Sunshine - Smějeme se sami sobě, protože známe svou cenu.
14.2.2005 | Autor: Jindřich Göth | sekce: publicistika
Sunshine mají jasno v image, v názorech, v sebeprezentaci, v tom, jak má vypadat jejich muzika. Jejich rozhodně nekonvenční pohled na svět ozřejmuje frontman Kay.
Zmínil jsi se, že váš křest bude speciální v tom, že zahrajete delší set než obvykle. Hráli jste zhruba hodinu a půl, je vidět, že nejste příznivci tříhodinových akcí. Berete za své citát Jesus and Mary Chain, že "správná kapela prudí na pódiu maximálně dvacet minut a pak jde do hajzlu"?
Normálně hrajeme 50 minut, maximálně hodinu. Jo, myslím si, že jestli naše koncerty jsou derivát energie, pak hraní delšího setu to rozmělní a pro lidi to není tak zajímavý. Koncert by měl být adrenalinová záležitost pro pódium i diváky, desky můžou poslouchat v teple a klidu domova
Novinkové album Moonshower And Razorblades je venku. Liší se podle tebe nějakým zásadním způsobem od předchozích alb?
Liší. Zvukem i konceptem. Naše desky jsou sága na pokračování a tohle je další příběh. Akorát jsme se pustili možná trochu dál než kdykoliv předtím. Na týhle poznávací výpravě za sonickými dobrodružstvími jsme měli dobrý průvodce a kvalitní vybavení.
Adresa vašich webstránek je www.sunshinetrash.com. Mám pocit, že slůvko trash tak trochu shazuje "pozitivně" znějící výraz Sunshine, což je podle mě dost symptomatické pro vaši kapelu: přesně vyvážená kombinace fascinace sebou samým a sebeprohrdání je možná jedním z prvků, které vás definují. Cítím to správně?
Už kdysi jsme měli takový motto "white trash aristocracy". Jsme fascinováni tak možná protiklady spíš než sebou samými. Žijeme v degenerovaný společnosti, úpadek už není dekadentní, ale smrdí jako pět dní stará ryba, splašky nevkusu nám servírujou v drahejch restauracích a vydávají je za gurmánskou pochoutku stejně jako za základní potravinu v koloniálním konzumu. My jsme aristokrati. Smějeme se tomu, smějeme se sami sobě, protože známe svou cenu!
Jedna z vašich skladeb - Streamlined - se objevila na soundtracku nijak oceňovaného filmu Blair Witch 2. Viděli jste ho? Z image Sushine mám pocit, že si na vizuální prezentaci docela zakládáte, ovlivňují vás obecně filmy?
Viděli jsme ho premiérově v Americe. ten film je fakt odpad, to jsme věděli už dopředu. Takže nás to nepřekvapilo a mohli jsme mít čirou radost, ze se slyšíme, když na plátně probíhá nějaká klišé scéna na hřbitově. Sunshine není image koncept. Jsme individuality s vlastním vkusem, který se u jednotlivých kvadrantů různě přibližuje faktem, že trávíme hodně času spolu. Když budu mluvit za sebe, mě hodně fascinuje fashion a vůbec vizuální věci. Možná se nevědomky promítají do některých elementů prezentace Sunshine, ale není v tom záměr a cíl. Iritujou nás "teplákový kapely" bez názoru, Kenvelem sponzorovaný celebrity, co mají pocit, že utvářejí vkus...protože oni ho fakt modelují a měl by je někdo už sakra zavřít někam do karantény za tu napáchanou škodu! Filmy jsou filmy. Mě osobně nebaví "kvalitní" filmy, stejně jako mě nebaví "kvalitní" hudba v tom intelektuálním slova smyslu. Prostě nejsem intelektuál a tyhle věci jsou zábava. Když se dívám na film nebo poslouchám hudbu, chci se bavit a ne přemýšlet. Až budu chtít sofistikovaně hloubat, zapíšu se na nějakej seminář.
Jedna z kapel, kterou zmiňujete jako své oblíbence, jsou Joy Division. Líbí se vám i její "následovníci" New Order?
Jo, líbí se mi New Order, protože tam je pořád ten odér Joy Division akorát mínus Curtisova paranoia, který jsem nikdy neporozuměl. Hodne lidí adoruje Joy Division, protože se Curtis sejmul, ale mně to přijde fakt obskurně nablblý, glorifikovat něčí slabost. Ten člověk byl génius-chudák, nemocnej a rozpolcenej, slabošskej egomaniak, kterýho nezajímalo nic jinýho než on sám. Vzal si život a nechal po sobě ženu s dítětem. Na tom není nic k obdivování. Četl jsem teď docela realistickou knížku o něm, napsala ji jeho žena. Joy Division je pro mě hudba s fascinujícím nábojem, ale to osobni pozadí mě moc neoslovuje a vzhledem k tomu, ze větsinu věcí neskládal Curtis, ale lidi, co pokračují jako New Order, líbí se mi hodně i jejich pozdější materiál. Poslední řadová deska je pro mě masterpiece a Crystal je geniální song. Už se těším na novou desku.
Jaká alba tebe osobně zaujala v poslední době?
Strašně moc věcí: poslední desky The Eighties Matchbox B-line Disaster, Fischerspooner, ...and You Will Know Us By The Trail of Dead, Ikara Colt, The Explosion, spousta hiphopu...
Zmínil jsi se, že váš křest bude speciální v tom, že zahrajete delší set než obvykle. Hráli jste zhruba hodinu a půl, je vidět, že nejste příznivci tříhodinových akcí. Berete za své citát Jesus and Mary Chain, že "správná kapela prudí na pódiu maximálně dvacet minut a pak jde do hajzlu"?
Normálně hrajeme 50 minut, maximálně hodinu. Jo, myslím si, že jestli naše koncerty jsou derivát energie, pak hraní delšího setu to rozmělní a pro lidi to není tak zajímavý. Koncert by měl být adrenalinová záležitost pro pódium i diváky, desky můžou poslouchat v teple a klidu domova
Novinkové album Moonshower And Razorblades je venku. Liší se podle tebe nějakým zásadním způsobem od předchozích alb?
Liší. Zvukem i konceptem. Naše desky jsou sága na pokračování a tohle je další příběh. Akorát jsme se pustili možná trochu dál než kdykoliv předtím. Na týhle poznávací výpravě za sonickými dobrodružstvími jsme měli dobrý průvodce a kvalitní vybavení.
Adresa vašich webstránek je www.sunshinetrash.com. Mám pocit, že slůvko trash tak trochu shazuje "pozitivně" znějící výraz Sunshine, což je podle mě dost symptomatické pro vaši kapelu: přesně vyvážená kombinace fascinace sebou samým a sebeprohrdání je možná jedním z prvků, které vás definují. Cítím to správně?
Už kdysi jsme měli takový motto "white trash aristocracy". Jsme fascinováni tak možná protiklady spíš než sebou samými. Žijeme v degenerovaný společnosti, úpadek už není dekadentní, ale smrdí jako pět dní stará ryba, splašky nevkusu nám servírujou v drahejch restauracích a vydávají je za gurmánskou pochoutku stejně jako za základní potravinu v koloniálním konzumu. My jsme aristokrati. Smějeme se tomu, smějeme se sami sobě, protože známe svou cenu!
Jedna z vašich skladeb - Streamlined - se objevila na soundtracku nijak oceňovaného filmu Blair Witch 2. Viděli jste ho? Z image Sushine mám pocit, že si na vizuální prezentaci docela zakládáte, ovlivňují vás obecně filmy?
Viděli jsme ho premiérově v Americe. ten film je fakt odpad, to jsme věděli už dopředu. Takže nás to nepřekvapilo a mohli jsme mít čirou radost, ze se slyšíme, když na plátně probíhá nějaká klišé scéna na hřbitově. Sunshine není image koncept. Jsme individuality s vlastním vkusem, který se u jednotlivých kvadrantů různě přibližuje faktem, že trávíme hodně času spolu. Když budu mluvit za sebe, mě hodně fascinuje fashion a vůbec vizuální věci. Možná se nevědomky promítají do některých elementů prezentace Sunshine, ale není v tom záměr a cíl. Iritujou nás "teplákový kapely" bez názoru, Kenvelem sponzorovaný celebrity, co mají pocit, že utvářejí vkus...protože oni ho fakt modelují a měl by je někdo už sakra zavřít někam do karantény za tu napáchanou škodu! Filmy jsou filmy. Mě osobně nebaví "kvalitní" filmy, stejně jako mě nebaví "kvalitní" hudba v tom intelektuálním slova smyslu. Prostě nejsem intelektuál a tyhle věci jsou zábava. Když se dívám na film nebo poslouchám hudbu, chci se bavit a ne přemýšlet. Až budu chtít sofistikovaně hloubat, zapíšu se na nějakej seminář.
Jedna z kapel, kterou zmiňujete jako své oblíbence, jsou Joy Division. Líbí se vám i její "následovníci" New Order?
Jo, líbí se mi New Order, protože tam je pořád ten odér Joy Division akorát mínus Curtisova paranoia, který jsem nikdy neporozuměl. Hodne lidí adoruje Joy Division, protože se Curtis sejmul, ale mně to přijde fakt obskurně nablblý, glorifikovat něčí slabost. Ten člověk byl génius-chudák, nemocnej a rozpolcenej, slabošskej egomaniak, kterýho nezajímalo nic jinýho než on sám. Vzal si život a nechal po sobě ženu s dítětem. Na tom není nic k obdivování. Četl jsem teď docela realistickou knížku o něm, napsala ji jeho žena. Joy Division je pro mě hudba s fascinujícím nábojem, ale to osobni pozadí mě moc neoslovuje a vzhledem k tomu, ze větsinu věcí neskládal Curtis, ale lidi, co pokračují jako New Order, líbí se mi hodně i jejich pozdější materiál. Poslední řadová deska je pro mě masterpiece a Crystal je geniální song. Už se těším na novou desku.
Jaká alba tebe osobně zaujala v poslední době?
Strašně moc věcí: poslední desky The Eighties Matchbox B-line Disaster, Fischerspooner, ...and You Will Know Us By The Trail of Dead, Ikara Colt, The Explosion, spousta hiphopu...
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Sunshine-Smejeme-se-sami-sobe-protoze-zname-svou-cenu~14~unor~2005/
Komentáře
&;