The Neptunes & N.E.R.D.: Muži jsou z Marsu, N.E.R.D. jsou z Neptunu
17.6.2004 | Autor: Martin Zoul | sekce: publicistika
Jsou dva, říkají si The Neptunes, kopají za první producentskou ligu a v rozšířené sestavě hrají v moc dobré kapele jménem N.E.R.D., což znamená No One Ever Really Dies neboli 'nikdo nikdy ve skutečnosti neumírá'.
Rok 2002 byl pro The Neptunes obzvlášť vydařený. Chad Hugo a Pharrell Williams získali v Londýně producentskou cenu MOBO, britský časopis Q jim vyhradil patnáctou příčku na seznamu padesáti nejmocnějších lidí v hudebním průmyslu, to nejlepší mělo ale teprve přijít. Shortlist Prize má mezi lidmi z branže mimořádný zvuk, protože v porotě sedí samotní hudebníci. Nesoutěží se v žádných kategoriích - cena je jen jedna a vítěz bere všechno. Loni byl tím vítězem Damien Rice, rok předtím se usmálo štěstí právě na N.E.R.D.
Aby se to nepletlo: The Neptunes jsou Hugo s Williamsem a N.E.R.D. je jejich živá kapela, kterou společně s nimi tvoří ještě rapper Shay (v bookletu k desce Fly Or Die stojí Shae). A když říkám živá, myslím tím, že na jejich koncertě neuvidíte na pódiu žádné počítačové freaky ale opravdové hudebníky s kytarami, klávesami a bicími. Jistě, samplery používají taky, ale nečekejte nic ve stylu The Neptunes, tedy především těžkou rytmiku ovlivněnou funkem, hip-hopem a r'n'b. Hudba N.E.R.D. je v první řadě rock'n'roll - dlouhá šňůra inspirací táhnoucí se od The Beatles až kamsi k No Doubt, které mimochodem Williams a Hugo také produkovali.
Risk je zisk
Poprvé o sobě dali N.E.R.D. vědět v roce 2001 novinářskou verzí jejich budoucí debutové desky. Recenze byly převážně pozitivní (čtyři hvězdičky v Rolling Stones), skupina ale příliš spokojená nebyla a materiál do vydání alba In Search Of... prošel zásadními změnami. Ve stručnosti: původní verze zněla příliš jako běžná produkce The Neptunes, zatímco v konečné úpravě mají skladby na desce nejblíže k rocku. "První deska byla jako exotická opice někde v ZOO. Tohle je safari," řekl nadšený Williams MTV. Rozhodně ale není bez zajímavosti, že jim k novému zvuku pomohli členové relativně neznámé kapely Spymob, která shodou okolností vydává desky na labelu Star Trak patřícímu právě Hugovi a Williamsovi.
Na novém albu Fly Or Die se ale situace změnila. "Vždycky jsme ve všem, co děláme, hráli na vlastní nástroje, ve finále jsme je ale měli naprogramované," říká Chad Hugo a dodává: "Na Fly Or Die jsme se rozhodli pro nástroje, sami jsme si je obsloužili a nechali to jak to bylo. Je to čestnější a lidi ještě tuhle naší stránku neznají." Název desky vysvětlil Pharrell Williams v interview pro časopis Q. Prý jde o vzpomínku na americké vojáky v Iráku, kteří nemají šanci strávit Vánoce s rodinami a navíc létají ve vrtulnících, ze kterých se ani nemůžou katapultovat. "Vrtule by vás rozsekala na kousky. To je zkurvený! Fly or die (leť nebo zemři) je ale taky životní motto. Buď to risknete a něčeho dosáhnete nebo... zemřete."
Superproducenti
The Neptunes a potažmo N.E.R.D. ani příliš riskovat nemusejí. Hugo a Williams patří k nejžádanějším producentům a jimi ošetřené skladby se pravidelně umísťují na horních příčkách (nejen amerických) žebříčků. Namátkou lze jmenovat I'm A Slave 4 U (Britney), Like I Love You (Justin Timberlake) nebo Milkshake (Kelis). Ani remixérská dráha The Neptunes není k zahození - rukama jim prošly skladby Daft Punk, Air, Prince, Sade nebo Limp Bizkit. A co teprve jejich vlastní album The Neptunes Presents... Clones, na kterém se potkávají snad všechny myslitelné styly moderní černé hudby.
Desky vydané pod pseudonymem N.E.R.D. jsou jen logickým vyústěním toho všeho: dokonalý nadstylový guláš, umíchaný jak si to doba žádá z nejroztodivnějších ingrediencí. Když ty desky posloucháte, máte nejednou pocit, že se snad jedná o nějaký mimořádně povedený bootleg. Ani známka po nějakém švu, vzniklém při smíchání dvou nesouvisejících skladeb a přesto cítíte určité napětí charakteristické právě pro bootlegy. Jsou to ale jen a jen oni, hrdinové mash-upové generace, kteří budou jednou soupeřit o historický význam s producentskou dvojicí Quincy Jones-Rod Temperton. Na rozdíl od ní ale zřejmě nezůstanou zastíněni úspěchem svých chráněnců a mají na to zaděláno už dnes.
Jsou dva, říkají si The Neptunes, kopají za první producentskou ligu a v rozšířené sestavě hrají v moc dobré kapele jménem N.E.R.D., což znamená No One Ever Really Dies neboli 'nikdo nikdy ve skutečnosti neumírá'.
