R.E.M. - Stále stejní a stále jiní
25.3.2008 | Autor: Josef Rauvolf | sekce: publicistika
fotogalerie
Americká kapela R.E.M., jež na hudebním nebi září již téměř třicet let a vydala třináct alb, právě vydává novinku Accelerate. A je nač se těšit.
Je to dnes stále vzácnější, ale R.E.M. se vždy vyznačovali značnou mírou dobrého vkusu, ať dělali co dělali. Lze to označit i jako značnou sofistikovanost, chceme-li – koneckonců, inteligence byla z jejich písní cítit vždy. Stejně jako stálá proměnlivost jejich hudby. Kapela, která v jeden čas opanovala všechny žebříčky i rozhlasové vlny svým hitem Losing My Religion, měla v rukávu další triky – jeden čas řezali hoši do kytar jako puštění ze řetězu, jindy se zase topili v melancholických náladovkách, pak přišli s typickou popinou – vždy to ale byli oni, to zaprvé, a zadruhé, vždy to mělo ksicht. Jinak se to prostě říct nedá...
R.E.M. nejsou žádnými nováčky, vše začalo již v počátkem dubna 1980, kdy v Athens debutovala tehdy ještě bezejmenná skupina. Jméno si čtveřice Michael Stipe, Peter Buck, Mike Mills a Bill Berry našla brzy - R.E.M., zkratku, označující fázi spánku, v níž se zdají sny. Aspoň tak to bylo vykládáno, Mike Mills ale po letech tvrdí něco jiného: „Pro nás to nemá žádný význam, chtěli jsme krátké, zapamatovatelné a přitom dostatečně zvláštní jméno. Ze kterého by se přitom nedalo poznat, co za kapelu se za ním skrývá.“ Je v tom paradox, R.E.M. jsou totiž kapelou, kterou poznáte po několika taktech, natolik jsou nezaměnitelní. Podíl na tom má především charismatický hlas Michaela Stipea, nesmíme ale zapomínat i na další členy kapely, a na jejich autorský rukopis.
Ještě v tom samém roce, kdy vznikli, si R.E.M. podmanili Athens, a rok zakončili před 4000 diváky jako předkapela The Police. Po pouhých osmi měsících existence, to už stojí za to! V roce 1981 pak R.E.M. poprvé zavítali do nahrávacího studia, aby zde natočili singl Radio Free Europe, který jim získal pozornost kritiků, a tak hned po novém roce natáčejí pětipísničkové EP Chronic Town. Zároveň podepisují smlouvu na pět alb. Debutové album Murmur vychází v dubnu 1983 a The New York Times o něm napsaly, že „jejich zvuk bude za deset let stejně neotřelý jako dnes,“ a časopis Rolling Stone jej označil za album roku! Podobně se vedlo druhému albu Reckoning (1984), v amerických žebříčcích se drželo skoro celý rok. Nebylo tedy divu, že kapela v roce 1988 podepsala exklusivní smlouvu se společností Warner Bros, a první plod této spolupráce, album Green, se prodávalo jako housky na krámě - již po pěti měsících se jej koupil rovný milión fanoušků. A následující album Out Of Time, z něhož pocházel obrovský hit Losing My Religion, lámalo rekordy ještě víc. S každou další deskou se zvyšoval jejich věhlas a sláva. R.E.M. se přitom zarputile drželi svého kréda - neopakovat se. Přitom by nebylo nic snazšího než chrlit další a další variace svých úspěšných hitů. „Vždycky jsme se snažili vymanit z našich omezených technických schopností a jít dál,“ říká Peter Buck. „A když jsme si třeba natloukli, budiž. O tom to přeci všechno je!“ R.E.M. vždy riskovali, jako třeba v případě vynikajícího alba New Adventures In Hi-Fi, kdy šli proti všem zákonitostem hudebního byznysu, a opravdu si natloukli. Kapela je však dodnes přesvědčena, že to je jedna z jejich nejlepších desek, a čas, který od jejího vydání uplynul, jim dává za pravdu.
Když v roce 1997 odešel bubeník Bill Berry, kapelu to neposlalo ke dnu, jen se proměnila. A následující album Up bylo opět skvělé. Byly i další momenty, kdy to chtěli zabalit, vše ale bylo zažehnáno. Nejinak tomu bylo i před nahráváním alba Reveal. „Vše se nastřádalo,“ vysvětluje Peter Buck, „a protože nejsme zrovna ukřičené typy, zůstávalo to pod povrchem.“ Kapela v podstatě neexistovala, členové spolu nekomunikovali, každý si žil vlastním životem. „To, že jsme museli přehodnotit celou kapelu a důvody, proč jsme vlastně spolu nám poskytlo zcela nový pohled na to, co děláme. Zřejmě jsme přišli na to, proč jsme s tímhle vlastně začali - protože naši práci milujeme,“ uzavírá Buck. To bylo cítit i z dalšího alba Around The Sun, stejně jako z novinky Accelerate, daleko ostřejší záležitosti.
„V průběhu let se ukázalo, že ať jsme si toho vědomi či ne, vždy jsme to dělali správně,“ prozrazuje Mike Mills. „To, co je dobré pro kapelu, z tvůrčího pohledu, nemusí být nutně komerční. O to ale nejde. Jde o to, abychom zůstávali neotřelí, zajímaví a živí.“ A to se R.E.M. skutečně daří.
Zajímavosti:
Málo se ví, jak moc se R.E.M. politicky angažují – když bylo před posledními prezidentskými volbami, kapela právě vydávala album Around The Sun. R.E.M., kterým ležel George Bush již dlouho v žaludku, zaplatili velký inzerát v The New York Times, na společných koncertech s Brucem Springsteenem vybízeli Američany k účasti ve volbách v kampani Vote For Change. „Myslím si, že rocková hudba je stále schopná vyjadřovat myšlenky,“ řekl o postoji skupiny R.E.M. k politickým tématům její kytarista Peter Buck. A přestože je Around The Sun údajně apolitickou deskou, „jsou na albu tři nebo čtyři otevřeně politické písně: mluví o tom, jaké to je žít v dnešních Spojených státech. A skladbu The Final Straw jsme napsali a natočili v době, kdy na Irák začaly dopadat americké bomby, jejím tématem je přesvědčení, že zlo se nedá vyléčit dalším zlem. V současnosti vychází velká část pravicové Ameriky z postoje nenávisti. To může fungovat jen chvíli, ale nenávist nikdy nezvítězí nadobro,“ tvrdí Buck. Uvidíme tedy, jak budou R.E.M. komentovat příští volby. Jsou již za dveřmi.
Fotogalerie:
fotogalerie
Americká kapela R.E.M., jež na hudebním nebi září již téměř třicet let a vydala třináct alb, právě vydává novinku Accelerate. A je nač se těšit. Je to dnes stále vzácnější, ale R.E.M. se vždy vyznačovali značnou mírou dobrého vkusu, ať dělali co dělali. Lze to označit i jako značnou sofistikovanost, chceme-li – koneckonců, inteligence byla z jejich písní cítit vždy. Stejně jako stálá proměnlivost jejich hudby. Kapela, která v jeden čas opanovala všechny žebříčky i rozhlasové vlny svým hitem Losing My Religion, měla v rukávu další triky – jeden čas řezali hoši do kytar jako puštění ze řetězu, jindy se zase topili v melancholických náladovkách, pak přišli s typickou popinou – vždy to ale byli oni, to zaprvé, a zadruhé, vždy to mělo ksicht. Jinak se to prostě říct nedá...
R.E.M. nejsou žádnými nováčky, vše začalo již v počátkem dubna 1980, kdy v Athens debutovala tehdy ještě bezejmenná skupina. Jméno si čtveřice Michael Stipe, Peter Buck, Mike Mills a Bill Berry našla brzy - R.E.M., zkratku, označující fázi spánku, v níž se zdají sny. Aspoň tak to bylo vykládáno, Mike Mills ale po letech tvrdí něco jiného: „Pro nás to nemá žádný význam, chtěli jsme krátké, zapamatovatelné a přitom dostatečně zvláštní jméno. Ze kterého by se přitom nedalo poznat, co za kapelu se za ním skrývá.“ Je v tom paradox, R.E.M. jsou totiž kapelou, kterou poznáte po několika taktech, natolik jsou nezaměnitelní. Podíl na tom má především charismatický hlas Michaela Stipea, nesmíme ale zapomínat i na další členy kapely, a na jejich autorský rukopis.
Ještě v tom samém roce, kdy vznikli, si R.E.M. podmanili Athens, a rok zakončili před 4000 diváky jako předkapela The Police. Po pouhých osmi měsících existence, to už stojí za to! V roce 1981 pak R.E.M. poprvé zavítali do nahrávacího studia, aby zde natočili singl Radio Free Europe, který jim získal pozornost kritiků, a tak hned po novém roce natáčejí pětipísničkové EP Chronic Town. Zároveň podepisují smlouvu na pět alb. Debutové album Murmur vychází v dubnu 1983 a The New York Times o něm napsaly, že „jejich zvuk bude za deset let stejně neotřelý jako dnes,“ a časopis Rolling Stone jej označil za album roku! Podobně se vedlo druhému albu Reckoning (1984), v amerických žebříčcích se drželo skoro celý rok. Nebylo tedy divu, že kapela v roce 1988 podepsala exklusivní smlouvu se společností Warner Bros, a první plod této spolupráce, album Green, se prodávalo jako housky na krámě - již po pěti měsících se jej koupil rovný milión fanoušků. A následující album Out Of Time, z něhož pocházel obrovský hit Losing My Religion, lámalo rekordy ještě víc. S každou další deskou se zvyšoval jejich věhlas a sláva. R.E.M. se přitom zarputile drželi svého kréda - neopakovat se. Přitom by nebylo nic snazšího než chrlit další a další variace svých úspěšných hitů. „Vždycky jsme se snažili vymanit z našich omezených technických schopností a jít dál,“ říká Peter Buck. „A když jsme si třeba natloukli, budiž. O tom to přeci všechno je!“ R.E.M. vždy riskovali, jako třeba v případě vynikajícího alba New Adventures In Hi-Fi, kdy šli proti všem zákonitostem hudebního byznysu, a opravdu si natloukli. Kapela je však dodnes přesvědčena, že to je jedna z jejich nejlepších desek, a čas, který od jejího vydání uplynul, jim dává za pravdu.
Když v roce 1997 odešel bubeník Bill Berry, kapelu to neposlalo ke dnu, jen se proměnila. A následující album Up bylo opět skvělé. Byly i další momenty, kdy to chtěli zabalit, vše ale bylo zažehnáno. Nejinak tomu bylo i před nahráváním alba Reveal. „Vše se nastřádalo,“ vysvětluje Peter Buck, „a protože nejsme zrovna ukřičené typy, zůstávalo to pod povrchem.“ Kapela v podstatě neexistovala, členové spolu nekomunikovali, každý si žil vlastním životem. „To, že jsme museli přehodnotit celou kapelu a důvody, proč jsme vlastně spolu nám poskytlo zcela nový pohled na to, co děláme. Zřejmě jsme přišli na to, proč jsme s tímhle vlastně začali - protože naši práci milujeme,“ uzavírá Buck. To bylo cítit i z dalšího alba Around The Sun, stejně jako z novinky Accelerate, daleko ostřejší záležitosti.
„V průběhu let se ukázalo, že ať jsme si toho vědomi či ne, vždy jsme to dělali správně,“ prozrazuje Mike Mills. „To, co je dobré pro kapelu, z tvůrčího pohledu, nemusí být nutně komerční. O to ale nejde. Jde o to, abychom zůstávali neotřelí, zajímaví a živí.“ A to se R.E.M. skutečně daří.
Zajímavosti:
Málo se ví, jak moc se R.E.M. politicky angažují – když bylo před posledními prezidentskými volbami, kapela právě vydávala album Around The Sun. R.E.M., kterým ležel George Bush již dlouho v žaludku, zaplatili velký inzerát v The New York Times, na společných koncertech s Brucem Springsteenem vybízeli Američany k účasti ve volbách v kampani Vote For Change. „Myslím si, že rocková hudba je stále schopná vyjadřovat myšlenky,“ řekl o postoji skupiny R.E.M. k politickým tématům její kytarista Peter Buck. A přestože je Around The Sun údajně apolitickou deskou, „jsou na albu tři nebo čtyři otevřeně politické písně: mluví o tom, jaké to je žít v dnešních Spojených státech. A skladbu The Final Straw jsme napsali a natočili v době, kdy na Irák začaly dopadat americké bomby, jejím tématem je přesvědčení, že zlo se nedá vyléčit dalším zlem. V současnosti vychází velká část pravicové Ameriky z postoje nenávisti. To může fungovat jen chvíli, ale nenávist nikdy nezvítězí nadobro,“ tvrdí Buck. Uvidíme tedy, jak budou R.E.M. komentovat příští volby. Jsou již za dveřmi.
Fotogalerie:
časopis mGuide 2008/03
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/REM-Stale-stejni-a-stale-jini~25~brezen~2008/
Komentáře
&;
