Pražský výběr II - Bude Pražákům zase hej?
6.2.2007 | Autor: Ivan Ivanov | sekce: publicistika
fotogalerie
Po dlouhotrvajících nejasnostech a dohadech ohledně budoucnosti Pražského výběru je v tomto okamžiku již jasno. Michal Kocáb a Klaudius Kryšpín společně s novými členy - basistou Richardem Scheuflerem, australským kytaristou Glennem Proudfoodem a zpěvačkou Zlatou E. Kinskou začali psát novou kapitolu v dějinách kapely pod názvem Pražský výběr II . Mají již čerstvě nahranou desku, kterou mi Michal Kocáb pustil na úvod našeho rozhovoru ve svém studiu.
Jak se bude jmenovat nová deska Pražského výběru II?
Pravděpodobně Vymlácené rockové palice. To mi řekl kdysi Frank Zappa, že jsem vymlácená rocková palice.
Zarazilo mě, jak tvrdě znějí skladby pro připravovanou desku Pražského výběru II, odrazil se v tom nějak váš vztek z nastalé situace?
Ne, ne, prostě v tomto duchu poslední dobou skládám a poslouchám velmi tvrdou hudbu.
Přicházíte s velmi náročnou hudbou, která není pro širší obecenstvo, jste si vědom, že
tím na sebe berete obrovské riziko?
Ano jsem, ale co mám dělat. Já jsem prostě muzikant a hudební skladatel.
No, mohl jste si to ulehčit a třeba složit něco jako další S cizí ženou v cizím pokoji. A měl byste vyhráno.
To bych se musel ale primárně pasovat do role zpěváka. Ale protože se považuji za skladatele, je pro mě klasická písňová forma méně přitažlivá. V tom, co jsem teď složil, jsou kaskády, vodopády, samopaly, laufy, sóla. Proto jsem vždycky ten Výběr měl tak rád. Jakmile s tím ale začnete, tak jdete do hudby, která je u nás v Čechách méně stravitelná.
Jak jste spokojen se složením současného Pražského výběru II?
Já jsem úplně nadšen. Myslím, že jsem měl nakonec velkou kliku. Basista Richard Scheufler je přímo fantastický. Nemá žádné hráčské limity. No a australský kytaristaGlenn Proudfood je opravdu hráč par excellence. Z toho bude určitě velká kytarová hvězda..
Cítím v nových skladbách určitou kontinuitu a duch starého Pražského výběru?
Ta kontinuita tam je přes moji a Klaudovu osobu. Skladby, jako Hrabě X, Pražáci, Tatrman, Haťapata, Člověk bez talentu, Prachy, Snaživec, Smolař atd. vytvořily určitý charakteristický styl, který v mé současné tvorbě zůstává.. Způsob hraní, který jsem prosazoval ve starém Výběru, nebyl problém předat novým spoluhráčům. Budete překvapen, ale ty staré pecky Výběru v této nové sestavě zní úplně stejně. Akorát jsou ještě víc nadupaný. Mimochodem, celý materiál jsem už pouštěl Pavlíčkovi a Čokovi jako návrh na novou desku Pražského výběru.
Jak se na to tvářili?
Teď jsem v barvotiskovém pokušení se nad sebou dojímat. To byl demáč. Demáč nemůže být takový nářez, jaký je to teď. Až si to poslechnou, tak budou říkat, že se jim to líbilo.
A jak se tehdy tvářili?
No prostě jako šťovíci. Úplně mě naštvali.
Nelíbilo se jim to?
My jsme udělali takovou anketu, Vilémovi se líbily skladby 1,2,3, Michalovi zase 4, 5, ale 1,2,3 zase ne. No prostě tvářili se jako komise na PKS. A výsledek byl ten, že bychom jako demokratická kapela s právem veta museli vyhodit tedy všechno. Tak jsem řekl sorry, ale já si to dám na svoji desku. A řekl jsem jim, že buďto všechno, nebo nic. Složil jsem to jako komplet, za kterým si stojím. A oni na to konto později řekli, že jsem panovačný, že jim to vnucuju. Michal nepřinesl nic. Ani jednu pecku. On teď skládal muzikál za muzikálem a nám jenom sliboval. Takže ta naše soutěž byla neregulérní. Když nic sám nemám, tak bych měl být zdrženlivý v kritice práce druhého.
Vím, že v souvislosti s vaší novou kapelou jste uvažovali o názvech jako Prasklý výběr, nebo jenom Výběr. Proč jste se nakonec přiklonili k názvu Pražský výběr II?
Vycházel jsem ze tří věcí. Na začátku úvah stálo to, že jsem tu kapelu založil a až po dvou letech přišel Pavlíček s Hrubešem. Takže si představte Baťu, kterému po letech přestane ředitel chodit do práce a když ho Baťa po mnoha urgencích nakonec nahradí, tak prohlásí, že v tom případě už se firma nesmí jmenovat Baťovy závody, protože za jeho ředitelování došlo k jejímu největšímu rozkvětu. Druhý argument je ten, že celé okolí mě k tomu vehementně přemlouvalo. A třetí argument: abychom Pavlíčkovi a Čokovi přeci jen vyšli vstříc, dali jsme tam tu dvojku a tím jasně naznačili, že se jedná o novou, tedy jinou etapu kapely. Mimochodem, dodnes nechápu, proč se Pavlíček s Čokem rozhodli pro ten kataleptický stav nové tvorby. To je bájná nemoc, kdy člověk umře, ale není mrtvej. Dnes je to již 12 let od práce na poslední desce Běr.
Oni vás viní z toho, že jste nedodržel džentlmenskou dohodu uzavřenou u Václava Havla, že se sejdete v létě 2007 a dohodnete se, co bude dál.
Čok tam vůbec nebyl, tak o tom mluvit nemůže. Džentlmenská dohoda byla o tom, že se nebudeme hádat přes média a internet a tím znevažovat dlouholetou spolupráci..
Kdo vlastně oslovil Václava Havla se zprostředkováním této schůzky?
Pavlíček. Považoval jsem to za trochu pyšné gesto a bylo mi před Václavem trapně, ale protože Václav je hodný a ochotný člověk, tak se toho ujal. Když jsem v závěru schůzky Pavlíčka vyzval, abychom třeba hned od zítra začali něco dělat, řekl mi, že potřebuje čas, aby to vydejchal. Bylo mi jasný, že to bude vydejchávat při práci na dalším muzikálu. Ale já už jsem nemohl čekat dál.
Pavlíček s Čokem už v tiskové zprávě prohlásili, že už si nedovedou představit, že by s vámi v budoucnu ještě mohli spolupracovat v rámci Pražského výběru. Cítíte to taky tak?
Mají dveře do Pražského výběru pořád otevřený. Když přijdou zítra, můžeme začít točit. Já bych stejně s Michalem Pavlíčkem dál hrál. Já nemám problém. Do dneska ve svém studiu dodělávám video jeho muzikálu Excalibur.
Fotogalerie:
fotogalerie
Po dlouhotrvajících nejasnostech a dohadech ohledně budoucnosti Pražského výběru je v tomto okamžiku již jasno. Michal Kocáb a Klaudius Kryšpín společně s novými členy - basistou Richardem Scheuflerem, australským kytaristou Glennem Proudfoodem a zpěvačkou Zlatou E. Kinskou začali psát novou kapitolu v dějinách kapely pod názvem Pražský výběr II . Mají již čerstvě nahranou desku, kterou mi Michal Kocáb pustil na úvod našeho rozhovoru ve svém studiu.Jak se bude jmenovat nová deska Pražského výběru II?
Pravděpodobně Vymlácené rockové palice. To mi řekl kdysi Frank Zappa, že jsem vymlácená rocková palice.
Zarazilo mě, jak tvrdě znějí skladby pro připravovanou desku Pražského výběru II, odrazil se v tom nějak váš vztek z nastalé situace?
Ne, ne, prostě v tomto duchu poslední dobou skládám a poslouchám velmi tvrdou hudbu.
Přicházíte s velmi náročnou hudbou, která není pro širší obecenstvo, jste si vědom, že
tím na sebe berete obrovské riziko?
Ano jsem, ale co mám dělat. Já jsem prostě muzikant a hudební skladatel.
No, mohl jste si to ulehčit a třeba složit něco jako další S cizí ženou v cizím pokoji. A měl byste vyhráno.
To bych se musel ale primárně pasovat do role zpěváka. Ale protože se považuji za skladatele, je pro mě klasická písňová forma méně přitažlivá. V tom, co jsem teď složil, jsou kaskády, vodopády, samopaly, laufy, sóla. Proto jsem vždycky ten Výběr měl tak rád. Jakmile s tím ale začnete, tak jdete do hudby, která je u nás v Čechách méně stravitelná.
Jak jste spokojen se složením současného Pražského výběru II?
Já jsem úplně nadšen. Myslím, že jsem měl nakonec velkou kliku. Basista Richard Scheufler je přímo fantastický. Nemá žádné hráčské limity. No a australský kytaristaGlenn Proudfood je opravdu hráč par excellence. Z toho bude určitě velká kytarová hvězda..
Cítím v nových skladbách určitou kontinuitu a duch starého Pražského výběru?
Ta kontinuita tam je přes moji a Klaudovu osobu. Skladby, jako Hrabě X, Pražáci, Tatrman, Haťapata, Člověk bez talentu, Prachy, Snaživec, Smolař atd. vytvořily určitý charakteristický styl, který v mé současné tvorbě zůstává.. Způsob hraní, který jsem prosazoval ve starém Výběru, nebyl problém předat novým spoluhráčům. Budete překvapen, ale ty staré pecky Výběru v této nové sestavě zní úplně stejně. Akorát jsou ještě víc nadupaný. Mimochodem, celý materiál jsem už pouštěl Pavlíčkovi a Čokovi jako návrh na novou desku Pražského výběru.
Jak se na to tvářili?
Teď jsem v barvotiskovém pokušení se nad sebou dojímat. To byl demáč. Demáč nemůže být takový nářez, jaký je to teď. Až si to poslechnou, tak budou říkat, že se jim to líbilo.
A jak se tehdy tvářili?
No prostě jako šťovíci. Úplně mě naštvali.
Nelíbilo se jim to?
My jsme udělali takovou anketu, Vilémovi se líbily skladby 1,2,3, Michalovi zase 4, 5, ale 1,2,3 zase ne. No prostě tvářili se jako komise na PKS. A výsledek byl ten, že bychom jako demokratická kapela s právem veta museli vyhodit tedy všechno. Tak jsem řekl sorry, ale já si to dám na svoji desku. A řekl jsem jim, že buďto všechno, nebo nic. Složil jsem to jako komplet, za kterým si stojím. A oni na to konto později řekli, že jsem panovačný, že jim to vnucuju. Michal nepřinesl nic. Ani jednu pecku. On teď skládal muzikál za muzikálem a nám jenom sliboval. Takže ta naše soutěž byla neregulérní. Když nic sám nemám, tak bych měl být zdrženlivý v kritice práce druhého.
Vím, že v souvislosti s vaší novou kapelou jste uvažovali o názvech jako Prasklý výběr, nebo jenom Výběr. Proč jste se nakonec přiklonili k názvu Pražský výběr II?
Vycházel jsem ze tří věcí. Na začátku úvah stálo to, že jsem tu kapelu založil a až po dvou letech přišel Pavlíček s Hrubešem. Takže si představte Baťu, kterému po letech přestane ředitel chodit do práce a když ho Baťa po mnoha urgencích nakonec nahradí, tak prohlásí, že v tom případě už se firma nesmí jmenovat Baťovy závody, protože za jeho ředitelování došlo k jejímu největšímu rozkvětu. Druhý argument je ten, že celé okolí mě k tomu vehementně přemlouvalo. A třetí argument: abychom Pavlíčkovi a Čokovi přeci jen vyšli vstříc, dali jsme tam tu dvojku a tím jasně naznačili, že se jedná o novou, tedy jinou etapu kapely. Mimochodem, dodnes nechápu, proč se Pavlíček s Čokem rozhodli pro ten kataleptický stav nové tvorby. To je bájná nemoc, kdy člověk umře, ale není mrtvej. Dnes je to již 12 let od práce na poslední desce Běr.
Oni vás viní z toho, že jste nedodržel džentlmenskou dohodu uzavřenou u Václava Havla, že se sejdete v létě 2007 a dohodnete se, co bude dál.
Čok tam vůbec nebyl, tak o tom mluvit nemůže. Džentlmenská dohoda byla o tom, že se nebudeme hádat přes média a internet a tím znevažovat dlouholetou spolupráci..
Kdo vlastně oslovil Václava Havla se zprostředkováním této schůzky?
Pavlíček. Považoval jsem to za trochu pyšné gesto a bylo mi před Václavem trapně, ale protože Václav je hodný a ochotný člověk, tak se toho ujal. Když jsem v závěru schůzky Pavlíčka vyzval, abychom třeba hned od zítra začali něco dělat, řekl mi, že potřebuje čas, aby to vydejchal. Bylo mi jasný, že to bude vydejchávat při práci na dalším muzikálu. Ale já už jsem nemohl čekat dál.
Pavlíček s Čokem už v tiskové zprávě prohlásili, že už si nedovedou představit, že by s vámi v budoucnu ještě mohli spolupracovat v rámci Pražského výběru. Cítíte to taky tak?
Mají dveře do Pražského výběru pořád otevřený. Když přijdou zítra, můžeme začít točit. Já bych stejně s Michalem Pavlíčkem dál hrál. Já nemám problém. Do dneska ve svém studiu dodělávám video jeho muzikálu Excalibur.
Fotogalerie:
časopis mGuide 2007/02
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Prazsky-vyber-II-Bude-Prazakum-zase-hej~06~unor~2007/
Komentáře
&;
