R.E.M.
25.11.2004 | Autor: Martin Zoul | sekce: publicistika
V době, kdy vychází toto číslo Rock & Popu, vrcholí pacifistický boj R.E.M. a spřízněných hudebníků proti znovuzvolení George W. Bushe americkým prezidentem. Zároveň jim 4. října vychází nová, už třináctá deska Around The Sun, kterou v éteru předznamenává singl Leaving New York.
Důvodů k zasednutí ke kulatému stolu s kytaristou a "krabičkářem" skupiny Peterem Buckem bylo hodně. Setkání se uskutečnilo ve Vídni a až na pár výjimek jsou v tomto rozhovoru použity pouze otázky a odpovědi určené pro R&P. Na rozdíl od zpěváka Michaela Stipea, kterého celá záležitost s rozhovory evidentně otravovala, přistupoval Buck k této promo aktivitě s profesionálním nadhledem. Maskovaný tmavými brýlemi odpovídal na otázky kladené na střídačku několika novináři ze střední a východní Evropy téměř nezúčastněně. Osobnější tón se do jeho řeči vloudil pouze v momentě, kdy mluvil o někdejší spolupráci s písničkářem Warrenem Zeavonem, který loni zemřel.
V bookletu kompilace In Time jste napsal, že se skladba Imitation Of Life stala prvním singlem z desky Reveal, protože byla nejpopovější. Platí to i o Leaving New York v souvislosti s novým albem?
Jistě, od toho přece singly jsou - aby dostaly kapelu do rádií a do povědomí posluchačů. Zvlášť když od vydání naší poslední desky uplynuly už tři roky. Reveal bylo po hudební stránce hodně opulentní album, tentokrát jsme se snažili, aby skladby zněly více spontánně. Leaving New York to podle mě splňuje.
Reprezentuje tedy novou desku lépe než 'politické' skladby jako Final Straw nebo The Outsiders?
Neřekl bych, že si podle Leaving New York můžete udělat obrázek o tom, jak zní celá deska. Osobně bych si dokázal jako první singl představit nějakou úplně jinou skladbu, která by ale asi nebyla tak úspěšná. Mým favoritem je píseň I Wanted To Be Wrong.
Za typickou skladbu R.E.M. prý považujete Man On The Moon. Která věc na novém albu má podle vás k tomuto archetypu nejblíže?
Nejspíš právě I Wanted To Be Wrong nebo ještě Final Straw, protože to jsou skladby, které by se klidně mohly octnout na kterékoli naší desce.
Kterému ze starších alb R.E.M. se podle vás vaše nová deska nejvíce podobá?
V některých klidnějších momentech mi trochu připomíná Automatic For The People, u některých skladeb, konkrétně třeba u Electron Blue, zas cítím silnou návaznost na Up.
V porovnání s vaší poslední tvorbou je z desky Around The Sun cítit určitá hořkost. Ztratili jste poslední zbytky optimismu?
Neřekl bych, že je ta deska hořká, spíš melancholická. Z toho, co se v současné době děje v Americe, musí být jednomu smutno a nedává to příliš šancí k optimismu. (po vyslechnutí informace od jednoho z přítomných novinářů) Michael říká, že je optimista? Počkejte, musím se zamyslet! Ne, nedokážu přesně říct, jestli jsem optimista, nebo pesimista. Rozhodně jsem ale hodně zklamaný!
Jak na vás působí politický obsah některých písňových textů na novém albu?
To se týká tří nebo čtyř skladeb, zbytek desky už tak vyhraněný není a spíš pojednává o mezilidských vztazích.
To je téma, které se v tvorbě R.E.M. stále opakuje. A nejen v tvorbě. Jak v praxi funguje často proklamovaná vnitrokapelová demokracie? Hlasujete například o tom, jestli se zúčastnit akcí, jako je Vote For Change?
Nikdy bychom nemohli do něčeho takového jít, kdybychom s tím všichni nesouhlasili. Stejně jako se bavíme o tom, jestli ten který rok pojedeme na turné, nebo zůstaneme doma, tak se domlouváme i na tom, čeho dalšího bychom se mohli zúčastnit. Je jasné, že máme i fanoušky z řad republikánských voličů, nemyslím si ale, že by si kvůli našim názorům třeba nekoupili naši desku nebo nešli na koncert.
