27.2.2004 | Autor: Tomáš S. Polívka | sekce: publicistika Není to nic divného pod zimním sluncem, že rok co rok přibývá s blížícími se vánočními svátky speciálních vánočních alb. Vánoční písně a koledy natáčejí hvězdy popu, jazzmani i folkaři, kouzlo nejkrásnějších svátků roku zúročili už i ortodoxní jižané Lynyrd Skynyrd a 38 Special. Bylo tudíž jen otázkou času, kdy se na světě objeví vánoční album Jethro Tull.



Záměr natočit tullovské vánoční album se podle slov frontmana Iana Andersona zrodil doslova v předvečer loňských vánočních svátků, v prosinci 2002. Tehdy se mu ozval ředitel vydavatelské společnosti Fuel 2000 s návrhem takovou desku realizovat. Anderson: "Nejdřív mě to trochu zarazilo, ale pak jsem si vzpomněl na nedotažené plány na podobné album z dřívějška, a rychle jsem zareagoval: Dej mi 24 hodin, a dodám ti seznam skladeb i s jejich pořadím. A to jsem také udělal." Anderson tak promyslel a položil základ studiového vánočního alba, k jehož realizaci přistoupili Jethro Tull v roce následujícím, tedy v roce 2003. Anderson k dramaturgii desky podotýká: "Mým cílem bylo najít nějaké povzbudivé tradiční vánoční koledy, dodat pár nových písní Tull, a znovu nahrát některé starší kousky s vánoční tématikou."

Vedle tullovského základu - Ian Anderson(fl., voc., g.,mand.,), Martin Barre (g.), Doane Perry (dr), Andrew Giddings( keyb.) a Jonathan Noyce (bg.) se na výsledné podobě desky podíleli hosté James Duncas (dr.), David Pegg (bg., mand.) a The Sturcz String Quartet. Anderson, který je obvykle středobodem veškerého dění v kapele, nahrávání nevyjímaje, byl v případě vánočního alba nucen přistoupit na poněkud divočejší a roztroušenější způsob práce. Sám zaneprázdněn svým sólovým albem Rupi's Dance, prostě, chtě nechtě, nemohl být u všeho. "Doane Perry nahrál bicí v LA, zatímco na anglické části nahrávání se objevil hostující bubeník James Duncan a samozřejmě Jonathan Noyce na basu. Někdejší basista Dave Pegg zaskočil také, aby zahrál v pár písních, a Andrew Giddings použil své studio k nahrání jak svých partů, tak dohrávek Martina Barreho. Já jsem to pak pospojoval dohromady a nakonec smíchal různá obsazení a nahrávky."

Tímto, poněkud přelétavým způsobem, nakonec přece jenom vzniklo veskrze příjemné a poklidné album. Pravda ovšem je, že proklamované vánoční atmosféry se vysloveně na sto procent nedrží. V tomto ohledu působí nejsvátečněji nová adaptace rozkošné prastaré písničky The Christmas Song, byť poněkud plošší než v původní podobě z roku 1972 V podstatě totéž platí i o mírně mladší skladbě Another Christmas Song. Naopak populární Bourée Johana Sebastiana Bacha bude asi u štědrovečerní tabule působit trochu do počtu, stejně tak jako malebný Weathercock, kterému víc sluší společnost i sound alba Heavy Horses. V rámci spravedlnosti je ale nutné jedním dechem dodat, že The Jethro Tull Christmas Album, tak jak Ian Anderson popisuje pohnůtky jeho vzniku, je se ctí splněnou objednávkou. Nakonec, na vrub samotných svátků vánočních frontman Jethro Tull dodává: "No, nejsem zrovna praktikujícím placeným křesťanem, ale vyrostl jsem a sžil se za posledních pětapadesát let s takzvaným křesťanským společenstvím. Proto stále cítím náklonnost k té nostalgii, sváteční náladě a rodinné pospolitosti, patří to prostě u mne k dané části roku. Vánoce by v našem moderním světě podle mého názoru měly uspokojit všechny nároky na volný čas jak muslimů, tak i hinduistů, budhistů, ateistů a agnostiků, stejně jako rodinného psa Fida a kocoura Felixe. Přidejte pár ztracených bratranců a toho děsnýho chlápka od vedle, a máte to!" A když připojíte i vánoční album Jethro Tull, které má siceuž trochu dál ke krevnaté šťavnatosti jejich raných desek, ovšem tradiční elegance mu nechybí, rovněž tím nic nezkazíte. K tomu všemu ještě Ian Anderson prostřednictvím nové vánoční kompilace dodává: "A pokud to s Vánoci nějak zvládnete, pak šťastný Nový rok."

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/12