25.5.2012 | Autor: Helena Bušková | sekce: publicistika The Shins se v minulé dekádě stali jednou z vůdčích kapel nezávislého kytarového popu. Jejich opěvované desky jsou plné silných písní s neklidnými melodiemi a hořkosladkými texty. Po dlouhé pauze od minulé desky a divokých změnách v kapele se letos vrátili s novým albem Port of Morrow.

Začátky a první podmanivé desky

Shins byli vždy především dílem Jamese Mercera. Založil je jako svůj vedlejší projekt v polovině devadesátých let, když ještě hrál v kapele Flake Music v Novém Mexiku. Trochu překvapivě podepsali smlouvu s labelem Sub Pop, spojovaným tehdy především s grunge kapelami. „Byl to prostě jediný label, který měl o nás zájem,“ přiznal frontman v rozhovoru pro PopMatters.

Debut Oh, Inverted World z roku 2001 stojí na pomezí folku a popu a má auru určité zasněnosti a zranitelnosti. Přestože Mercer za své vlivy považoval Echo and the Bunnymen a starší věci Jamese Browna, v recenzích byla kapela přirovnávána spíše k Beach Boys. Deska je plná zvonivých kytar, subtilního zpěvu a nevtíravě opojných skladeb, jejichž lo-fi zvuk je způsoben tím, byly nahrány podomácku. Neveselé texty ilustrují verše ze singlu New Slang, který zazněl i ve filmu Procitnutí v Garden State, kde jej Natalie Portman pouští Zachu Braffovi se slovy „změní ti to život“: „Turn me back into the pet that i was when we met / I was happier then with no mind-set.“


Změna směru a nominace na Grammy

Po dvou deskách chtěl Mercer zkusit něco jiného než tradiční tříminutové popové písně: „Začínám se zajímat i o jiné styly a chci, aby to pro mě byla tak trochu výzva,“ uvedl pro Pitchforkk následnému albu Wincing the Night Away (2007). Zatímco písně jako Australia nebo Phantom Limb nesou tradiční rukopis The Shins, jinde zaznívají psychedelické ozvuky (skladba Red Rabbits) nebo až hip-hopové rytmy (Sea Legs). „Na téhle desce jsem chtěl prozkoumat možnosti produkce,“ vysvětloval Mercer, kde se na desce vzaly pro kapelu netypické hrátky se zvukem. Wincing the Night Away nakonec byla nominována na cenu Grammy v kategorii Nejlepší alternativní album.


Konec původní sestavy a nové začátky

Mezitím už ale lídr přemýšlel nad spoluprací s dalšími hudebníky. Bubeníkovi Jessemu Sandovalovi a klávesistovi Martymu Crandallovi nejprve oznámil, že si bere volno, aby mohl pracovat na jiných projektech, až nakonec otočil a sdělil jim, že už nejsou členy kapely. „Neznám tak úplně důvody. Neproběhl mezi námi žádný dialog,“ postěžoval si Sandoval v The Portland Mercury. „Pokud vím, tráví teď čas se svou novou kapelou a i když chce, aby každý věděl, jak spolu dobře vycházíme a že jsme pořád kámoši, tak to tak prostě není. “

„Když jsem založil The Shins, byl jsem to opravdu jen já, sám, ale pořád to byli The Shins,“ kontroval Mercer, když si pak na turné přizval Rona Lewise z Fruit Bats a Joe Plummera z Modest Mouse. „Měl jsem nové nápady týkající se produkce, které vyžadovaly nové lidi.” Navíc začal spolupracovat s Danger Mousem na projektu Broken Bells a založil label Aural Apothecary. Při všech nových aktivitách nikdy nepřestal psát písně pro The Shins, přesto však trvalo pět let, než se objevila nová deska nesoucí toto jméno.


Mercer tvrdí, že The Shins jsou pro něj stále hlavním způsobem tvůrčího vyjádření a že příští deska snad přijde dříve, než za dalších pět let. „The Shins jsou mým pokusem o opravdu klasické skládání písní,“ říká v době, kdy představuje novinku Port of Morrow, na níž je patrný posun k přístupnějšímu zvuku a průhlednější skladbě písní. A podobně talentovaných skladatelů v tomto žánru nenajdeme v současnosti zrovna mnoho.