Výhradním autorem písňových textů je Michael Stipe. Do jaké míry mu do nich vy ostatní můžete zasahovat?
Mám Michaelovy textu hodně rád a s většinou z nich se dokážu osobně ztotožnit. Kdykoli nahráváme novou desku, visí papíry s texty po stěnách studia a běžně se stává, že je potřeba v zájmu celé skladby pohnout s konkrétním veršem nebo ho úplně vypustit. V podstatě už ale v tomto stádiu k mnoha změnám nedochází.
V minulosti jste spolupracovali s celou řadou výjimečných umělců od Patti Smith přes Philipa Glasse až po Williama Burroughse. Jaké spolupráce si osobně nejvíce vážíte?
Nejraději vzpomínám na Warrena Zeavona, který nedávno zemřel. Jeho desky jsem poslouchal na střední škole a moci s ním pracovat ve studiu bylo fantastické!
Předpokládám, že v archívech musí existovat spousta nevydaného materiálu. Dočkáme se někdy něčeho na způsob "R.E.M. Anthology"?
Určitě jednou vyjde box, ve kterém budou demonahrávky, raritní živé verze skladeb a podobné věci. Osobně bych byl ale radši, kdyby to bylo až poté, co se rozhodneme ukončit svoji činnost a odejít do hudebního důchodu.
P.S. Den po rozhovoru se na oficiálních stránkách skupiny (www.remhq.com) objevila informace, že R.E.M. vystoupí 23. ledna v pražské Sazka Areně.
Co v diskografiích nenajdete
Původní anglický výraz bootleg označoval jakoukoli nelegální aktivitu. Nejčastěji ale bývá spojován s výrobou a prodejem neoficiálních (rozuměj nepřinášejících zisky vydavatelské firmě) záznamů koncertů a jiných živých vystoupení. Existují ale i bootlegy sestávající z demonahrávek zpravidla odcizených ze studia, kde vznikala později oficiálně vydaná deska. Naši definici bootlegu lze tedy rozšířit na jakýkoli neoficiální zvukový materiál, který se týká známé kapely nebo umělce. Tohle je stručný pohled do bootlegové diskografie R.E.M. (zájemce o bližší prozkoumání této problematiky odkazuji na vyčerpávající, byť v poslední době čím dál tím víc neaktuální, internetové stránky http://orangefox.svs.com/rem/bootdiscog.html):
Ballroom Dancing
Během turné k albu Reconing vznikl záznam koncertu v chicagské aréně Aragon Ballroom (7. července 1984), který je zdokumentován hned na několika pirátských deskách. Deska začíná velvetovinou Femme Fatale, pokračuje přes ukázky z prvních dvou alb skupiny včetně Radio Free Europe, Harborcoat nebo Sitting Still a končí ironickou (Don't Go Back To) Rockville. Škoda jen trochu zbytečné čtveřice bonusů, které pochází vesměs z devadesátých let a náladu alba v samotném závěru posouvají někam úplně jinam.
Nejlepší moment: Paradoxně nejsilnější písní na desce je poslední z výše kritizovaných bonusů - cover skladby Hello In There, kterou proslavila Bette Middler, s hostujícími Natalií Merchant a Billym Braggem. Tady je třeba hledat důkaz pro tvrzení, že R.E.M. kdysi dokázali znít sentimentálně a přitom být stále nad věcí!
Obsah: 5
Kvalita: 4
Cologne Free Concert
Jednou z nejpamětihodnějších událostí moderní historie R.E.M. byl koncert v Kolíně nad Rýnem z 12. května 2001. Kapelu si tehdy na náměstí Roncalliplatz před známou katedrálou přišlo poslechnout na osmdesát tisíc lidí, a to určitě nejen proto, že šlo dost možná o poslední šanci vidět a slyšet Stipea a spol. zadarmo. Chcete-li si na kolínský koncert pořídit nějakou zvukovou památku, je tento dvojdiskový bootleg s celkem slušným zvukem ideální volbou. Výběr skladeb sahá od ukázek z (tehdy novinkového) alba Reveal až k trvalkám typu Cuyahoga, So. Central Rain nebo The One I Love.
Nejlepší moment: Na málokterém bootlegu R.E.M. z poslední doby je skladba It's The End Of The World As We Know It (And I Feel Fine), která koncerty kapely tradičně uzavírá, odehrána s takovým nasazením a téměř punkovou energií.
Obsah: 6
Kvalita: 5
From The Borderline
S albem Out Of Time z roku 1991 dosáhli R.E.M. poprvé ve své historii prvních míst v žebříčcích prodejnosti na obou stranách oceánu, a to i přesto, že na jeho podporu prakticky nekoncertovali. Výjimkou byla série poloutajených klubových vystoupení a k nejpamátnějším se řadí dvojice březnových koncertů v londýnském klubu Borderline. Na plakátech byl uveden fiktivní název Bingo Hand Job, což znamenalo základní (tehdy ještě) čtyřku doplněnou o řadu hostů. Náplní koncertů i tohoto bootlegu jsou akustické verze známých i méně známých písní R.E.M., které doplňuje několik předělávek v čele s Love Is All Around.
Nejlepší moment: O uvolněné atmosféře v klubu svědčí mimo jiné roztomilý cover skladby Tom's Dinner z repertoáru Suzanne Vegy v obsazení Michel Stipe - rap a Billy Bragg - human beatbox.
Obsah: 5
Kvalita: 3
It's The End Of The World. As We Know It!
Králem mezi bootlegy R.E.M. je tenhle záznam koncertu z roku 1989. Tracklist se částečně kryje s obsahem videokazety Tourfilm, kapela se tu ovšem častěji obrací do své minulosti (Exhuming McCarthy, Cuyahoga, Academy Fight Song) a dokonce dává k lepšímu i slavnou předělávku skladby Crazy od polozapomenuté skupiny Pylon, která pochází stejně jako Stipe a spol. z Athens ve státě Georgia. Celé je to nahrané neuvěřitelně čistě, takže vám nic nebrání vychutnat si R.E.M. těsně před vrcholem svých tvůrčích a koncertních sil.
Nejlepší moment: Silný trojblok písní Turn You Inside-Out, Orange Crush a Feeling Gravitys Pull jako by svým rockovým drajvem předznamenával dobu, kdy R.E.M. o půl dekády později vzdali hold umírajícímu stylu grunge hlučnou deskou Monster.
Obsah: 7
Kvalita: 6
r.e.m.IX
Tohle není tak docela bootleg, přesto si desku s tímhle názvem v obchodě nekoupíte. I když se kapela vzniku tanečních remixů svých skladeb až na jednu výjimku bránila, dala v roce 2001 k dispozici materiál ze svého tehdy čerstvého alba Reveal hned šesti remixérům a výsledek je dodnes ke stažení na jejích internetových stránkách www.remhq.com. Přes účast některých známějších jmen (Mathew "Intended" Herbert, Her Space Holiday.) čiší z kolekce bezradnost a mnohdy zbytečná úcta k originálu.
Nejlepší moment: Dvojice remixů, pod kterou je podepsán Marc Bianchi z projektu Her Space Holiday ční nad ostatní tím, že nezní na první poslech jako taneční remix rockové kapely, což bylo podle Michaela Stipea původní kritérium pro výběr remixérů, realita je ale bohužel trochu jiná.
Obsah: 3
Kvalita: 7
Start To Breathe vol. 1 & 2
Dvojice samostatně prodávaných desek sice nese podtitul The Ultimate Unplugged Album, ve skutečnosti jde ale o z prapodivných příčin a z různých zdrojů sestavenou kolekci skladeb, z nichž některé jsou na první poslech prokazatelně "plugged" (případ Drive nebo Everybody Hurts) a dvě pochází dokonce z tři roky starého oficiálně vydaného alba (týká se Lotus a The Apologist)! Vzhledem k vysoké míře obskurnosti lze tenhle bootleg doporučit jen skutečně největším fanouškům R.E.M.
