5.4.2007 | Autor: Leoš Kofroň

EMI
Hudební průmysl zasáhla miniaturizace zvukových nosičů i přehrávačů, proč by tedy renomované duo francouzských zvukových alchymistů a iluzionistů Jean-Benoît Dunckel a Nicolas Godin alias Air nemohlo vyrukovat se symfonií do kapsy. Dvanáct hudebních maličkostí, levitujících ovzduším s lehkostí vánku, staromilecky odkazuje svojí zklidňující melodičností a nostalgickou náladou někam ke včerejšku a ještě dál, z hlediska uchopení zvuku a filigránského využití jeho nejemnějších nuancí je však zakotveno v žhavé současnosti. Zdá se, že v zemi galského kohouta je pro podobné muzikantské pábení obzvlášť příhodné klima. Za vzdálenější či starší příbuzné Air by tak klidně mohli být označeni třeba Jean Michel Jarre respektive Deep Forest. Pocket Symphony je vlastně takovou kapesní ’patetickou’ i ’ódou na radost’ zároveň. Může posloužit jako ambientní zvuková kulisa, ale zaposloucháte-li se pozorněji, pod jejím povrchem lze objevovat další a další vrstvy.

Zlatý hřeb: Once Upon a Time, Lost Message
Zní to jako: Oldies v podání kosmické kapely

Body: