10.11.2004 | Autor: Roman Jireš

EMI (42:53 min)
Jihomoravská Argema, která se v názvu svého druhého alba vydala z Prlova do New Yorku, se díky tomu s pořadovým číslem čtrnáct ocitla pro změnu na severu Evropy. Album Půlnoční den se sice shodou okolností míchalo ve finském studiu Malmström. Ovšem žádný převratně nový zvuk nečekejte. Argema prostě zůstala. ehm, Argemou. Duše souboru bubeník Josef Pavka už dávno zjistil, že jeho cesta od metalu přes tancovačkový bigbít až po současný nevzrušivý pop rock vedla k plným sálům a prodávaným deskám, takže se spolu s věrným souputníkem klávesistou Danielem Škráškem drží zuby nehty úspěšného modelu. To vede k určité uniformitě jejich produkce, takže je vlastně úplně jedno, že kapela každou chvíli mění své obsazení. Tentokrát se zpěvákem Jiřím Strážnickým opět rezignovali na nějaké experimenty (byť k nim patrně možnost využití finského studia sváděla) a nabízejí tucet tuctových písní včetně dvou "pomaláčů". Z nudy vytrhnou snad jedině texty, které jsou místy opravdu výživné. Nedá mi to, abych nezacitoval: ".zemřel klaun, ať žije klaun, vždyť to byl jenom klaun." (Mistr klaun) Po pár pivech na taneční zábavě může být s Argemou celkem legrace, ale jinak chápu, proč je tenhle noční motýl pro mnohé spíše noční můrou.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/11