4.11.2010 | Autor: Michal Šimeček | sekce: publicistika Billy Barman, slovenská rock'n'rollová kapela, která se nebojí pracovat se smyčci a dechy, ještě ani nevydala jediné studiové album a přesto si už doma našla řadu fanoušků. Slováci je znají zejména díky častému koncertování po matičce vlasti, nahráli i několik úspěšných rádiových singlů. Na jaře tohoto roku dokonce získali tři nominace na ceny Radio_head Awards, které uděluje Rádio_FM na základě hlasování posluchačů - objev roku, koncertní kapela roku a singl roku (Cigánska). Přetavit ve vítězství dokázali první dvě.

Pro Čechy ale může být jejich existence novinkou a to i přesto, že v nedávné minulosti vystupovali na festivalech Rock for People, Telč Summer či United Islands.

Pilíři kapely jsou pánové Juraj Podmanický a Jozef Vrábel. Dva ústřední hlasy a tvůrčí mozky, které kolem sebe za dva roky společného působení protočily několik spoluhráčů, zejména pak bubeníků. A stejně jako jejich spoluhráči se i Podmanický s Vrábelem (oba kytaristé) také rádi prezentují pod přezdívkami: první je znám jako Milly, druhý jako Vanilly (v případě Vrábela navíc ještě funguje pseudonym Peter Novák). Oba mají s hraním několikaleté zkušenosti a v současné době se ještě věnují svým druhým kapelám - Podmanický působí v Cliche a Vrábel ve Vetroplachu.


>> Billy Barman – Introvert (youtube.com)

Jozef Vrábel se o Billy Barmanovi blíže rozpovídal. „Kamaráti Milly a Vanilly sa po potulkách Európou vrátili do rodnej Bratislavy, aby tu založili kapelu. V šuplíku mali zopár pesničiek, takže sami dvaja nahrali demáč a posunuli to istému týpkovi, ktorý vyzeral, že sa vyzná. Prezývali ho Billy Barman,“ říká a objasňuje původ názvu skupiny. Oním Billy Barmanem je ve skutečnosti János Bílý.

V hudbě kapely netřeba hledat složitosti. Milly s Vanillym ve své tvorbě sází na snadno zapamatovatelné melodie a (budiž jim k dobru přičteno) i na nápadité slovenské texty, s nimiž do světa zřejmě asi neprorazí, ale to československého posluchače vůbec trápit nemusí. Kromě kytar a kláves pak jejich hudbu zdobí ještě skvělé atmosferické tóny smyčcového a dechového orchestru (i když ne na všech skladbách). Orchestru bulharského, k němuž se dostali skrze svého kamaráda Jožko Chorváta. „Napadlo nás to s Millym jednou v aute,“ vypráví Vrábel. „Prostě jsme poslouchali nějakou starou hudbu, už nevím, co přesně to bylo, a byl tam použitý orchestr. V 60. a 70. letech se orchestr jako doprovod používal běžně i v popmusic, až dokud ho nenahradily syntetizátory. Prostě se nám zalíbil ten sound, připomínalo nám to filmovou hudbu.“

Tento "krok zpátky" jim vyšel na jedničku. Písně Ahmed a Cigánska (jež mezi skladbami s orchestrem doplňuje ještě Podskalický Ján) patří mezi to nejlepší, co prozatím vyprodukovali. Kromě těchto kousků pak Billy Barman vydal ještě čtyři skladby bez orchestru.

„Jinak k těm songům... Těžko říct, že jsme je vydali. Oficiálně jsme je ještě nevydali. Rozšiřovali jsme to spíš takovým pirátským způsobem ve formě dvou třípísňových EP, které jsme vyráběli sami doma na koleně. Tyto písničky (některé z nich) se však objeví na našem prvním oficiálním nosiči, který vyjde v listopadu,“ říká Vrábel. Debut ponese název Noční jazdci a měli bychom se ho dočkat 24. listopadu tohoto roku.

Billy Barman se poté opět začne soustředit na živá vystoupení a od nového roku se bude snažit více prosadit v České republice. Dopomoci by jim k tomu měla řada koncertů, s nimiž se zde - pokud všechno pude jak má - vytasí na jaře a létě příštího roku.