Suzanne Vega: Kráska & New York City
10.7.2007 | Autor: Pavel Víšek | sekce: publicistika
fotogalerie
Na svém sedmém albu písničkářka složila poklonu rodnému New Yorku, který je samozřejmě stálou inspirací nejenom pro ni, ale i mnoho dalších umělců, její dávné vzory Boba Dylana a Lou Reeda nevyjímaje. Novinka Beauty & Crime představuje akvizici tamního, druhdy ryze jazzového labelu Blue Note Records, jehož dramaturgie po “boomu” Norah Jones dále utěšeně košatí. Každopádně je mezi aktuálními přírůstky katalogu, jaké představují kupříkladu řadovka kytaristy Kennyho Burrella či reedice sextetu legendárního basisty Charlese Minguse, v hodně dobré společnosti.
Když před sedmnácti lety doplnil producentský tým DNA křehkou (“a cappella”) říkanku Tom's Diner z druhého alba Solitude Standing (1987), z něhož už vzešel jeden z největších hitů Suzanne o introverním klukovi ze sousedství – Luka, elektronickými tanečními základy, vznikl originální remix, jenž vzal rychle útokem vrcholky singlových žebříčků po celém světě. Tato pro někoho možná až příliš kacířská úprava však autorku skladby okouzlila natolik, že každé její další album bylo alespoň trochu “groovy”. Třetí 99.9º F (1992) a následující Nine Objects Of Desire (1996) produkoval ještě tehdejší manžel Mitchel Froom, po rozvodu ho na Songs In Red And Gray (2001) vystřídal neméně ostřílený Rupert Hine. Změna je ovšem život a po šesti letech zkusila štěstí s Jimmym Hogarthem, který zatím bodoval hlavně s alby mladých britských hvězd, mezi něž patřil i Sasha, a ten už je vysloveně taneční klubová záležitost. Podle svých slov Suzanne Vega ke svým demosnímkům vždycky potřebovala dalšího člověka, který by ji k definitivnímu podobě nahrávky vyhecoval.
Zajímavé ovšem je, jak velice různorodou společnost k nahrávání Beauty & Crime sezval. Třeba dechaře a klávesistu Martina Slatteryho znal ze studiových frekvencí s anglickou soulovou hvězdou Amy Winehouse, do sboru si vedle Suzanniny dcery Ruby (po tatínkovi producentovi Froomové) přišla zazpívat kupříkladu i další z producentových “oveček”, písničkářka KT Tunstall, která se podílela i na vokálních aranžmá. A protože “štrajchy” nezastoupí jen tak nějaké samply, několikrát se přes Atlantik zapojila i smyčcová sekce London Studio Orchestra. Ale... pozvání dostal také zakládající člen Sonic Youth Lee Ranaldo či další kytarista Gerry Leonard, jehož známe z mladších desek Davida Bowieho. Přítomnost baskytaristy Tonyho Shanahana, který jinak hraje v doprovodné skupině Patti Smith, pamětníkům připomene, že jeho skupinový kolega, kytarista Lenny Kaye před více než čtvrt stoletím koprodukoval eponymní debut Suzanne Vega. Veškeré bývalé spoluhráče zastupuje (navíc pouze v “latině” Pornographer's Dream) baskytarista Mike Visceglia. Bicí většinou obstarával Graham Hawthorne, který si většinou vystačil se samply a osvědčeným programem Pro Tools, ale několikrát zasedl i za obvyklou soupravu.
Psát v případě Suzanne Vega o hudbě je v případě této svébytné básnířky poloviční. Jak už jsme zmínili úvodem, Beauty & Crime je albem o New Yorku - jak o jeho krásné, tak i temné tváři. Skladba Lundlow Street je možná navíc klíčem, proč si ze všech portrétů v bookletu na titul vybrala ten v černém kostýmku. I když na obalech desek rodačky z Upper West Side platí černá za poměrně frekventovanou barvu včetně černobílých fotografií, které na albu 99.9º F na poslední chvíli rozsvěcel do sytých pastelových barev na svém počítači naturalizovaný Newyorčan, grafik Kamil Vojnar, jinak rodák z Českého Těšína, stačí si přečíst dedikaci alba “památce mého drahého bratra Toma Vegy, který žil v Lundlow Street”, abyste měli jasno. Zatímco Zephyr & I je fiktivním rozhovorem s autorem graffiti na West End Avenue, personifikaci textu New York Is A Woman snad vysvětlovat netřeba. A Anniversary? Její text vzniknul rok po jedenáctém září 2001, mimochodem, tento tragický den o dva týdny předběhl vydání předchozího alba Songs In Red And Grey. Některé písně, kupříkladu Unbound a Edith Warton's Figurines, si Suzanne Vega vyzkoušela už na koncertech tváří v tvář posluchačům před nahráváním alba, na něž padly doma v New Yorku loni v listopadu necelé tři týdny (dotáčky v Londýně pak proběhly letos v lednu),. Jiné si odbyly premiéru až na albu. Slovy Cobainovými - nevermind. Beauty & Crime potvrzuje extratřídu jeho protagonistky. A “nová vlna se starým obsahem” bezpečně funguje. Skvělou “novou písničkářku” si totiž pro sebe objevují i právě odrůstající adolescenti, tedy nová generace posluchačů.
Letos osmačtyřicetiletá Newyorčanka v polovině osmdesátých let svým bezejmenným debutem navrátila do centra pozornosti písničkářky. Brzy ji následovaly další, třeba Michelle Shocked, Tracy Chapman nebo Toni Cilds. Zatímco jmenované mladé dámy dříve či později začaly ztrácet (nebo už ztratily) dech, Suzanne Vega má výdrž. Stejně jako třeba starší krajanky Rickie Lee Jones a Joni Mitchell, byť s naposledy jmenovanou toho má především v textovém mikrosvětě společného minimum.
Zajímavosti:
S výjimkou skladby St. Clare z alba Songs In Red And Gray, kterou složil Jack Hardy, folkový písničkář z newyorské Greenwich Village, najdete v řadové diskografii Suzanne Vega výhradně písně, u nichž je (minimálně spolu)autorkou. Cover verze v jejím podáním však občas obsahují různá raritní tematická alba, na kterých se schází hodně vytříbená společnost interpretů. A vesměs jde o srdeční záležitosti. Například titulní píseň nazpívala pro kolekci hudby z animovaných “disneyovek” Stay Awake (1988). Hned dva kousky, China Doll a Cassidy najete na Deadicated: A Tribute To The Grateful Dead (1991), Story Of Isaac na Tower Of Song: The Songs Of Leonard Cohen (1995) nebo Buy And Sell na Time And Love: The Music Of Laura Nyro (1997). Unikátní spolupráci zachytilo písňové album minimalistického skladatele Phila Glasse Songs From Liquid Days (1986), na němž otextovala skladby Freezing a Liquid Days, které zde obě zpívá spíše countryrocková stálice Linda Ronstadt.
Fotogalerie:
fotogalerie
Na svém sedmém albu písničkářka složila poklonu rodnému New Yorku, který je samozřejmě stálou inspirací nejenom pro ni, ale i mnoho dalších umělců, její dávné vzory Boba Dylana a Lou Reeda nevyjímaje. Novinka Beauty & Crime představuje akvizici tamního, druhdy ryze jazzového labelu Blue Note Records, jehož dramaturgie po “boomu” Norah Jones dále utěšeně košatí. Každopádně je mezi aktuálními přírůstky katalogu, jaké představují kupříkladu řadovka kytaristy Kennyho Burrella či reedice sextetu legendárního basisty Charlese Minguse, v hodně dobré společnosti.Když před sedmnácti lety doplnil producentský tým DNA křehkou (“a cappella”) říkanku Tom's Diner z druhého alba Solitude Standing (1987), z něhož už vzešel jeden z největších hitů Suzanne o introverním klukovi ze sousedství – Luka, elektronickými tanečními základy, vznikl originální remix, jenž vzal rychle útokem vrcholky singlových žebříčků po celém světě. Tato pro někoho možná až příliš kacířská úprava však autorku skladby okouzlila natolik, že každé její další album bylo alespoň trochu “groovy”. Třetí 99.9º F (1992) a následující Nine Objects Of Desire (1996) produkoval ještě tehdejší manžel Mitchel Froom, po rozvodu ho na Songs In Red And Gray (2001) vystřídal neméně ostřílený Rupert Hine. Změna je ovšem život a po šesti letech zkusila štěstí s Jimmym Hogarthem, který zatím bodoval hlavně s alby mladých britských hvězd, mezi něž patřil i Sasha, a ten už je vysloveně taneční klubová záležitost. Podle svých slov Suzanne Vega ke svým demosnímkům vždycky potřebovala dalšího člověka, který by ji k definitivnímu podobě nahrávky vyhecoval.
