16.1.2008 | Autor: Jaroslav Riedel | sekce: publicistika
 fotogalerie Právě v době reunionu Led Zeppelin na sebe zpěvák Robert Plant výrazně upozornil deskou, která je jakoby z úplně jiného světa. Převážně akustická kolekce Raising Sand, natočená s countryovou zpěvačkou a houslistkou Alison Krauss, je návratem o mnoho desetiletí zpět a zároveň zcela současnou a vitální písničkovou kolekcí. Je to výsledek nečekané, ale neobyčejně plodné spolupráce, jaké jsou schopné pouze výjimečné osobnosti.

Od blues k bluegrassu

Angličana Roberta Planta si každý spojuje především s hardrockovou legendou Led Zeppelin, ale většina jeho kariéry se odehrála mimo tuto skupinu. Narodil se 20. srpna 1948, jako teenager plně propadl lásce k blues a zpíval s několika takto zaměřenými kapelami, například The Crawling King Snakes nebo Band Of Joy, kde se setkal s bubeníkem Johnem Bonhamem, pozdějším spoluhráčem v Led Zeppelin. Několik raných Plantových nahrávek vyšlo na kompilaci Sixty Six To Timbuktu.

V letech 1968-1980 zpíval Plant v Led Zeppelin, což byl nepřekonatelný vrchol jeho kariéry: jméno skupiny stále všechny fascinuje, což názorně ukazuje mimořádné vzrušení kolem právě probíhajícího dočasného znovuobnovení. Plantova sólová kariéra přitom byla taky úspěšná, hlavně první dvě desky po rozpadu Led Zeppelin - ures at Eleven a The Principle Of Moments - stále znějí výborně. Pak Plantovi přece jen začaly nápady docházet, takže nová spolupráce s kytaristou Jimmym Pagem na albu No Quarter, založeném na akustických předělávkách Led Zeppelin a několika nových skladbách s arabskými a orientálními hudebními vlivy, zapůsobila jako skutečná událost. Další album dvojice, Walking Into Clarksdale, už obsahovalo výhradně nový materiál, který však těžko snesl srovnání s tím, co dřív oba skládali pro Led Zeppelin.

V roce 2002 Plant sestavil novou kapelu Strange Sensation a natočil s ní dvě velmi zdařilá alba: Dreamland obsahovalo osobité cover verze písní převážně z šedesátých let, někdy známých, jindy pozapomenutých, ale prakticky vždy vynikajících a v Plantově novém podání životaschopných. Naproti tomu album Mighty Rearranger bylo sestaveno z původních písní ve velmi pestrých aranžích.

Od bluegrassu k blues

Američanka Alison Krauss se narodila 23. července 1971 a hudbě se věnuje od útlého dětství. Už v osmi letech se jako houslistka zúčastnila soutěže mladých talentů v Illinois, v deseti měla vlastní kapelu s bluegrassovým repertoárem, o dva roky později získala titul Nejslibnější houslista Středozápadu, ve čtrnácti spoluúčinkovala na albu Different Strokes, a dva roky nato vydala sólový debut Too Late To Cry. Deska se setkala s velmi vřelým přijetím a společně s dalšími nahrávkami se zasloužila o novou vlnu zájmu o bluegrass.

V roce 1990 vydala desku I've Got That Old Feeling, která se stala dalším významným milníkem v Alisonině kariéře. Získala s ní Grammy v kategorii Best Bluegrass Recording a její skupina Union Station, v níž zpočátku hrál i její bratr Victor, se stala stabilně fungujícím tělesem, stavícím repertoár na původních skladbách, tradičních bluegrassových písních i předělávek hudby jiných žánrů do bluegrassové podoby. Od té doby Alison Krauss patří mezi americkou countryovou špičku a její nové desky se pravidelně umisťovaly v žebříčcích. I když nikdy nezapírala své bluegrassové kořeny, na svých deskách se pouštěla různými směry a udržovala žádoucí pestrost, která jí pomohla i úspěchům i v popových hitparádách.
Roku 1995 už rekapitulovala na albu Now That I've Found You: A Collection, kterého se prodalo víc než milion. Vedle sólových desek, které si udržují stabilní úroveň a jejichž úspěch postupně ještě dál rostl, zná publikum zpěvačku i s několika spoluprací. Bylo to třeba album Down The Old Plank Road irských Chieftains, kde zpívala píseň Molly Bán, nebo soundtrack k filmu O Brother, Where Art Thou?, který opět přitáhl pozornost publika k tradiční hudbě.

Bluegrass i blues

Album Raising Sand, které spolu Robert Plant a Alison Krauss natočili, je pro oba něčím novým, ale zároveň logicky navazuje na jejich předchozí tvorbu. Dala by se najít řada paralel mezi jeho obsahem a předchozími nahrávkami obou protagonistů. Duet se zpěvačkou nazpíval Plant poprvé už v roce 1971 (tehdy to byla Sandy Denny a píseň The Battle Of Evermore), svou koncepcí - tedy předělávky starších skladeb z širokého autorsko-interpretačního okruhu - vlastně navazuje na Dreamland. Jsou tu písně Trampled Rose od Toma Waitse, Gone, Gone, Gone (Done Moved On) od Everly Brothers i nová verze Please Read The Letter z desky Walking Into Clarksdale. Hlasově si oba velice porozuměli, od temně hypnotických písní po velmi konzervativní countryový dvojzpěv Through The Morning, Through The Night. Velmi podstatný podíl na albu měl producent a kytarista T-Bone Burnett, který také v podstatné míře určoval výběr písní a měl zásadní roli při aranžování. Raising Sand každopádně znamená pro všechny zúčastněné jeden z jejich tvůrčích vrcholů.


Zajímavosti:
Robert Plant u nás poprvé koncertoval v květnu 1993, tedy v době vydání alba Fate Of Nations, což byla „lepší z jeho slabších desek“. Podruhé - v únoru 1998 – už přijel s Jimmym Pagem, a vzhledem k mimořádnému úspěchu si koncert v listopadu téhož roku v pražské Sportovní hale zopakovali. V dubnu 2005 hrál Plant se Strange Sensation v Praze a v červenci 2006 se stal hlavní hvězdou festivalu Colours Of Ostrava. Ač to u stárnoucích rockových hvězd nebývá pravidlem, měly Plantovy koncerty rostoucí úroveň. Hlavně v Ostravě byl prostě famózní, jak ve starém zeppelinovském repertoáru, tak v nových písních. V příštím roce Plant chystá turné s Alison Krauss i koncerty s Led Zeppelin. Alison Krauss u nás nevystupovala nikdy.


Fotogalerie:

Psáno pro: časopis mGuide 2008/01