12.5.2009 | Autor: Petr Bořuta | sekce: publicistika Pod tlakem oddělených pulsujících zvukových bloků se jedinec musí krčit podobně jako před silou matky přírody. Z hloubek ambientu se noří noisové skalpely shlazené čistou harmonií... Jako část série Music Infinity se na konec května chystá v Paláci Akropolis koncert kanadského zvukového experimentátora Tima Heckera.

Nejdřív se klidné hloubky ambientu poruší kytarovými riffy, křupáním drobných zvukových krystalků, vyprahlými pouštěmi hluku a strašidelnými hlasy. Hned poté jsou zjemněny klavírem, mellotronem, rádiovými přenosy či nahranými rozhovory. Pod tlakem oddělených pulsujících zvukových bloků se jedinec musí krčit podobně jako před silou matky přírody. Ostatně, vizme přebal posledního alba An Imaginary Country. V pravém horním rohu kresby lze v bohatých záplavách barev a rozmanitostí přírodní scenérie zahlédnout dvě bytosti jen s velkou námahou; stojí na okraji zájmu. Názvy skladeb (Music for Tundra; The Inner Shore; Trade Winds, White Heat; Pond Life...) se zdají být průkazné, sám autor nicméně vliv přírodních motivů na tvorbu nedosvědčuje a tvrdí, že pojmenovávání je dílem chvilkové inspirace.

Vancouverský rodák Tim Hecker začal komponovat v roce 1996. Oficiálně se uvedl až v roce 2000, zato rovnou plnohodnotným albem Autumnumonia. Stejně jako o rok mladší výtvor Ultramarin byl materiál, vydaný pod pseudonymem Jetone, zaměřený na minimal techno. Hecker dal ale brzy přednost statičtější hudbě produkované pod vlastním jménem. Čím se liší od ostatních tvůrců v této oblasti? Masivní ambientní a noisová pole rozpouští v tekutých melodiích. V rozhovoru pro Grooves Magazine sám tvrdí: „Myslím, že spousta muzikantů dokáže dělat noise velmi povedeným způsobem, ale ti samí lidé nejsou zadobře s harmonií a tonálními elementemy kompozice. Často harmonii úmyslně vynechávají, to ale není nic pro mě.“

Hecker se od raných prací, zvukově velmi čistých a melodických alb Haunt Me, Haunt Me Do It Again a Radio Amor dostal v roce 2004 deskou Mirages k rozostřenějšímu zvuku, který evokuje průchod do mysteriózního světa, jehož brány se otevírají teprve když všichni ulehnou a vy z hrany města pozorujete klidné drama. Tři roky staré dílo Harmony In Ultraviolet pak tvoří mezanin zmíněného zkresleného projevu a záhadného meditativního zvuku, který vyhřezl na letošní skvělé desce An Imaginary Country.

Hecker –, který má na kontě i spolupráci s metalovou formací Isis nebo Aidanem Bakerem, polovinou opěvovaného drone dua Nadja – se na aktuálním turné zastaví i v Praze. Českému publiku se premiérově představí 29. května v pražském Paláci Akropolis.