Ahmed má hlad: Salám a lajka
7.6.2002 | Autor: Radek Diestler
Spirála (44:05)
Třetí evangelium podle Ksichta spatřilo světlo světa přispěním náčelníků ostravského klubu Boomerang, bílé a invenční vrány na Cirku Stodolní. Jestli tedy chcete sympatickým lidem zvednout náladu a možná i trochu zlepšit bilanci, krmte své boltce Ahmedovým debutem (a chraň vás ruka Páně něco přepalovat).
Občas si říkám, jestli mé nadšení z takových ansámblů nevyplývá z povahy jejich hudby, pro slechy rock'n'rollisty (tupého, Lokoušku, vždy tupého!) exotické. Ale zde máme tu čest s materiálem adaptovaným - a Salám a lajka je šťastným průsečíkem mezi originálem (bylo by velkým zjednodušením pojmenovat Ahmeda jako 'balkánskou dechovku', jak mi bylo slyšet; jeho akční rádius, sahající i na Rus či do Haliče,je podstatně širší) a domácí hudební zkušeností. Vezměte si třeba běloruskou Tuman Jaran; punk jak prase, fakt. Zároveňje takové podání prosto polopatismu, což znamená další plusové body.
S albem jsem poprvé obcoval, jedva jsem opustil jeho křest v Akropoli (viz minulé číslo). Přechod z 'live' na 'repro' byl překvapivě plynulý: když příslušným čudlíkem pohoníte bass, jste víceméně opět na svém. Pokud je Ahmedovou devizou spontánní, živá koncertní produkce, je dobré, když se příslušné atributy cestou na desku neztratí. Těmhle to šlape a odsejpá. A kombinace syrového dámského a pánského vokálu je opravdu šťastná.
Body:
časopis Rock&Pop 2002/06