24.7.2013 | Autor: Michal Husák

Roadrunner/Supraphon (34:54)
Jurodiví Australané drží tříletý interval a přicházejí se svou třetí deskou. Airbourne jsou přesně typem kapely, která se bude nejspíš navěky držet osvědčené formule a čímkoliv jiným by své fanoušky zklamali – ne náhodou bývají jako jejich inspirace nejčastěji zmiňováni AC/DC.

Čtveřice i tentokrát v hlasitých salvách pálí zručně poskládané ozvěny tradičního bigbítu se základy v 70. a 80. letech – v hardrockové klasice s neodmyslitelnou příchutí blues se rozpíjejí pozdější ozvěny heavy metalu či stadionového rocku. Adrenalin a testosteron prýští z každé noty a jakkoliv je to celé značně stylizovaná záležitost, ve svém ranku funguje na výbornou.

Songy jsou to – bez urážky – přímočaře jednoduché, všechno jste to už mockrát slyšeli (vedle obligátních AC/DC se nabízejí třeba Def Leppard), ale mezi desítkou na desce prakticky nenajdete slabý kus. Čitelné struktury, refrény umocněné sbory, stylově trefená atmosféra, nikterak přehnaná stopáž, zkrátka i tentokrát receptura zabírá. Airbourne mají jasně promyšlený formát a směr, který naplňují po okraj a nerozmělňují – a nebojí se klišé, protože je umí prodat s čerstvou visačkou...

Zlatý hřeb: Ready to Rock
Zní to jako: synovci AC/DC pořád při chuti

Body: