6.11.2003 | Autor: Milan Slezák

Guerilla Records (67:03)
Kouzelně potemnělá nálada s nevšedním emocionálním nábojem
Severočeská kapela, personálně zčásti propojená s formací Houpací koně, se na svém druhém albu představuje jako soubor s naprosto jasným názorem a osobitou variantou temné (a chtělo by se možná říci až gotizující) kytarové hudby. Bez peří atmosférou nemají daleko k některým položkám tvorby raných The Cure, ale je v nich cosi, co takovému srovnávání brání. Je to střetávání indie rockových kytarovek s gotikou a garážovým zvukem, ale i určité stopy českého undergroundu. Připočteme-li k tomu texty plně korespondující s hudbou a dokreslující melancholické obrazy doslova nabité těžko definovatelnou energií, tryskající odkudsi zvnitřku skladeb jako z nitra vulkánu, je jasné, že máme co do činění s někým, kdo ční nad běžnou tuzemskou produkci.
Pokud si uděláte na soustředěný poslech tohoto uceleného alba (mimochodem, produkovaného Janem Čechtickým) čas, pohltí vás a odmění. Má totiž v sobě velkou vnitřní sílu a přitom, aniž by se zbavilo své zneklidňující melancholie a temné hry světla a stínu, je ve své podstatě příjemným melodickým alternativním rockem. "Radost je přítelkyní smutku, jaro poslem podzimu a smrt rodí život," napsal kdysi norský malíř Edvard Munch. Co víc k tomu dodat.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/11