1.2.2011 | Autor: Petr Korál

vlastní náklad (46:01)
Už minulé – v pořadí druhé – album rodinné kapely Benjaming Band z Petříkovic u Trutnova (Americké popelníky, 2008) bylo velmi povedeným dílkem. Ovšem jak se říká: do třetice všeho dobrého. Tedy, v tomto případě spíš nejlepšího. Mimo jiné i proto, že tentokrát se povedlo tuhle na koncertech mimořádně živelnou skupinu téměř bezvýhradně nazvučit i ve studiu a vtisknout jejímu albovému projevu jak čitelnost, tak energii. Což se především na někdejším debutu Švihák moc nepodařilo.
Benjaming Band tady poprvé do svého soundu začlenil skotské dudy. Ne do všech skladeb, protože Lukáš Dlouhý střídá tenhle nástroj s akordeonem a sem tam i s mandolínou, přesto ty písně, kde byly zapojeny, patří mezi nejšťavnatější položky desky. Jinak se ale u „Benjamingů“ nic zásadního nezměnilo, a to je jedině dobře.
Zůstávají punkovými hitmakery, kteří sypou z rukávu jednu hitůvku za druhou, až člověka napadá cosi o rozhazovačnosti, protože zatímco jiným se podobně elegantních, nikterak nasládlých a nepodbízivých melodií často zoufale nedostává, oni jimi až neskromně hýří... Jediná podstatnější výhrada může i tentokrát směřovat k tomu, že písničky souboru sice mají většinou poměrně silný myšlenkový náboj, ale způsobem zpracování texty nejednou sklouzávají po povrchu či do přehnané přímočarosti a „hospodského“ mudrlantství. Prostě k poezii mají po čertech daleko... Jo, a ještě něco: vím, že anglicky zpívaný kousek Kilt And Bagpipes je myšlen spíš fórek, přesto by si zpívající kytarista Kuba Dlouhý měl jazyk Shakespearův možná radši odpustit – jeho neumětelsky „školní“ výslovnost totiž tahá za uši i ty, co angličtinou tak dobře nevládnou.

Zlatý hřeb: Bezdomovec, Šedesát
Zní to jako: keltský punk z Krkonoš

Body: