P.O.D. - Poselství je stvrzeno
16.2.2006 | Autor: Michal Husák | sekce: publicistika
Energie, pozitivní, náboj, silné melodie, pro někoho trochu kontroverzní filozofické podloží... To jsou P.O.D. - jedni z prominentů moderního rocku, kteří bývají trochu zkratkovitě spojování s žánrovou škatulkou “nu-metal”, kteří už mají za sebou několik milonů prodaných cédéček a zejména doma v Americe se těší postavení superhvězd .
V kalifornském San Diegu, přesněji v Southtownu, vznikli Payable On Death již v roce 1992. Několik let si na lokální hardcorové scéně budovali pozice, které sílily díky poctivé pracovitosti čtveřice, ale zejména protože, že kapela od začátku zněla tak nějak neobyčejně. Směs hard coru, punku, reggae, latina, hip-hopu či reggae se smyslně vlnila a zárověň ostřě dráždila sluchové buňky jako vybrané koření. O nějakém nu-metalu ještě nebylo ani slechu, a kdo by tehdejší sound P.O.D. rozebíral, nejspíš by sáhl po přirovnání k Bad Brains, Dub War či Freaky Fukin´ Weirdoz.
Po třech nízkonákladových nezávislých počinech se zpěvák Sonny, kytarista Marcos, basák Traa a bubeník Wuv usídlili na soupisce vydavatelství Atlantic a pod křídly warnerovského kolosu skupina prodlívá dodnes. V globálním měřítku P.O.D. rockový svět zaznamenal poprvé v roce 1999, kdy vyšlo album Fundamental Elements Of Southtown a následný vývoj dokládá, že šlo o vykročení velmi rázné a zdařilé.
Na oběžné dráze
Na dalších počinech kapela ubrala z někdejší syrovosti a razance, o to víc však vyplouvá na povrch jakysi zvláštní esprit pozitvní energie, která tvorbu P.O.D. obtížně popsatelným způsobem prostupuje skrz naskrz. Zní to možná skoro jako klišé, když uvážíme známou skutečnost, že jsou P.O.D. zapálení křesťané. Nenechme se ale unést ke zkratkovitým závěrům. Ne náhodou mají tihle Kaliforňané ohromnou spoustu sekulárních ("nevěřících") fanoušků, kteří tento aspekt příliš neřeší a nechávají se prostě oslovit silou písniček.
“Nikdy jsme se natajili našimi pocity a neustoupili jsme z nich ani o píď,” zdůrazňuje Sonny Sandoval. “Zároveň jsme si ale pečlivě hlídali, aby nikdo nepoužíval naše city a víru k marketingovým účelům a taky jsme se dost ohrazovali proti škatulkování. Co to je křesťanská kapela? Jsme přece rocková kapela a hrajeme pro rockery. Když se někdo prohlásí za křesťanskou skupinu, je přece nesmysl myslet si, že by každý křesťan na světě šel a koupil si jeho desku. A naopak. Nakonec jde hlavně o to, hrát dobrou muziku a my si fakt vážíme toho, že naše písničky oceňují i mnozí z těch, kdo by jinak šanci křesťansky onálepkované kapele asi nedali.”
Nejvýrazněji kapela zabodovala s albem Satellite (2001), kterému zaslouženě náleží přídomek průlomové. K energii a rozmanitosti čtveřice přidala kornout hitových melodií a navíc se (odpusťte ten cynismus) trefila do odpovídající doby.
Album vyšlo přesně v době útoků newyorská Dvojčata a značná část rozhozeného amerického národa si vyvolila k euforii burcující song Alive za jakousi hymnu nového začátku. Tak či onak je Satellite vynikající deska (désáhla trojplatinového statusu) a pro P.O.D. zavazující milník, od kterého se odvíjí od té doby už vše.
Idylický vývoj kariéry o něco později potřísnil rozchod s kytaristou Marcosem, jenž znamenal jednak ztrátu výrazného spolutvůrce hudebního rukopisu kapely a jednak přinesl hodně zlé krve v mezilidské rovině. Zbylá trojice tvrdila, že Marcos ochladl a věnoval se víc sólovým projektům než kapele, odešlý kytarista zase neváhal oponovat, že se ho ostatní chtěli jednoduše zbavit a prý v tom všem jistou roli hrála právě síla víry každého ze zainteresovaných...
Vstříc dalším obletům
Uvolněné místo zaplnil Jason Truby, muzikant, kterého si P.O.D. pamatovali ještě ze začátečnických dob, dob objíždění zaplivaných lokálů v rozhrkané dodávce. První společný počinek, bleskově vzniklá hitovka Sleeping Awake pro matrixovský soundtrack, voněla slibně. Vše ale nebylo tak jednoduché. Deklarativně pojmenovaná kolekce Payable On Death vzbudila nejednoznačné reakce. Trubyho styl je poněkud zemitejší než hra rozevlátého a zvonivě perlivého projevu předchůdce Marcose, na druhé straně se osvědčené težiště kapely samozřejmě nevymklo z kloubů a výsledek zněl tak trochu neurčitě - něco ze Satellite, něco z ranější éry, něco jakoby odjinud a nového... Taky poněkud ubylo průrazné chytlavosti a zvýraznil se odjakživa přítomný lehký nádech patosu.
Ambiciózní novinka Testify má samozřejmě potvrdit sílu kapely, která konečně měla dost času se v nové sestavě sžít a odrazit kupředu. Na konci roku 2004 si kvarteto zařídilo tvůrčí dílnu v jednom útulném domě (v němž v minulosti pracovali mj. The Mamas & Papas) v Palm Springs, ani po několia měsících však nepanovala s výsledkem opravdová spokojenost. Však také s novinkou bylo co dokazovat.
Po návratu do San Diega P.O.D. požádali o pomoc proslulého poprockového producenta Glenna Ballarda (Alanis Morissette, Dave Matthews Band, Michael Jackson...) a práci s ním si nemůžou vynachválit. “Glenn z našeho materiálu dostal tu zdravou podstatu a sílu, která byla uvnitř zakletá,” vypráví Sonny. “Perfektně cítí, co která skladba potřebuje, navíc nám vytvořil výborné tvůrčí prostředí. Fungovali jsme skoro jako nějaká rodinka. Každý večer super večeře a pokec, přes den citlivě a přesně rozplánované natáčení...”
Tolerance a jas
Nijak nepřekvapí, že zušlechťovací kúře ostříleného pop-hitmakera Ballarda vzniklo dosud nejodlehčenější a nejuhlazenější album P.O.D. A to není míněno jako výtka. Pestrá, z rozmanitých střípků poskládaná muzika téhle kapely snese různé náhledy a uchopení. Satellite už možná zůstane nepřekonatelným mememtem, ale to vůbec neznamená, že cokoliv dalšího bude špatně. Naopak. Testify je svěže uvolněná rocková deska se spoustou příjemných melodií, které se jistě dočkají patřičné odezvy.
Název novinky Testify výmluvně potvrzuje, že kapela na svým duchovních postojích setrvává pevně a odhodlaně ("je to o víře v sílu rockové muziky, odkazu vytrvalosti a dřiny, kterou už jsme za ty roky odvedli, o víře v sílu jednoty a pocitu zodpovědnosti k vašemu přesvědčení," říká bubeník Wuv.
Co se náboženských otázek týče, nejsou P.O.D. žádní zaslepení dogmatici. Mezi hosty, jimiž své desky tradičně zpestřují, tentokrát najdeme rappera Matysiahua, jenž je chasidský žid(!). “Vídíte, to nám právě přišlo fajn,” směje se Sandoval. “Křesťani a chasidský žid spolu dělají reggae... přizvali jsme si tohoto naprosto neznámého chlapíka, který nám byl sympatický jako výborný muzikant, ale i člověk, který to má v hlavě i srdci báječně srovnáno. A mezitím se z něj shodou okolností stala během posledního půlroku hvězda.”
V Americe má kapela už od zmiňovaných dob kolem 11. září a singlu Alive téměř posvátný status nositelů světla a zdravého odhodlání, které vždy oslovovalo zejména záchranáře, hasiče, vojáky... zkrátka profese pohybující se v prostředí trvalého stresu, kde duševní vzpruhy není nikdy dost. “Když se na turné potkáváme po koncertech s fanoušky,” říká Sonny, “skoro pokaždé přijde nějaký kluk, který vzpomíná, jak byl v Iráku a jak mu naše muzika dodávala chuť a rovnováhu. Co bych dodával, je to skvělý pocit. Každá pochavala samozřejmě těší, ale tohle je prostě něco trochu jiného, než slyšet ‘kluci, je to fakt cool nářez’.”
V kalifornském San Diegu, přesněji v Southtownu, vznikli Payable On Death již v roce 1992. Několik let si na lokální hardcorové scéně budovali pozice, které sílily díky poctivé pracovitosti čtveřice, ale zejména protože, že kapela od začátku zněla tak nějak neobyčejně. Směs hard coru, punku, reggae, latina, hip-hopu či reggae se smyslně vlnila a zárověň ostřě dráždila sluchové buňky jako vybrané koření. O nějakém nu-metalu ještě nebylo ani slechu, a kdo by tehdejší sound P.O.D. rozebíral, nejspíš by sáhl po přirovnání k Bad Brains, Dub War či Freaky Fukin´ Weirdoz.
