5.11.2007 | Autor: Daniel Matoušek

Domino Records (43:36)
Animal Collective vždycky dělali dojem party afektovaných chlapíků, kteří právě nadšeně vyběhli z lesa, kde si udělali menší LSD párty, a místo toho, aby začali tančit a poskakovat, rozhodli se dělat hudbu. Nebo se rozhodli dělat hudbu, zatímco tančili a poskakovali. Až donedávna měli v tomhle duchu na kontě sedm řadovek, z toho dvě na větší značce. Teď před vydáním novinky oznámili přechod k vydavatelství Domino Records, jednomu z největších britských, což svědčí o dvou věcech: jsou už zřejmě dostatečně známí a plánují být ještě víc.

Jejich nové album Strawberry Jam předcházelo tedy pěkné očekávání, znásobené ještě navíc dvěma úspěšnými nahrávkami, které s ním bezprostředně souvisejí. Bubeníkovi Pandovi Bearovi se na jaře povedla do nebes chválená sólovká Person Pitch, zpěvák Avey Tare zase natočil příjemné folkové album, které ale nakonec obrátil a vydal kompletně pozpátku – hudebně, pravda, nic moc, ale koncept na jedničku. Vše nasvědčovalo tomu, že Animal Collective jsou ve formě.
Už během nahrávání dávalo kapela jasně najevo, že novinka bude víc elektronická než to, co dělali dosud. Měli pravdu, takovéhle množství syntezátorů a jiných technologických výdobytků ještě nikde neměli, ovšem rozhodně to není krok stranou od jejich produkce. Dokonce to vypadá, že jde na desce vypozorovat i jakési zachování vývojové linie: od nesmyslného žvatlání a neurčitých hudebních mlhovin k čitelnější hudbě a textům, které jde občas i pochopit. Splývání a zahalenost nahrazuje dost rozeznatelné vrstvení a skvěle to demonstruje hned úvodní Peacebone, která je zároveň i prvním singlem. Začíná zmatečným syntezátorovým samplem, postupně se přidávají bicí a zpěv, až se celá přemění v písničku, které by se ta otevřenější rádia snad ani nemusela bát. Podobným způsobem to funguje na celém albu.

Stejně jako Coco Rosie, natočili Animal Collective zatím největší pop v jejich historii. Na rozdíl od sesterského dua, které sbíralo silně ambivalentní recenze, a Devendry Banharta, který se na nové desce taky moc nepochlapil, ale zůstávají z těch několika vlajkových lodí takzvané New Weird America vlny, jediní, kteří se s tím letos poprali se ctí.
Pokud se vrátíme zpátky, tak Animal Collective opravdu ukázali, že ve formě jsou, ovšem ve formě byli už na posledních několika albech, takže není důvod s vřískotem vstávat ze sedadel - na jejich vrchol, předchozí Feels, nejspíš Strawberry Jam nedosahuje. Je ale pravda, že ti, kteří vyznávají menší rafinovanost a mají rádi věci úhledně naservírované, to možná uvidí trochu jinak.

Zlatý hřeb: For Reverend Green
Zní to jako: LSD večírek se sloganem: Dnes více elektroniky


Body: