24.7.2002 | Autor: DJ Mobley

Funky Juice (72:11)
Možná proto, že album italské dvojice Roby 'Jazzman' Colella a Steve Micarelli nahrávající pod jménem Barrio Jazz Gang neprovázelo žádné očekáváni, zní jejich 'Spectrum' jako příjemné překvapení. Svoji inspiraci hledali římští jazzoví mafiáni nejen ve swingujícím světě agenta 007, ale i v brazilské taneční hudbě šedesátých let, k níž se pyšně hlásí na obálce. Kromě Micarelliho kytary a počítačových kláves, které oba obhospodařují, poskytuje deska štědrý prostor i trumpetě Alda Bassiho a flétně Paola Innarelly. Na rozdíl od množství nu- či elektro jazzových desek, kde slouží jen jako plytká dekorace, jazz v tomto případě zůstává rovnocennou a autentickou stranou jazzové - taneční rovnice. Hudba Gangu v nejlepších momentech překračuje stín obligátních referencí jako je George Benson, Ronny Jordan nebo Brecker Brothers.

Jedinou vadu na kráse téhle svěží novinky představují amatérsky znějící beaty, které znějí místy stejně lacině jako 'automatičtí bubeníci' prznící nejhorší popové a jazz-rockové nahrávky osmdesátých let. Možná je to špatným technickým vybavením a nebo - což se jazzmanům při objevování tanečních vod stává pohříchu často - věnovali BJG více pozornosti jazzové výuce a cvičení než bubenickým smyčkám. V každém případě je podobná nedbalost v techno-jazzovem žánru stejně neomluvitelná jako sušená bazalka nebo slunečnicový olej na jinak poctivých rajčatech s mozarellou! Situaci kupodivu nezachránily ani závěrečné remixy dvou skladeb s nejhitovějším potenciálem (Footsteps In The Green a Chok-a-blok Avenue). Zatímco systematické remixy původní elektronické muziky, zaplavující v poslední době hudební trh, v jednom případě ze dvou pokulhávají za původními mixy, jinak inspirovaná hudba Gangu by si opravdu zasloužila očistnou lázeň v dílně zkušenějších nebo lépe vybavených DJů. Co třeba Jazzanova?




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/07