28.1.2008 | Autor: Zuzka Balounová | sekce: publicistika Jsou stejně jako Franz Ferdinand potomky skotské rodinky Domino Recordings. Je dost dobře možné, že po svých starších sourozencích zdědili zálibu v kytarových tónech, ale tím to hasne. Sons and Daughters roztrhali sváteční tesilky bráchy Alexe snad ještě dřív, než se na prvním mejdanu opili do bezvědomí a naučili se řvát po svém.

Adele Bethel, David Gow, Ailidh Lennon a Scott Paterson jsou parchanti z ulice, co se nedají zastavit. Zkuste si to a uvidíte. Přeběhnou přes kapotu vašeho auta, pokreslí ji pubertálně obscénními obrázky, utrhnou stěrač, otevřeným okýnkem vám do obličeje vyprázdní půllitr se zbytkem zvětralého piva, převrátí popelnici, na výfuk přivážou plechovky od žrádla pro kočky a běží dál.

Hudba Sons and Daughters je především náladová. Někdy klidná, trochu naivní, se sladkou folkovou dohrou na jazyku, jindy prudší než větrná smršť. Rozpustilý vokál nebezpečně odrostlé školačky Adele se za přispění svižných a zároveň nezvykle čistých kytarových tónů pošťuchuje se zdánlivě flegmatickým hlasem Scotta Patersona. Chvílemi se zklidní, pohladí vás po vlasech. Jakmile zavřete oči, jste vzbuzeni zvukem činelů, co se zavrtá mezi oči jako kulka z béčkové gangsterky. Přežili jste? Gratuluju. Právě jste byli zvoleni obětními beránky číslo jedna. Za chvíli už s vámi Sons and Daughters rozrazí s dveře svého nejoblíbenějšího glasgowského klubu.

Jediný, kdo tam netančí nebo se neválí pod stolem v návalu delíria, je uhrančivá barmanka v síťovaných punčochách. Naklání se nebezpečně blízko. Kdo se jí chce dotknout, spálí se.
„Vítej, zlato. Hned se ti budu věnovat. Nesedej si - tohle je party. Dej si pivo, skákej, směj se, užívej si, řvi. Nebo seš tak trochu romantik a chceš si namíchat koktejl z rozporuplnejch pocitů? V tom případě přidej ještě jednu kapku z tamtý růžový flašky a pořádně protřepej. Až dopiješ, vezmu tě k sobě domů, hodím cáry tvýho těla na postel a budu dělat, co se mi zlíbí. Jsem už taková, miláčku. Život není peříčko, to už by přece velkej kluk jako ty moh vědět. A teď už koukej vypadnout."

Nestačíte ani posbírat oblečení a jste zpátky na ulici. Všude kolem se povalují podivné existence, co se společně s vámi nechávají chlácholit klidnými tóny patřícími k tomuhle ránu. "From start to end we start again.."