24.5.2003 | Autor: Vojtěch Rynda

Na začátku natáčení Think Tank, sedmé desky druhdy britpopových princů Blur, kapelu po třinácti letech opustil její zakládající člen - kytarista Graham Coxon. Paradoxně to byl on, kdo se na výsledné nahrávce podepsal nejvíc: svou nepřítomností. Jestliže promomateriály konstatují, že na desce jsou 'nejrůznější podivné zvuky všude tam, kde bývaly elektrické kytary', nelze předem říct, zda je to ve prospěch nebo na škodu věci, a navíc jde jen o část dopadu Coxonovy absence.

Po jeho odchodu se totiž stal jedinou dominantou Blur zpěvák Damon Albarn. Ten patří mezi ty autorské osobnosti, jež sice sypou jeden nápad za druhým, ale nutně k ruce potřebují protihráče, který je po nich protřídí a pospojuje. Bez Coxona se Blur rovnají Albarnově nesporné vokální bravuře a chuti experimentovat, ale jen tyhle vlastnosti soudržnou desku nevytvoří.

Think Tank má dva vrcholy - dvě dokonalé a dokonané popové písničky. První z nich je skvostný singl Out Of Time, v němž se hořkosladká melancholická nálada snoubí s Albarnovým dovedným balancováním na samé hranici kýče; a jakkoliv si tohle krasosmutnění přímo koleduje o mohutnou stěnu smyčcců, Blur ji mnohem citlivěji podložili pouze vzdálenými andaluskými arabeskami. Druhý vrchol představuje šťavnatá gospelová Brothers And Sisters, v níž Albarn šeptavě deklamuje do hopsavého spodku.

Zbytek jsou experimenty plné zmíněných bizarních zvuků. Někdy zajímavé i zábavné, ale ne zrovna písničky. Některé momenty jako by si Albarn přinesl ze svého tanečnějšího vedlejšáku Gorillaz - jmenovitě odpichové vypalovačky Crazy Beat a We've Got A File On You nebo zasněně syntetickou On The Way To The Club; mezi producenty navíc figuruje i Fatboy Slim a William Orbit. Blur sice s alternativním dancem experimentovali už dříve, ale vždy v rámci klasicky vystavěných písní, zatímco tentokrát jako by se spolehli i na taneční strukturu a atmosféru. Moc to nefunguje.

Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/05