21.2.2013 | Autor: Radek Pavlovič

Stoned to Death (25:54)
V loňském roce se na české scéně objevilo hned několik nových jmen, která určitě za to stojí sledovat. Black Tar Jesus patří mezi ně. Pod tímhle jménem vystupuje Tomáš Kopáček, kterého si možná pamatujete coby písničkáře Mon Insomnie nebo jako člena witch house projektu Tempelhof. Klikatá cestička ho ale zavedla zpátky ke kytaře a k pseudonymu Black Tar Jesus. Zde chytře kombinuje lo-fi stoner (pokud vůbec něco takového existuje), garage a power pop. Svůj vlastní pohled předvedl loni na eponymním EP a chytře tak navnadil na debut. Tady ho máme: album Who´s The Freak When Days Are Bleak je na světě. Co o něm napsat?

Sleduju Tomášovo hudební snažení od úplných začátků a musím říct, že ještě nikdy mně jeho tvorba nepřišla tak kvalitní a zajímavá jako právě na debutu BTJ. Tomáš si ze studia Dana Šatry přinesl devět výborných a krásně zkouřených písní, které se inspirovaly v seattlských devadesátkách, sedmdesátkovém power popu a halucinogenním psych/garage soundu. Hlavní slovo tady má úspornost - každý song stojí na prostém a velmi funkčním vzorci sloka-refrén-sloka-refrén a silných a zároveň příjemně nenucených melodiích. Lehce zkreslená kytara občas vykouzlí nějakou tu kudrlinu, ale většinu času je to obyčejný dělník, který maká ve prospěch decentního a jakoby nezúčastněného vokálu. Celek dohromady funguje natolik dobře, že by každá píseň obstála sama o sobě.


Upřímně přiznávám, že debut BTJ není bůhvíjak originální záležitost. Každou chvíli vás napadne nějaké to slavnější jméno, kde se Ježíš inspiroval. To ovšem nemění nic na tom, že na české poměry jde o zajímavý zjev, který stojí za to sledovat. Lepší debut jsem dlouho neslyšel.

Zlatý hřeb: Ill at ease a všechny další písně až do konce
Zní jako: lo-fi stoner písničkář

Body: