20.11.2011 | Autor: Radek Pavlovič

Relapse Records (34:01)
Město Savannah v americkém státě Georgie by měli fanoušci ostřejší muziky znát minimálně ze dvou důvodů – Kylesa a Baroness. Další kapelou do party je trojice Black Tusk. Jsou ze stejného města a jdou na to podobně, ale když dva dělají totéž …však to znáte. O pozornost se hlásí třetí deskou Set The Dial.

Úvodní intro trefně pojmenované Brewing The Storm je skutečně jakási předzvěst bouře. Trvá pár desítek vteřin, čas na poslední velké nadechnutí. Následně vystřelí první salva Bring Me Darkness. Řekl bych, že takový zvuk Black Tusk ještě nikdy neměli. Od posledního alba Taste The Sin ještě víc přitlačili na pilu. Jejich zvuk je hrubost sama, až máte pocit, že se při poslechu pod vámi musí propadnout podlaha. Ostatně produkci měl na starost veterán Jack Endino (namátkou Skeletonwitch, High on Fire nebo také Soundgarden), což také ledacos vysvětluje.

Co se u Black Tusk příliš nezměnilo, je hudba samotná. Stejně jako na předchozích albech zůstávají dřevorubci ze Savannah věrni nekompromisnímu stoner sludge metalu. Brutální a přímočaré kytarové riffy, dunivé bubny a hned tři uřvané vokály. Žádné technické kudrlinky, žádné experimenty, tohle je esence stoner metalu ohoblovaného až na kost. Žádný velký kalkul, žádné zadumané kompozice. Hlavně když krev crčí z konečků prstů a pot cáká na všechny strany.

Na druhou stranu možná právě v tom nekompromisním hoblování je zároveň největší problém. Ve srovnání s konkurencí tu hrozí jistá zaměnitelnost. Tam, kde nejbližší kolegové z Kylesa a Baroness zpomalí a zkoumají neznámá zvuková zákoutí, Black Tusk nasazují až učebnicové riffy, které vždycky chtě nechtě někoho připomenou. Nicméně i v úzce vymezeném mantinelu žánru pracuje kapela nadprůměrně dobře. Není od věci si jednou za čas pustit pořádnou řezničinu. Set The Dial je poctivě odvedené řemeslo.

Zlatý hřeb: Carved In Stone
Zní to jako: učebnicový příklad stoner metalu

Body: