7.12.2005 | Autor: Ladislav Řehounek | sekce: publicistika …se sídlem v Británii. Právě v kolébce kytarovek se totiž pře třemi lety zformovala na první pohled nenápadná kapela. Název Razorlight si ale zapamatujte, možná ho ještě mnohokrát uslyšíte.

Parta mladíků původem z Anglie a Švédska klade velký důraz na ostré elektrické kytary. Na pódiu to dokáže pekelně rozjet, ale i v klidu rozjímat.

Razorlight se dali dohromady v podstatě ze dne na den. Vše se seběhlo poté, co Londýňan Johnny Borrell začal v roce 2002 psát texty a zároveň i snít o vlastní kapele. Když se v létě onoho roku poprvé setkal se švédským rodákem Björnem Ågrenem, asi si s ním tenkrát pěkně padl do noty. Takřka okamžitě si Johny a Björn řekli, že by spolu mohli začít spolupracovat. Později se k nim připojil ještě bubeník Christian Smith-Pancorvo a Björnův dlouholetý kamarád, baskytarisa Carl Dalemo a kapela byla rázem na světě. Tak rychle, jak se zformovali, taky v zápětí rozjeli svou kariéru.

Dnes už jen s úsměvem vzpomínají, jak vnikala jejich první nahrávka, kterou na videokameru natočil jejich manažer. Působivěji už vypadá nahrávání jejich prvního dema v Hackney's Toerag Studios, kde byli doslova v patách skupině White Stripes, která zde tou dobou také pracovala na nových věcech. Demonahrávky Razorlight zdárně dotočili a zbývalo už jen s nimi správně naložit.
Úspěch ale přišel z druhé strany. Z ničeho nic začal jejich dema hrát oblíbený rozhlasový moderátor John Kennedy ve své šou na londýnském rádiu XFM. Díky tomu začal o Razorlight stoupat zájem, fanoušci mixovali nejrůznější bootlegy a kapela díky tomu mohla začít aktivně koncertovat.

V roce 2003 začali Razorlight hledat tu správnou nahrávací společnost, až u kapely nakonec zvítězila firma (nebo kapela zvítězila u firmy?) Mercury a pod ní spadající label Vertigo. Šéf společnosti Steve Lillywhite, který v minulosti spolupracoval například s U2, Ultravox, Talking Heads, Psychedelic Furs, Pogues, nebo s Morrisseym, si dokonce vzal měsíční volno jen proto, aby se sám mohl věnovat produkci jejich debutového alba. To nakonec světlo světa pod názvem Up All Night spatřilo v červnu 2004 a postupem času se probojovalo až na třetí místo britské albové hitparády.

Razorlight mají za sebou úspěšné britské turné, ale třeba i koncertování na festivalu v Japonsku. Nebrání se skutečně ničemu, mají rádi komornější prostředí (třeba právě zítra vystoupí v malém klubu před 120 fanoušky), ale i ty velké (v sobotu pro změnu předskakují Oasis na stadionu v Cardiffu). Říká se, že druhá deska, která nyní před kapelou visí, bývá důležitější, než ta první. Uvidíme, čím Razorlight překvapí, či naopak. Naděje jsou jim dávány velké.