22.4.2002 | Autor: michal nanoru

Source/Virgin/EMI Czech (45:35)
Už před časem jsme se s Vedralem shodli, že prodávat remixové deskyje hřích. Že se hodí buď jako dárek, bonus pro fanoušky nebo jako tácek pod hrneček. Snad krom Monkey Bussines působí vždy jako několik podvraťáků svázaných za uši provázkem. A to jsme ještě nevěděli, že Air to takhle zakopou. Myslel jsem, že toto exkluzivní duo má úroveň. Vezměme to statisticky - z desíti tracků jsou dva edity albových tracků a jeden nový (The Way You Look Tonight). Zbývá sedm míst na neznámé remixy, z nepochopitelného důvodu pouze tří písniček, totiž Don't Be Light, How Does It Make You Feel? a People In The City. Pokud deska obsahuje z 10ti tracků 5x Don't Be Light, říká se jí buď singl, koncepční zvrhlost s cílem ublížení na těle anebo totální kravina. Ne, že by to nebylo běžné, ale interpreti většinou volí nenápadnější způsob - tracky alespoň jinak pojmenují. Jediný, kdo stojí za poslech, jsou The Neptunes a rastaman Adrian Sherwood. Mr Oizo je alespoň zajímavý, protože ze svých analogových zvrhlostí nepostavil house, ale elektro. Stejně tak Modjo, kteří akusticky laundžují.

Pokud jste si dělali poznámky, máte za rovná se pravděpodobně napsáno něco jako Nezajímavé, Bezkoncepční, Otravné, Zbytečné nebo Vyhozené peníze. Už dlouho se mi nestalo, aby se z tak povznášejících originálů podařilo zadělat na něco, co vytváří v místnosti neodbytný pocit, že nuda a nesmyslnost tečou nejen z lidí, ale i ze zdí.




Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2002/04