovou muzikou. Tyhle dva průšvihy se nakonec ani ne sečetly, jako spíš znásobily a výsledkemje nahrávka, která působí zvukově až naivisticky, nešlape a chybíjí specifická atmosféra, kterou tehdejší koncerty Bluesberry měly. A to nemluvím o obalu. Ošklivější aby v dobové produkci zemí RVHP pohledal.





Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2001/01