13.12.2003 | Autor: Michal Husák

SPV (45:47)
Pohled nesmlouvavý:
Alkehol je umca umca kolovrátek pro jednodušší nátury, který se tváří jako našlápnutá jízda, jenže i v lepších chvilkách sedí na zadnici a vyvolává maximálně tak směs úšklebků a divného mrazení za krkem. Překousnout to a doposlouchat se do druhé poloviny zavání problémy s bolestmi hlavy. Když kapela na konci zkusí zahrát cosi jako "romantickou baladu" Jak s tebou tančí, tahá to za uši snad ještě víc než osvědčené halekačky. Navíc se v jejím textu používají obraty typu "stále tančí" a to do rámce chlastacích rýmovánek plných té nejhovorovější mluvy (hlavně výslovnosti) opravdu nesedí. No, texty... Má to vůbec cenu rozebírat? Něco tak stupidního aby člověk pohledal, od největších zvěrstev z tancovaček je odlišuje jen určitá obratnost, kterou pánové Buneš a Hereš získali díky letitým zkušenostem. Ještě knedlík a omáčku, panstvo?
Pohled shovívavý:
Alkehol je lidová zábava a na nic jiného si nehraje, nemá to zapotřebí. O tak četném publiku si většina "seriózních a hodnotných" kapel může nechat zdát na poslední cestě. Co vlastně čekat jiného od nové desky, než sérii písniček, které si může Lojza pohvizdovat cestou na šichtu? Když se podíváme k sousedům, dají se najít dílčí paralely třeba s takovými Die Toten Hosen. Chytlavě postavené písničky s chorálovitými refrény, leckteré melodie mají něco do sebe (Ten kdo chce, Život je krátkej, Budu pít) a nejlepší jsou momenty, kdy se Herešovo "hulákání" proplétá s linkou sborů (Bohy už nevzývám). Texty opravdu nemá smysl řešit, beru to jako svého druhu nezbytnou pózu. Asi by to Alkehol dokázal i chytřeji (vzpoměňme univerzitní vzdělání pánů muzikantů), ale lidi to takhle prostě chtějí. Mimochodem, deska má velice obstojný zvuk.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/12