19.10.2011 | Autor: Michal Husák

DGC/Universal Music (36:34)
Osm let čekali čím dál netrpělivější příznivci Blink–182 na novou desku. A ukázalo se to jako velmi zdravá odmlka. Někdejší hvězdy frackovitě přiboudlého písničkaření prošly za ty roky výrazným osobnostním i muzikantským vývojem, pánové zažili momenty, kdy se bez nadsázky zamysleli nad životem, posbírali spoustu zkušeností v bočních projektech… Může se pak někdo divit, že jsou Blink–182 v roce 2011 trochu jinde, než když coby idolové nenáročného pop-punku ve druhé půli 90. let stavěli do latě děcka za oceánem i u nás? Kdo má kapelu pod kůží, nemůže si ji samozřejmě splést, Neighborhoods ale oproti starším plackám přináší pestřejší a důmyslnější munici. Až někde narazíte na názor, že trojice Hoppus-DeLonge-Barker přinesla do svého pop-punku „progresivní prvky“ a vrstevnatější skladatelské přístupy, neťukejte si hned významně na čelo. Něco na tom totiž (byť stále v intencích žánru) bude. Sympatický comeback.

Zlatý hřeb: Ghost on the Dance Floor
Zní to jako: překvapivě chytrý pop punk s přesahem

Body: