11.8.2009 | Autor: Petr Bořuta | sekce: publicistika
 fotogalerie Flying Lotus a Hudson Mohawke jsou asi nejznámějšími představiteli současného instrumentálního hip-hopu. Pomyslný souboj s nimi přes oceán vede málo známý francouzský producent Onra. Černý kůň festivalu Nowa Muzyka?

Debutoval před dvěma roky albem Chinoiseries, které vytvořil po návštěvě Vietnamu, domově svých předků. Dovolenou na jihovýchodu Asie neplánoval pouze jako návštěvu země prarodičů, coby správný crate digger se okamžitě pustil do šmejdění po trzích Ho Či Minova Města. Na nich si po usilovném hledání obstaral přes třicet čínských a vietnamských vinylů z šedesátých a sedmdesátých let. Aniž by věděl, jak zní, přivezl si je zpět do Francie, odstřihl z nich zajímavé kousky a kolem konstrukce navázal nový kontext. Zvuk jehly na vinylu, jejich charakteristické praskání a syčení, tradiční čínské a vietnamské nástroje, původní hlasový projev: to vše se stalo základem pro pružný beatový rám. Kdyby Onra režíroval filmy, určitě by kvůli nasazení nového postroje sklidil spoustu negativních reakcí. Jeho postup by se s velkým klidem dal nazvat westernizace a s trochu menším by na ocasu tohoto slova vlála negativní konotace (pokud už v něm ovšem není obsažena implicitně). Jenže Arnaud Bernard je hudebník a jeho vláčné beaty mají dostatek empatie, aby s původním tvořily jeden celek přirozeně. Globalizaci v tom nehledejte, jen pozitivní ovlivnění jedné kultury druhou.


Deska obsahuje i hitovku s názvem The Anthem, kterou chtěla do reklamy využít Coca-Cola. Věc měla jeden háček. Onra samozřejmě neměl souhlas autorů zmíněných desek k tomu, aby mohl kusy z nich využít pro vlastní skladby. A tak firma musela celou píseň předělat – do té míry, že v ní nezůstala jediná původní složka. I tak se z ní stal šlágr. Nicméně, francouzský producent brzy začal skladbu skoro nenávidět. Na konec tohoto roku chystá druhou edici čínsko-vietnamských lahůdek, rozhodně ale tvrdí, že žádná další The Anthem už nikdy nevznikne.

Letos vydal méně čitelné album 1.0.8. „Prostě jsem se chtěl trochu zbavit veselosti a kýčovitosti The Anthem (…), abych lidem ukázal svou temnější tvář,“ říká pro weblog Shanghaiist. Stejně jako na předchozí desce neuslyšíte jediný živě nahraný instrument, Onra přiznává, že ani žádný ovládat neumí. Stačí mu mistrovství v samplování.

Srovnání se nabízí samo. Jejich druhé desky jsou si na chlup podobné, navíc materiál vydávají v téměř stejných intervalech. Flying Lotus. Spíš než boj na ostří nože si představte kamarádský souboj u videoher. Kdo specifický zvuk nahrával dříve je ve výsledku jedno – s podobným laděním přišel dávno před nimi J Dilla (jehož Onra bezmezně miluje a netají jeho obrovský vliv na vlastní tvorbu) nebo Prefuse 73. Daleko zajímavější tak bude sledovat jejich střet na živo. Na letošním ročníku polského festivalu Nowa Muzyka se do boje o vyvýšenou pozici na bedně může klidně zapojit i Hudson Mohawke. Časovač náloží instrumentálního hip-hopu bude v Katowicích odpočítávat do konce srpna.

Fotogalerie: