Za oponou: Billy Talent – Billy Talent
9.9.2013 | Autor: Irena Menšíková | sekce: publicistika
Nejvýznamnější album Billy Talent a zároveň to, které jejich autory vyneslo do hudebních výšin, slaví 16. září deset let od svého vzniku. Skupina, jež fungovala už od roku 1993, se s jednoduše pojmenovanou deskou Billy Talent konečně dočkala vytouženého úspěchu a v domovské Kanadě se třikrát stala platinovou.
S kanadským producentem Gavinem „Gold“ Brownem nemohla čtveřice muzikantů sáhnout vedle. Brown velkým dílem stojí za úspěchem debutového alba Billy Talent, za které byl také v roce 2004 zvolen na Juno Awards producentem roku.
Billy Talent začali s nahráváním v prosinci 2002 ve Vancouveru a záhy dali dohromady čtyřicet jedna minut dlouhou desku o dvanácti písních, která byla nominována na nejlepší rockové album v rámci Juno Awards. O tři roky později, v roce 2005 se debutová deska Billy Talent umístila na 453. místě v žebříčku magazínu Rock Hard „500 nejlepších rockových a metalových alb všech dob“. Bezpochyby tak svým prvním albem nastartovali úspěšnou kariéru po deseti letech povedeného, ale nepříliš známého působení pod jménem Pezz. Do doby prvního alba Billy Talent jezdili od města k městu v dodávce a hráli všude, kde je chtěli. Nestali se hvězdou ze dne na den a to se podepsalo na jejich budoucím působení i tvorbě.
Žánr alba tíhne k popisům jako post-hardcore, samotná kapela jej ale označuje za punk rock. Deska se vyznačuje zvláštním druhem „syrového vzteku“, plynoucího ze zpěvu a hraní všech členů kapely. Zpěvákem Benem Kowalewiczem, jenž v některých písních budí dojem, že samým rozčilením zničí mikrofon, počínaje a ostrými kytarovými riffy Iana D'Sa konče.
Hlas Benjamina Kowalewicze je obsahem diskuzí fanoušků i odpůrců. Zatímco jeho příznivci ho považují za vlastníka jednoho z nejunikátnějších rockových hlasů poslední doby, spoustu lidí svým ikonickým ječákem naopak rozčiluje. Zároveň nějakým zvláštním způsobem dosahuje toho, aby věta „Don't think that you’re so great 'cause being great must suck“ („Nemysli si, že jsi tak skvělý, protože být skvělý musí být na nic“) nezněla lacině a hloupě.
A jak se vlastně kapela dostala ke známému producentovi Gavinu Brownovi? Potom, co se přejmenovali z Pezz na Billy Talent, narazil Kowalewicz na Jen Hirst v rádiové stanici, kde pracoval a požádal ji, aby se podívala na jejich představení. To se vyplatilo, protože Jen Hirst později dostala práci ve Warner Music Canada a Billy Talent se tak otevřela cesta k nové desce a skvělému producentovi.
V roce 2002 se kapela setkala s manažery nahrávacích společností a podepsala dohodu s Atlantic Records a Warner Music Canada. Billy Talent se inspirovali převážně zvukem Rage Against The Machine a ovlivněni byli i grungem. Debutové album se stalo téměř okamžitě úspěchem a kapela vyprodávala koncerty v Kanadě a USA a oslovila fanoušky i v Evropě. Vyhráli cenu na Juno Awards za nejlepší album roku a nejlepší kapelu roku, dále byli nominovaní na MuchMusic Video Awards. Konec roku 2004 a převážnou většinu roku 2005 strávili na turné.
Deska se umístila na šesté příčce v kanadském žebříčku nejlepších alb. Billy Talent od té doby vydali další tři desky podobného ražení, stejně si ale spousta fanoušků posteskne při poslechu prvního počinu kapely, že tehdejší tak trochu zvukovou brutalitu vyměnili za více pop- punkovou líbivost.
Billy Talent u nás letos hráli na festivalu Rock For People, podívejte se na fotky.
S kanadským producentem Gavinem „Gold“ Brownem nemohla čtveřice muzikantů sáhnout vedle. Brown velkým dílem stojí za úspěchem debutového alba Billy Talent, za které byl také v roce 2004 zvolen na Juno Awards producentem roku.
This Is How It Goes – Úvodní skladba je přesně tím typem písně, jež vás nutí popadnout nejbližší předmět a mrštit jím o zeď. Nebo na to alespoň v duchu myslet. Chytlavý refrén, který spoléhá na zapojení fanoušků a takzvané „call and answer“ momenty za pomoci členů kapely Iana D'Sa a Jona Gallanta tvoří z písně úspěšný počin. Text vypráví o boji bubeníka Aarona Solowoniuka s roztroušenou sklerózou. Solowoniuk dlouho tajil informace o své nemoci a to až do března 2006, kdy se o vše podělil s fanoušky. Dříve se nechtěl svěřovat, protože se obával nechtěné lítosti. Dnes se angažuje v podpoře hledání léku pro tuto nemoc.
Living In The Shadows – Podle Bena Kowalewicze lidé, o kterých zpívá, žijí ve stínech populárních osobností a snaží se být někým, kým nejsou. Nakonec se z nich stává jen schránka sebe samých.
Try Honesty – Nejdelší píseň z celého alba byla zároveň vydána v září 2003 jako singl. Zpěvák Kowalewicz pro What Magazine řekl, že je to „o dívce, již jsem znal a která už měla po krk světa a snažila se se vším vyrovnat.“ V podstatě je to song o zneužívání dětí. Videoklip k písni se odehrává v psychiatrické léčebně v Ontariu a natočil ho Sean Michael Turrell. Za klip dostal cenu „Nejlepší rockové video roku 2004“ na MuchMusic Video Awards.
Living In The Shadows – Podle Bena Kowalewicze lidé, o kterých zpívá, žijí ve stínech populárních osobností a snaží se být někým, kým nejsou. Nakonec se z nich stává jen schránka sebe samých.
Try Honesty – Nejdelší píseň z celého alba byla zároveň vydána v září 2003 jako singl. Zpěvák Kowalewicz pro What Magazine řekl, že je to „o dívce, již jsem znal a která už měla po krk světa a snažila se se vším vyrovnat.“ V podstatě je to song o zneužívání dětí. Videoklip k písni se odehrává v psychiatrické léčebně v Ontariu a natočil ho Sean Michael Turrell. Za klip dostal cenu „Nejlepší rockové video roku 2004“ na MuchMusic Video Awards.
Billy Talent začali s nahráváním v prosinci 2002 ve Vancouveru a záhy dali dohromady čtyřicet jedna minut dlouhou desku o dvanácti písních, která byla nominována na nejlepší rockové album v rámci Juno Awards. O tři roky později, v roce 2005 se debutová deska Billy Talent umístila na 453. místě v žebříčku magazínu Rock Hard „500 nejlepších rockových a metalových alb všech dob“. Bezpochyby tak svým prvním albem nastartovali úspěšnou kariéru po deseti letech povedeného, ale nepříliš známého působení pod jménem Pezz. Do doby prvního alba Billy Talent jezdili od města k městu v dodávce a hráli všude, kde je chtěli. Nestali se hvězdou ze dne na den a to se podepsalo na jejich budoucím působení i tvorbě.
VIDEO: Billy Talent - Try Honesty
Žánr alba tíhne k popisům jako post-hardcore, samotná kapela jej ale označuje za punk rock. Deska se vyznačuje zvláštním druhem „syrového vzteku“, plynoucího ze zpěvu a hraní všech členů kapely. Zpěvákem Benem Kowalewiczem, jenž v některých písních budí dojem, že samým rozčilením zničí mikrofon, počínaje a ostrými kytarovými riffy Iana D'Sa konče.
Line and Sinker – Píseň zazněla ve skateboardingovém filmu Skřípění (Grind, 2003), ačkoliv se kdoví proč neobjevila na oficiálním soundtracku. V songu se klade důraz na vlastní osobnost, vyrovnávání se s nízkým sebevědomím a tím, jak špatné je předstírat, že jste někým jiným jen pro to, abyste se stali populárním.
Lies – Billy Talent zde jen potvrzují, že zpívají o věcech, které se v určitých chvílích života týkají každého člověka. Všichni lžou a jsou špatní, a to hlavně politici, na které je toto poselství nepřímo namířeno. Pravděpodobně si kapela vzala na paškál bývalého amerického prezidenta Bushe.
The Ex – Píseň o tom, jak Benovi jeho bývalá přítelkyně zlomila srdce. O tom, jaká to byla mrcha, která nikdy nezavolala, nezajímala se o něj a o tom, jak ho její ignorace změnila. The Ex je zároveň druhým singlem z debutového alba Billy Talent. Videoklip se natáčel převážně v Ottawě a je plný jásajících davů, jež přišli kapelu podpořit i přes její tehdy nepříliš velkou popularitu.
Lies – Billy Talent zde jen potvrzují, že zpívají o věcech, které se v určitých chvílích života týkají každého člověka. Všichni lžou a jsou špatní, a to hlavně politici, na které je toto poselství nepřímo namířeno. Pravděpodobně si kapela vzala na paškál bývalého amerického prezidenta Bushe.
The Ex – Píseň o tom, jak Benovi jeho bývalá přítelkyně zlomila srdce. O tom, jaká to byla mrcha, která nikdy nezavolala, nezajímala se o něj a o tom, jak ho její ignorace změnila. The Ex je zároveň druhým singlem z debutového alba Billy Talent. Videoklip se natáčel převážně v Ottawě a je plný jásajících davů, jež přišli kapelu podpořit i přes její tehdy nepříliš velkou popularitu.
Hlas Benjamina Kowalewicze je obsahem diskuzí fanoušků i odpůrců. Zatímco jeho příznivci ho považují za vlastníka jednoho z nejunikátnějších rockových hlasů poslední doby, spoustu lidí svým ikonickým ječákem naopak rozčiluje. Zároveň nějakým zvláštním způsobem dosahuje toho, aby věta „Don't think that you’re so great 'cause being great must suck“ („Nemysli si, že jsi tak skvělý, protože být skvělý musí být na nic“) nezněla lacině a hloupě.
A jak se vlastně kapela dostala ke známému producentovi Gavinu Brownovi? Potom, co se přejmenovali z Pezz na Billy Talent, narazil Kowalewicz na Jen Hirst v rádiové stanici, kde pracoval a požádal ji, aby se podívala na jejich představení. To se vyplatilo, protože Jen Hirst později dostala práci ve Warner Music Canada a Billy Talent se tak otevřela cesta k nové desce a skvělému producentovi.
VIDEO: Billy Talent - River Below
River Below – Další singl, vydaný 5. července 2004. Stal se jednou z nejvíce hraných písní a kapela ji představila například na Juno a MuchMusic Awards. Sean Michael Turrell stál znovu za režií videoklipu pojednávajícím o schizofrenním muži, jenž slyší hlasy v hlavě, které ho nutí sestavit bombu. Jeho vlastní foto naznačuje, že byl dříve členem armády během války. Video je situováno do šedesátých let a v žebříčku MuchMusic „50 nejvíce kontroverzních videí“ dosáhlo na sedmou příčku a na patnáctou v kategorii „100 nejlepších videoklipů“. Klip vyšel v roce 2004 po bombovém útoku v Madridu a vyvolal kvůli tomu rozhořčení.
Standing In The Rain – V rozhovoru pro What Magazine zpěvák Ben Kowalewicz zmiňuje svůj letmý pohled na prostitutku ve Vancouveru, jež ho inspirovala k vytvoření této písně o unesené dívce, která se prodává.
Cut The Curtains – Tlumené kytarové intro, dunění basů a bubnů, překrývající se hlasy. To vše tvoří překvapivě povedenou harmonii a lze se jen dohadovat o významu textu. Přetvářka, lži, hraní si na někoho jiného – tedy téma, jež se objevuje v písních Billy Talent poměrně často, tentokrát v jiné podobě.
Standing In The Rain – V rozhovoru pro What Magazine zpěvák Ben Kowalewicz zmiňuje svůj letmý pohled na prostitutku ve Vancouveru, jež ho inspirovala k vytvoření této písně o unesené dívce, která se prodává.
Cut The Curtains – Tlumené kytarové intro, dunění basů a bubnů, překrývající se hlasy. To vše tvoří překvapivě povedenou harmonii a lze se jen dohadovat o významu textu. Přetvářka, lži, hraní si na někoho jiného – tedy téma, jež se objevuje v písních Billy Talent poměrně často, tentokrát v jiné podobě.
V roce 2002 se kapela setkala s manažery nahrávacích společností a podepsala dohodu s Atlantic Records a Warner Music Canada. Billy Talent se inspirovali převážně zvukem Rage Against The Machine a ovlivněni byli i grungem. Debutové album se stalo téměř okamžitě úspěchem a kapela vyprodávala koncerty v Kanadě a USA a oslovila fanoušky i v Evropě. Vyhráli cenu na Juno Awards za nejlepší album roku a nejlepší kapelu roku, dále byli nominovaní na MuchMusic Video Awards. Konec roku 2004 a převážnou většinu roku 2005 strávili na turné.
VIDEO: Billy Talent - Nothing To Lose
Prisoners Of Today - V písní se zpívá o tom, jak už je dotyčný přejedený rutinou a chce to změnit. Ben Kowalewicz zpívá snad nejrychleji ze všech písní na desce, basy dostávají více prostoru, za povšimnutí stojí i kytarové riffy.
Nothing To Lose – Příběh o sedmnáctiletém chlapci, kterého ve škole tak moc šikanují a ponižují, až spáchá sebevraždu. Další singl, vydaný v listopadu 2004. Billy Talent šli s poselstvím ještě dál – pokaždé, když píseň hrála na určitých kanadských rádiích, darovala kapela jeden kanadský dolar organizaci Kids Help Phone, jež pomáhá dětem se stejným příběhem jako v Nothing To Lose. Autorem videa se opět stal Sean Michael Turrell. Píseň inspirovala vznik polského filmu Sala samobójców ( „Sebevražedný pokoj“).
Voices of Violence – po pomalé Nothing To Lose uzavírá album energií nabitá rychlovka. Doprovodné hlasy Iana D'Sa a Jona Gallanta a Benův charakteristický řev přes ně. Skvělá píseň na závěr nadmíru povedeného alba.
Nothing To Lose – Příběh o sedmnáctiletém chlapci, kterého ve škole tak moc šikanují a ponižují, až spáchá sebevraždu. Další singl, vydaný v listopadu 2004. Billy Talent šli s poselstvím ještě dál – pokaždé, když píseň hrála na určitých kanadských rádiích, darovala kapela jeden kanadský dolar organizaci Kids Help Phone, jež pomáhá dětem se stejným příběhem jako v Nothing To Lose. Autorem videa se opět stal Sean Michael Turrell. Píseň inspirovala vznik polského filmu Sala samobójców ( „Sebevražedný pokoj“).
Voices of Violence – po pomalé Nothing To Lose uzavírá album energií nabitá rychlovka. Doprovodné hlasy Iana D'Sa a Jona Gallanta a Benův charakteristický řev přes ně. Skvělá píseň na závěr nadmíru povedeného alba.
Deska se umístila na šesté příčce v kanadském žebříčku nejlepších alb. Billy Talent od té doby vydali další tři desky podobného ražení, stejně si ale spousta fanoušků posteskne při poslechu prvního počinu kapely, že tehdejší tak trochu zvukovou brutalitu vyměnili za více pop- punkovou líbivost.
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Za-oponou-Billy-Talent-Billy-Talent~09~zari~2013/