Nejlepší moment: Mizernou kvalitu většiny tracků vyvažuje jen pár skutečných sběratelských lahůdek, jako je předělávka původně diskotékového hitu z repertoáru Glorie Gaynor I Will Survive. Soudě podle velmi neumělé hry na kytaru, doprovází se při ní sám Michael Stipe, stejně jako v dalších dvou skladbách na první z těchto dvou kompilací.
Obsah: 3
Kvalita: 2
R.E.M. In Rio
Jeden z méně povedených bootlegů zachycuje R.E.M. během slavného vystoupení na festivalu Rock In Rio v lednu 2001. Některé zdroje odhadují návštěvnost jejich setu (kterému předcházela vystoupení Becka a Foo Fighters) až na 190 000 lidí, což se spolu s teplým brazilským počasím a nedávno překonané krizi způsobené odchodem Billa Berryho z kapely podepsalo na celkově uvolněné atmosféře koncertu. Na desce se ovšem nic z toho zachytit nepovedlo - k nezajímavému výběru skladeb se přidává špatný zvuk a fakt, že mezi jednotlivými, často neúplnými, tracky jsou rušivé pauzy.
Nejlepší moment: Na výjimečnost této nahrávky poukazují jen sporadické promluvy Michaela Stipea mezi skladbami. Při nich se mimo jiné dozvídáme, že "když jsem byl v Brazílii poprvé, vyskočil jsem z letadla a pozvracel se z horka rovnou na beton. Nemyslel jsem to tak, prostě se to stalo."
Obsah: 3
Kvalita: 2
There's A Kind Of Murmur In The Air
V bootlegové diskografii R.E.M. je málo podobně raritních nahrávek, jako je tenhle dvojdiskový záznam charitativního vystoupení z listopadu 1989 ve Fox Theatre v Atlantě. Zazněl tu kompletní materiál z desek Murmur a Green, doplněný o pár bonusů jako je předělávka skladby Wild Thing od The Troggs. Jedinou nevýhodou tohoto bootlegu je špatný zvuk vzniklý nahráváním přímo z publika místo přes mixážní pult.
Nejlepší moment: Skladby jako We Walk nebo 11th Untitled Song (neboli závěrečný nepojmenovaný kousek z Green) nehrají R.E.M. na každém koncertě. Na druhé straně je málokdy tak zřetelné, že ne každá skladba se hodí k živému hraní - viz rozpačité provedení Hairshirt a The Wrong Child.
Obsah: 5
Kvalita: 3
Unplugged 2.001
Květen roku 2001 byl pro R.E.M. podle všeho velmi úspěšným měsícem. Kromě vystoupení v Kolíně nad Rýnem tenkrát natočili svůj druhý příspěvek do série akustických vystoupení televize MTV. Tenhle povedený bootleg je zřejmě přepisem televizního záznamu a obsahuje jak nové skladby z desek Up a Reveal, tak i starší kousky jako So. Central Rain, The One I Love nebo Find The River.
Nejlepší moment: Pokud máte tvorbu R.E.M. aspoň trochu naposlouchanou, oceníte drobné změny v aranžích některých skladeb, které si vyžádala jejich úprava do akustického hávu. Při takové Country Feedback se i přes chybějící zpětné vazby z názvu tají dech!
Obsah: 5
Kvalita: 6
Welcome To The Freak Show
Milton Keynes
Z trojice vystoupení v proslulé aréně v britském Milton Keynes v červenci 1995 existuje hned několik bootlegů, vesměs ovšem dokumentují pouze poslední večer. Jeho průběh se zaznamenával pro účely rozhlasového vysílání, takže si můžete dokonce vybrat ze dvou verzí - verze nahraná před vysíláním je pochopitelně delší než následné nahrávky z rádia, v kvalitě záznamu je ale rozdíl paradoxně téměř neznatelný.
Nejlepší moment: Když Michael vyhecuje návštěvníky koncertu, aby zazpívali "Happy Birthday" narozeniny slavící zpěvačce Louise Wener z předskakujících Sleeper a poté jí věnuje skladbu Strange Currencies.
Obsah: 5
Kvalita: 6
Důvodů k zasednutí ke kulatému stolu s kytaristou a "krabičkářem" skupiny Peterem Buckem bylo hodně. Setkání se uskutečnilo ve Vídni a až na pár výjimek jsou v tomto rozhovoru použity pouze otázky a odpovědi určené pro R&P. Na rozdíl od zpěváka Michaela Stipea, kterého celá záležitost s rozhovory evidentně otravovala, přistupoval Buck k této promo aktivitě s profesionálním nadhledem. Maskovaný tmavými brýlemi odpovídal na otázky kladené na střídačku několika novináři ze střední a východní Evropy téměř nezúčastněně. Osobnější tón se do jeho řeči vloudil pouze v momentě, kdy mluvil o někdejší spolupráci s písničkářem Warrenem Zeavonem, který loni zemřel.
V bookletu kompilace In Time jste napsal, že se skladba Imitation Of Life stala prvním singlem z desky Reveal, protože byla nejpopovější. Platí to i o Leaving New York v souvislosti s novým albem?
Jistě, od toho přece singly jsou - aby dostaly kapelu do rádií a do povědomí posluchačů. Zvlášť když od vydání naší poslední desky uplynuly už tři roky. Reveal bylo po hudební stránce hodně opulentní album, tentokrát jsme se snažili, aby skladby zněly více spontánně. Leaving New York to podle mě splňuje.
Reprezentuje tedy novou desku lépe než 'politické' skladby jako Final Straw nebo The Outsiders?
Neřekl bych, že si podle Leaving New York můžete udělat obrázek o tom, jak zní celá deska. Osobně bych si dokázal jako první singl představit nějakou úplně jinou skladbu, která by ale asi nebyla tak úspěšná. Mým favoritem je píseň I Wanted To Be Wrong.
Za typickou skladbu R.E.M. prý považujete Man On The Moon. Která věc na novém albu má podle vás k tomuto archetypu nejblíže?
Nejspíš právě I Wanted To Be Wrong nebo ještě Final Straw, protože to jsou skladby, které by se klidně mohly octnout na kterékoli naší desce.
Kterému ze starších alb R.E.M. se podle vás vaše nová deska nejvíce podobá?
V některých klidnějších momentech mi trochu připomíná Automatic For The People, u některých skladeb, konkrétně třeba u Electron Blue, zas cítím silnou návaznost na Up.
V porovnání s vaší poslední tvorbou je z desky Around The Sun cítit určitá hořkost. Ztratili jste poslední zbytky optimismu?
Neřekl bych, že je ta deska hořká, spíš melancholická. Z toho, co se v současné době děje v Americe, musí být jednomu smutno a nedává to příliš šancí k optimismu. (po vyslechnutí informace od jednoho z přítomných novinářů) Michael říká, že je optimista? Počkejte, musím se zamyslet! Ne, nedokážu přesně říct, jestli jsem optimista, nebo pesimista. Rozhodně jsem ale hodně zklamaný!
Jak na vás působí politický obsah některých písňových textů na novém albu?
To se týká tří nebo čtyř skladeb, zbytek desky už tak vyhraněný není a spíš pojednává o mezilidských vztazích.
To je téma, které se v tvorbě R.E.M. stále opakuje. A nejen v tvorbě. Jak v praxi funguje často proklamovaná vnitrokapelová demokracie? Hlasujete například o tom, jestli se zúčastnit akcí, jako je Vote For Change?
Nikdy bychom nemohli do něčeho takového jít, kdybychom s tím všichni nesouhlasili. Stejně jako se bavíme o tom, jestli ten který rok pojedeme na turné, nebo zůstaneme doma, tak se domlouváme i na tom, čeho dalšího bychom se mohli zúčastnit. Je jasné, že máme i fanoušky z řad republikánských voličů, nemyslím si ale, že by si kvůli našim názorům třeba nekoupili naši desku nebo nešli na koncert.