Rok 2002 byl pro The Neptunes obzvlášť vydařený. Chad Hugo a Pharrell Williams získali v Londýně producentskou cenu MOBO, britský časopis Q jim vyhradil patnáctou příčku na seznamu padesáti nejmocnějších lidí v hudebním průmyslu, to nejlepší mělo ale teprve přijít. Shortlist Prize má mezi lidmi z branže mimořádný zvuk, protože v porotě sedí samotní hudebníci. Nesoutěží se v žádných kategoriích - cena je jen jedna a vítěz bere všechno. Loni byl tím vítězem Damien Rice, rok předtím se usmálo štěstí právě na N.E.R.D.
Aby se to nepletlo: The Neptunes jsou Hugo s Williamsem a N.E.R.D. je jejich živá kapela, kterou společně s nimi tvoří ještě rapper Shay (v bookletu k desce Fly Or Die stojí Shae). A když říkám živá, myslím tím, že na jejich koncertě neuvidíte na pódiu žádné počítačové freaky ale opravdové hudebníky s kytarami, klávesami a bicími. Jistě, samplery používají taky, ale nečekejte nic ve stylu The Neptunes, tedy především těžkou rytmiku ovlivněnou funkem, hip-hopem a r'n'b. Hudba N.E.R.D. je v první řadě rock'n'roll - dlouhá šňůra inspirací táhnoucí se od The Beatles až kamsi k No Doubt, které mimochodem Williams a Hugo také produkovali.
Risk je zisk
Poprvé o sobě dali N.E.R.D. vědět v roce 2001 novinářskou verzí jejich budoucí debutové desky. Recenze byly převážně pozitivní (čtyři hvězdičky v Rolling Stones), skupina ale příliš spokojená nebyla a materiál do vydání alba In Search Of... prošel zásadními změnami. Ve stručnosti: původní verze zněla příliš jako běžná produkce The Neptunes, zatímco v konečné úpravě mají skladby na desce nejblíže k rocku. "První deska byla jako exotická opice někde v ZOO. Tohle je safari," řekl nadšený Williams MTV. Rozhodně ale není bez zajímavosti, že jim k novému zvuku pomohli členové relativně neznámé kapely Spymob, která shodou okolností vydává desky na labelu Star Trak patřícímu právě Hugovi a Williamsovi.
Na novém albu Fly Or Die se ale situace změnila. "Vždycky jsme ve všem, co děláme, hráli na vlastní nástroje, ve finále jsme je ale měli naprogramované," říká Chad Hugo a dodává: "Na Fly Or Die jsme se rozhodli pro nástroje, sami jsme si je obsloužili a nechali to jak to bylo. Je to čestnější a lidi ještě tuhle naší stránku neznají." Název desky vysvětlil Pharrell Williams v interview pro časopis Q. Prý jde o vzpomínku na americké vojáky v Iráku, kteří nemají šanci strávit Vánoce s rodinami a navíc létají ve vrtulnících, ze kterých se ani nemůžou katapultovat. "Vrtule by vás rozsekala na kousky. To je zkurvený! Fly or die (leť nebo zemři) je ale taky životní motto. Buď to risknete a něčeho dosáhnete nebo... zemřete."
Superproducenti
The Neptunes a potažmo N.E.R.D. ani příliš riskovat nemusejí. Hugo a Williams patří k nejžádanějším producentům a jimi ošetřené skladby se pravidelně umísťují na horních příčkách (nejen amerických) žebříčků. Namátkou lze jmenovat I'm A Slave 4 U (Britney), Like I Love You (Justin Timberlake) nebo Milkshake (Kelis). Ani remixérská dráha The Neptunes není k zahození - rukama jim prošly skladby Daft Punk, Air, Prince, Sade nebo Limp Bizkit. A co teprve jejich vlastní album The Neptunes Presents... Clones, na kterém se potkávají snad všechny myslitelné styly moderní černé hudby.
Desky vydané pod pseudonymem N.E.R.D. jsou jen logickým vyústěním toho všeho: dokonalý nadstylový guláš, umíchaný jak si to doba žádá z nejroztodivnějších ingrediencí. Když ty desky posloucháte, máte nejednou pocit, že se snad jedná o nějaký mimořádně povedený bootleg. Ani známka po nějakém švu, vzniklém při smíchání dvou nesouvisejících skladeb a přesto cítíte určité napětí charakteristické právě pro bootlegy. Jsou to ale jen a jen oni, hrdinové mash-upové generace, kteří budou jednou soupeřit o historický význam s producentskou dvojicí Quincy Jones-Rod Temperton. Na rozdíl od ní ale zřejmě nezůstanou zastíněni úspěchem svých chráněnců a mají na to zaděláno už dnes.
Pharrell Williams a reklama
Úspěch The Neptunes samozřejmě neušel ani reklamnímu průmyslu. Pharrell Williams je zodpovědný za zvukovou podobu kampaně pro McDonalds, která běží pod sloganem I'm Lovin' It v televizi i u nás. "Dostal jsem zaplaceno líp než za kasou," prohlásil Williams v rozhovoru pro časopis Q v narážce na fakt, že v šestnácti v McDonalds rok a půl pracoval. "Vyhodili mě třikrát ze tří různých mekdonaldů ve Virginia Beach. Nikdy jsem nepřijímal objednávky, ale i tak jsem se toho hodně naučil. Jak vás vnímají a jak jednat se zákazníky. Jak podávat správné omáčky a ingredience. Žádná rajčata nebo víc cibule - to je, oč tu běží. Od nahrávání desek se to zas tak moc neliší."
časopis Rock&Pop 2004/06
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/The-Neptunes-NERD-Muzi-jsou-z-Marsu-NERD-jsou-z-Neptunu~17~cerven~2004/
Komentáře
&;
