3.9.2002 | Autor: Ondřej Bezr

Rat Rec. (72:34)
Vytkne-li si kapela za cíl navazovat na tvorbu zcela originálních a nezaměnitelných předchůdců, nemůže se vyhnout nařčení z plagiátorství, nedostatku invence apod. Jenomže ovlivnění Plastiky je v případě BBP, kultovní kapely z okruhu mladého českého undergroundu, jejíž členové hrají i v dalších spřízněných souborech (New Kids Underground, Die Total Trottel ad.), tak otevřené (textem v bookletu, zařazením coveru Magických nocí), upřímné a autentické,že jej snad ani nelze kapele vytýkat. A to i přesto, že oněch 'více než inspirovaných' pasáží je tu víc než dost.

BBP je ovšem potřeba přiznat, že mají své vzory nastudované dokonale a s převzatými aranžérskými vzorci (včetně takových detailů, jako jsou harmonie smyčců a dechů či barvy kytarových efektů) pracuje velmi dobře - chvílemi by se skoro chtělo říci, že BBP jsou z tohoto úhlu pohledu plastikovštější než sami PPU. Pořádje ale třeba mít na paměti, že se zde jedná skutečně o koncept, nikoli nemohoucnost vytvořit vlastní zvuk či přijít s originálním nápadem (to ostatně členové BBP dokazují ve svých dalších již zmíněných projektech).

Jestli mi něco na albu BBP vadí, je to snad jen přílišné braní se vážně. Jistý nadhled lze najít v textech, zvlášť těch inspirovaných bondyovskými říkankami, určitá undergroundová ideologičnost, kteráje z alba cítit, mi připadá daleko víc mimo čas než samotný fakt přináležitosti k dnes už poněkud konzervativnímu způsobu hudebního vyjádření. Na druhou stranu je třeba dodat, že koncert BBP je skutečně velkým 'androšským' divadlem.




Body:

Psáno pro: &musiQ 2002/08