Výhradním autorem písňových textů je Michael Stipe. Do jaké míry mu do nich vy ostatní můžete zasahovat?
Mám Michaelovy textu hodně rád a s většinou z nich se dokážu osobně ztotožnit. Kdykoli nahráváme novou desku, visí papíry s texty po stěnách studia a běžně se stává, že je potřeba v zájmu celé skladby pohnout s konkrétním veršem nebo ho úplně vypustit. V podstatě už ale v tomto stádiu k mnoha změnám nedochází.
V minulosti jste spolupracovali s celou řadou výjimečných umělců od Patti Smith přes Philipa Glasse až po Williama Burroughse. Jaké spolupráce si osobně nejvíce vážíte?
Nejraději vzpomínám na Warrena Zeavona, který nedávno zemřel. Jeho desky jsem poslouchal na střední škole a moci s ním pracovat ve studiu bylo fantastické!
Předpokládám, že v archívech musí existovat spousta nevydaného materiálu. Dočkáme se někdy něčeho na způsob "R.E.M. Anthology"?
Určitě jednou vyjde box, ve kterém budou demonahrávky, raritní živé verze skladeb a podobné věci. Osobně bych byl ale radši, kdyby to bylo až poté, co se rozhodneme ukončit svoji činnost a odejít do hudebního důchodu.
P.S. Den po rozhovoru se na oficiálních stránkách skupiny (www.remhq.com) objevila informace, že R.E.M. vystoupí 23. ledna v pražské Sazka Areně.
Co v diskografiích nenajdete
Původní anglický výraz bootleg označoval jakoukoli nelegální aktivitu. Nejčastěji ale bývá spojován s výrobou a prodejem neoficiálních (rozuměj nepřinášejících zisky vydavatelské firmě) záznamů koncertů a jiných živých vystoupení. Existují ale i bootlegy sestávající z demonahrávek zpravidla odcizených ze studia, kde vznikala později oficiálně vydaná deska. Naši definici bootlegu lze tedy rozšířit na jakýkoli neoficiální zvukový materiál, který se týká známé kapely nebo umělce. Tohle je stručný pohled do bootlegové diskografie R.E.M. (zájemce o bližší prozkoumání této problematiky odkazuji na vyčerpávající, byť v poslední době čím dál tím víc neaktuální, internetové stránky http://orangefox.svs.com/rem/bootdiscog.html):
Ballroom Dancing
Během turné k albu Reconing vznikl záznam koncertu v chicagské aréně Aragon Ballroom (7. července 1984), který je zdokumentován hned na několika pirátských deskách. Deska začíná velvetovinou Femme Fatale, pokračuje přes ukázky z prvních dvou alb skupiny včetně Radio Free Europe, Harborcoat nebo Sitting Still a končí ironickou (Don't Go Back To) Rockville. Škoda jen trochu zbytečné čtveřice bonusů, které pochází vesměs z devadesátých let a náladu alba v samotném závěru posouvají někam úplně jinam.
Nejlepší moment: Paradoxně nejsilnější písní na desce je poslední z výše kritizovaných bonusů - cover skladby Hello In There, kterou proslavila Bette Middler, s hostujícími Natalií Merchant a Billym Braggem. Tady je třeba hledat důkaz pro tvrzení, že R.E.M. kdysi dokázali znít sentimentálně a přitom být stále nad věcí!
Obsah: 5
Kvalita: 4
Cologne Free Concert
Jednou z nejpamětihodnějších událostí moderní historie R.E.M. byl koncert v Kolíně nad Rýnem z 12. května 2001. Kapelu si tehdy na náměstí Roncalliplatz před známou katedrálou přišlo poslechnout na osmdesát tisíc lidí, a to určitě nejen proto, že šlo dost možná o poslední šanci vidět a slyšet Stipea a spol. zadarmo. Chcete-li si na kolínský koncert pořídit nějakou zvukovou památku, je tento dvojdiskový bootleg s celkem slušným zvukem ideální volbou. Výběr skladeb sahá od ukázek z (tehdy novinkového) alba Reveal až k trvalkám typu Cuyahoga, So. Central Rain nebo The One I Love.
Nejlepší moment: Na málokterém bootlegu R.E.M. z poslední doby je skladba It's The End Of The World As We Know It (And I Feel Fine), která koncerty kapely tradičně uzavírá, odehrána s takovým nasazením a téměř punkovou energií.
Obsah: 6
Kvalita: 5
From The Borderline
S albem Out Of Time z roku 1991 dosáhli R.E.M. poprvé ve své historii prvních míst v žebříčcích prodejnosti na obou stranách oceánu, a to i přesto, že na jeho podporu prakticky nekoncertovali. Výjimkou byla série poloutajených klubových vystoupení a k nejpamátnějším se řadí dvojice březnových koncertů v londýnském klubu Borderline. Na plakátech byl uveden fiktivní název Bingo Hand Job, což znamenalo základní (tehdy ještě) čtyřku doplněnou o řadu hostů. Náplní koncertů i tohoto bootlegu jsou akustické verze známých i méně známých písní R.E.M., které doplňuje několik předělávek v čele s Love Is All Around.
Nejlepší moment: O uvolněné atmosféře v klubu svědčí mimo jiné roztomilý cover skladby Tom's Dinner z repertoáru Suzanne Vegy v obsazení Michel Stipe - rap a Billy Bragg - human beatbox.
Obsah: 5
Kvalita: 3
It's The End Of The World. As We Know It!
Králem mezi bootlegy R.E.M. je tenhle záznam koncertu z roku 1989. Tracklist se částečně kryje s obsahem videokazety Tourfilm, kapela se tu ovšem častěji obrací do své minulosti (Exhuming McCarthy, Cuyahoga, Academy Fight Song) a dokonce dává k lepšímu i slavnou předělávku skladby Crazy od polozapomenuté skupiny Pylon, která pochází stejně jako Stipe a spol. z Athens ve státě Georgia. Celé je to nahrané neuvěřitelně čistě, takže vám nic nebrání vychutnat si R.E.M. těsně před vrcholem svých tvůrčích a koncertních sil.
Nejlepší moment: Silný trojblok písní Turn You Inside-Out, Orange Crush a Feeling Gravitys Pull jako by svým rockovým drajvem předznamenával dobu, kdy R.E.M. o půl dekády později vzdali hold umírajícímu stylu grunge hlučnou deskou Monster.
Obsah: 7
Kvalita: 6
r.e.m.IX
Tohle není tak docela bootleg, přesto si desku s tímhle názvem v obchodě nekoupíte. I když se kapela vzniku tanečních remixů svých skladeb až na jednu výjimku bránila, dala v roce 2001 k dispozici materiál ze svého tehdy čerstvého alba Reveal hned šesti remixérům a výsledek je dodnes ke stažení na jejích internetových stránkách www.remhq.com. Přes účast některých známějších jmen (Mathew "Intended" Herbert, Her Space Holiday.) čiší z kolekce bezradnost a mnohdy zbytečná úcta k originálu.
Nejlepší moment: Dvojice remixů, pod kterou je podepsán Marc Bianchi z projektu Her Space Holiday ční nad ostatní tím, že nezní na první poslech jako taneční remix rockové kapely, což bylo podle Michaela Stipea původní kritérium pro výběr remixérů, realita je ale bohužel trochu jiná.
Obsah: 3
Kvalita: 7
Start To Breathe vol. 1 & 2
Dvojice samostatně prodávaných desek sice nese podtitul The Ultimate Unplugged Album, ve skutečnosti jde ale o z prapodivných příčin a z různých zdrojů sestavenou kolekci skladeb, z nichž některé jsou na první poslech prokazatelně "plugged" (případ Drive nebo Everybody Hurts) a dvě pochází dokonce z tři roky starého oficiálně vydaného alba (týká se Lotus a The Apologist)! Vzhledem k vysoké míře obskurnosti lze tenhle bootleg doporučit jen skutečně největším fanouškům R.E.M.
Nejlepší moment: Mizernou kvalitu většiny tracků vyvažuje jen pár skutečných sběratelských lahůdek, jako je předělávka původně diskotékového hitu z repertoáru Glorie Gaynor I Will Survive. Soudě podle velmi neumělé hry na kytaru, doprovází se při ní sám Michael Stipe, stejně jako v dalších dvou skladbách na první z těchto dvou kompilací.
Obsah: 3
Kvalita: 2
R.E.M. In Rio
Jeden z méně povedených bootlegů zachycuje R.E.M. během slavného vystoupení na festivalu Rock In Rio v lednu 2001. Některé zdroje odhadují návštěvnost jejich setu (kterému předcházela vystoupení Becka a Foo Fighters) až na 190 000 lidí, což se spolu s teplým brazilským počasím a nedávno překonané krizi způsobené odchodem Billa Berryho z kapely podepsalo na celkově uvolněné atmosféře koncertu. Na desce se ovšem nic z toho zachytit nepovedlo - k nezajímavému výběru skladeb se přidává špatný zvuk a fakt, že mezi jednotlivými, často neúplnými, tracky jsou rušivé pauzy.
Nejlepší moment: Na výjimečnost této nahrávky poukazují jen sporadické promluvy Michaela Stipea mezi skladbami. Při nich se mimo jiné dozvídáme, že "když jsem byl v Brazílii poprvé, vyskočil jsem z letadla a pozvracel se z horka rovnou na beton. Nemyslel jsem to tak, prostě se to stalo."
Obsah: 3
Kvalita: 2
There's A Kind Of Murmur In The Air
V bootlegové diskografii R.E.M. je málo podobně raritních nahrávek, jako je tenhle dvojdiskový záznam charitativního vystoupení z listopadu 1989 ve Fox Theatre v Atlantě. Zazněl tu kompletní materiál z desek Murmur a Green, doplněný o pár bonusů jako je předělávka skladby Wild Thing od The Troggs. Jedinou nevýhodou tohoto bootlegu je špatný zvuk vzniklý nahráváním přímo z publika místo přes mixážní pult.
Nejlepší moment: Skladby jako We Walk nebo 11th Untitled Song (neboli závěrečný nepojmenovaný kousek z Green) nehrají R.E.M. na každém koncertě. Na druhé straně je málokdy tak zřetelné, že ne každá skladba se hodí k živému hraní - viz rozpačité provedení Hairshirt a The Wrong Child.
Obsah: 5
Kvalita: 3
Unplugged 2.001
Květen roku 2001 byl pro R.E.M. podle všeho velmi úspěšným měsícem. Kromě vystoupení v Kolíně nad Rýnem tenkrát natočili svůj druhý příspěvek do série akustických vystoupení televize MTV. Tenhle povedený bootleg je zřejmě přepisem televizního záznamu a obsahuje jak nové skladby z desek Up a Reveal, tak i starší kousky jako So. Central Rain, The One I Love nebo Find The River.
Nejlepší moment: Pokud máte tvorbu R.E.M. aspoň trochu naposlouchanou, oceníte drobné změny v aranžích některých skladeb, které si vyžádala jejich úprava do akustického hávu. Při takové Country Feedback se i přes chybějící zpětné vazby z názvu tají dech!
Obsah: 5
Kvalita: 6
Welcome To The Freak Show
Milton Keynes
Z trojice vystoupení v proslulé aréně v britském Milton Keynes v červenci 1995 existuje hned několik bootlegů, vesměs ovšem dokumentují pouze poslední večer. Jeho průběh se zaznamenával pro účely rozhlasového vysílání, takže si můžete dokonce vybrat ze dvou verzí - verze nahraná před vysíláním je pochopitelně delší než následné nahrávky z rádia, v kvalitě záznamu je ale rozdíl paradoxně téměř neznatelný.
Nejlepší moment: Když Michael vyhecuje návštěvníky koncertu, aby zazpívali "Happy Birthday" narozeniny slavící zpěvačce Louise Wener z předskakujících Sleeper a poté jí věnuje skladbu Strange Currencies.
Obsah: 5
Kvalita: 6
časopis Rock&Pop 2004/10
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/REM~25~listopad~2004/
Komentáře
&;
