10.9.2009 | Autor: Josef Rauvolf

Nonesuch/Warner (74:00)
Je málo kytaristů (a musikantů obecně), které poznáme po prvních pár tónech, aniž bychom danou nahrávku někdy slyšeli. Naprosto čítankovým příkladem je americký „jazzový“ kytarista Bill Frisell – jeho kytara je zcela nezaměnitelná, a je úplně jedno, jestli hraje piánko anebo má zapojené různé rabijátské krabičky. Frisell je znám svou aktivní láskou k „americké“ hudbě, k jejím kořenům, má také rád různé koncepty. Namátkou stačí uvést alba jako Have A Little Faith, This Land nebo History, Mystery – na prvním interpretoval skladby amerických autorů všech dob i žánrů, na druhém se ohlédl do americké minulosti, a na třetím po svém interpretuje historii. Od každého něco pak najdeme na jeho nejnovějším projektu. Frisell zde ilustruje fotografie Mike Meyerse z 30. let. Ameriku zachvátila krize a život na farmách v Arkansasu byl pěkně tvrdý, což odrážejí i Meyersovy (zvolil si ovšem umělecké jméno Disfarmer, odtud i název celého alba a projektu). Frisell nepodniká podobnou pouť poprvé, natočil například dvě alba, na nichž ilustruje němé grotesky Bustera Keatona. Frisell na albu Disfarmer nepopírá své „klasické“ nahrávky, plné ozvěn americké tradice, koneckonců zařadil i písničku od Hanka Williamse, najdeme zde ovšem i skladby plné efektů. A jako vždy jde o vynikající muziku, chytrou, a přesto velice přístupnou.

Zlatý hřeb: například That´s Alright, Mama
Zní to jako: Bill Frisell

Body: