9.12.2004 | Autor: Michal Husák

EMI (48:18 min)
Hvězdné sdružení vedené zpěvákem Maynardem Jamesem Keenanem bylo vždycky takovou přístupnější a jemnější paralelou k pro většinu "normálního" publika neúnosně těžkým náladám Tool. Odraz rukopisu téhle jedinečné kapely byl ovšem v tvorbě A Perfect Circle stejně vždy cítit, navzdory výrazné úloze druhého tahouna, kytaristy Billyho Howerdela, a dalších celebrit v sestavě (je to jako kvíz z publikace Kdo je kdo, posuďte sami: Danny Lohner, Josh Freese, Jeordie White, James Iha, Paz Lenchantin). A vlastně se dá říct, že s každou další nahrávkou je "dokonalý kruh" ponurejší a temnější.
Třetí album sdružení vyšlo symbolicky v den amerických prezidentských voleb, kromě dvou původních autorských doplňků se jedná o kolekci coververzí protiválečných písní v náležitě svébytném, sžíravě působivém provedení. Devo, Depeche Mode či Joni Mitchell jsou uchopeni a reintepretováni s takovou dávkou charisma, až se ježí chlupy na zádech.
Ovšem než doceníte její palčivou přesvědčivost (hned na úvod předhozená Lennonova Imagine je pořádné sousto), chce to desku neobyčejně důkladně vstřebávat. eMOTIVe dlouho působí jako výstřední změť strohých, odlidštěných žalozpěvů, zprvu má zkrátka navrch kousavé protibushovské poselství. Postupně ale rozestírá křídla i muzikální bohatství, zakleté a ukryté v drobných jednotlivostech. Před posluchačem najednou stojí dojemně nahá, dospěle skromá a svým způsobem vnitřně krásná nahrávka.


Body:

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/12