Zajímavé ovšem je, jak velice různorodou společnost k nahrávání Beauty & Crime sezval. Třeba dechaře a klávesistu Martina Slatteryho znal ze studiových frekvencí s anglickou soulovou hvězdou Amy Winehouse, do sboru si vedle Suzanniny dcery Ruby (po tatínkovi producentovi Froomové) přišla zazpívat kupříkladu i další z producentových “oveček”, písničkářka KT Tunstall, která se podílela i na vokálních aranžmá. A protože “štrajchy” nezastoupí jen tak nějaké samply, několikrát se přes Atlantik zapojila i smyčcová sekce London Studio Orchestra. Ale... pozvání dostal také zakládající člen Sonic Youth Lee Ranaldo či další kytarista Gerry Leonard, jehož známe z mladších desek Davida Bowieho. Přítomnost baskytaristy Tonyho Shanahana, který jinak hraje v doprovodné skupině Patti Smith, pamětníkům připomene, že jeho skupinový kolega, kytarista Lenny Kaye před více než čtvrt stoletím koprodukoval eponymní debut Suzanne Vega. Veškeré bývalé spoluhráče zastupuje (navíc pouze v “latině” Pornographer's Dream) baskytarista Mike Visceglia. Bicí většinou obstarával Graham Hawthorne, který si většinou vystačil se samply a osvědčeným programem Pro Tools, ale několikrát zasedl i za obvyklou soupravu.
Psát v případě Suzanne Vega o hudbě je v případě této svébytné básnířky poloviční. Jak už jsme zmínili úvodem, Beauty & Crime je albem o New Yorku - jak o jeho krásné, tak i temné tváři. Skladba Lundlow Street je možná navíc klíčem, proč si ze všech portrétů v bookletu na titul vybrala ten v černém kostýmku. I když na obalech desek rodačky z Upper West Side platí černá za poměrně frekventovanou barvu včetně černobílých fotografií, které na albu 99.9º F na poslední chvíli rozsvěcel do sytých pastelových barev na svém počítači naturalizovaný Newyorčan, grafik Kamil Vojnar, jinak rodák z Českého Těšína, stačí si přečíst dedikaci alba “památce mého drahého bratra Toma Vegy, který žil v Lundlow Street”, abyste měli jasno. Zatímco Zephyr & I je fiktivním rozhovorem s autorem graffiti na West End Avenue, personifikaci textu New York Is A Woman snad vysvětlovat netřeba. A Anniversary? Její text vzniknul rok po jedenáctém září 2001, mimochodem, tento tragický den o dva týdny předběhl vydání předchozího alba Songs In Red And Grey. Některé písně, kupříkladu Unbound a Edith Warton's Figurines, si Suzanne Vega vyzkoušela už na koncertech tváří v tvář posluchačům před nahráváním alba, na něž padly doma v New Yorku loni v listopadu necelé tři týdny (dotáčky v Londýně pak proběhly letos v lednu),. Jiné si odbyly premiéru až na albu. Slovy Cobainovými - nevermind. Beauty & Crime potvrzuje extratřídu jeho protagonistky. A “nová vlna se starým obsahem” bezpečně funguje. Skvělou “novou písničkářku” si totiž pro sebe objevují i právě odrůstající adolescenti, tedy nová generace posluchačů.
Letos osmačtyřicetiletá Newyorčanka v polovině osmdesátých let svým bezejmenným debutem navrátila do centra pozornosti písničkářky. Brzy ji následovaly další, třeba Michelle Shocked, Tracy Chapman nebo Toni Cilds. Zatímco jmenované mladé dámy dříve či později začaly ztrácet (nebo už ztratily) dech, Suzanne Vega má výdrž. Stejně jako třeba starší krajanky Rickie Lee Jones a Joni Mitchell, byť s naposledy jmenovanou toho má především v textovém mikrosvětě společného minimum.
Zajímavosti:
S výjimkou skladby St. Clare z alba Songs In Red And Gray, kterou složil Jack Hardy, folkový písničkář z newyorské Greenwich Village, najdete v řadové diskografii Suzanne Vega výhradně písně, u nichž je (minimálně spolu)autorkou. Cover verze v jejím podáním však občas obsahují různá raritní tematická alba, na kterých se schází hodně vytříbená společnost interpretů. A vesměs jde o srdeční záležitosti. Například titulní píseň nazpívala pro kolekci hudby z animovaných “disneyovek” Stay Awake (1988). Hned dva kousky, China Doll a Cassidy najete na Deadicated: A Tribute To The Grateful Dead (1991), Story Of Isaac na Tower Of Song: The Songs Of Leonard Cohen (1995) nebo Buy And Sell na Time And Love: The Music Of Laura Nyro (1997). Unikátní spolupráci zachytilo písňové album minimalistického skladatele Phila Glasse Songs From Liquid Days (1986), na němž otextovala skladby Freezing a Liquid Days, které zde obě zpívá spíše countryrocková stálice Linda Ronstadt.
Fotogalerie:
časopis mGuide 2007/07
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Suzanne-Vega-Kraska-New-York-City~10~cervenec~2007/
Komentáře
&;