Po třech nízkonákladových nezávislých počinech se zpěvák Sonny, kytarista Marcos, basák Traa a bubeník Wuv usídlili na soupisce vydavatelství Atlantic a pod křídly warnerovského kolosu skupina prodlívá dodnes. V globálním měřítku P.O.D. rockový svět zaznamenal poprvé v roce 1999, kdy vyšlo album Fundamental Elements Of Southtown a následný vývoj dokládá, že šlo o vykročení velmi rázné a zdařilé.
Na oběžné dráze
Na dalších počinech kapela ubrala z někdejší syrovosti a razance, o to víc však vyplouvá na povrch jakysi zvláštní esprit pozitvní energie, která tvorbu P.O.D. obtížně popsatelným způsobem prostupuje skrz naskrz. Zní to možná skoro jako klišé, když uvážíme známou skutečnost, že jsou P.O.D. zapálení křesťané. Nenechme se ale unést ke zkratkovitým závěrům. Ne náhodou mají tihle Kaliforňané ohromnou spoustu sekulárních ("nevěřících") fanoušků, kteří tento aspekt příliš neřeší a nechávají se prostě oslovit silou písniček.
“Nikdy jsme se natajili našimi pocity a neustoupili jsme z nich ani o píď,” zdůrazňuje Sonny Sandoval. “Zároveň jsme si ale pečlivě hlídali, aby nikdo nepoužíval naše city a víru k marketingovým účelům a taky jsme se dost ohrazovali proti škatulkování. Co to je křesťanská kapela? Jsme přece rocková kapela a hrajeme pro rockery. Když se někdo prohlásí za křesťanskou skupinu, je přece nesmysl myslet si, že by každý křesťan na světě šel a koupil si jeho desku. A naopak. Nakonec jde hlavně o to, hrát dobrou muziku a my si fakt vážíme toho, že naše písničky oceňují i mnozí z těch, kdo by jinak šanci křesťansky onálepkované kapele asi nedali.”
Nejvýrazněji kapela zabodovala s albem Satellite (2001), kterému zaslouženě náleží přídomek průlomové. K energii a rozmanitosti čtveřice přidala kornout hitových melodií a navíc se (odpusťte ten cynismus) trefila do odpovídající doby.
Album vyšlo přesně v době útoků newyorská Dvojčata a značná část rozhozeného amerického národa si vyvolila k euforii burcující song Alive za jakousi hymnu nového začátku. Tak či onak je Satellite vynikající deska (désáhla trojplatinového statusu) a pro P.O.D. zavazující milník, od kterého se odvíjí od té doby už vše.
Idylický vývoj kariéry o něco později potřísnil rozchod s kytaristou Marcosem, jenž znamenal jednak ztrátu výrazného spolutvůrce hudebního rukopisu kapely a jednak přinesl hodně zlé krve v mezilidské rovině. Zbylá trojice tvrdila, že Marcos ochladl a věnoval se víc sólovým projektům než kapele, odešlý kytarista zase neváhal oponovat, že se ho ostatní chtěli jednoduše zbavit a prý v tom všem jistou roli hrála právě síla víry každého ze zainteresovaných...
Vstříc dalším obletům
Uvolněné místo zaplnil Jason Truby, muzikant, kterého si P.O.D. pamatovali ještě ze začátečnických dob, dob objíždění zaplivaných lokálů v rozhrkané dodávce. První společný počinek, bleskově vzniklá hitovka Sleeping Awake pro matrixovský soundtrack, voněla slibně. Vše ale nebylo tak jednoduché. Deklarativně pojmenovaná kolekce Payable On Death vzbudila nejednoznačné reakce. Trubyho styl je poněkud zemitejší než hra rozevlátého a zvonivě perlivého projevu předchůdce Marcose, na druhé straně se osvědčené težiště kapely samozřejmě nevymklo z kloubů a výsledek zněl tak trochu neurčitě - něco ze Satellite, něco z ranější éry, něco jakoby odjinud a nového... Taky poněkud ubylo průrazné chytlavosti a zvýraznil se odjakživa přítomný lehký nádech patosu.
Ambiciózní novinka Testify má samozřejmě potvrdit sílu kapely, která konečně měla dost času se v nové sestavě sžít a odrazit kupředu. Na konci roku 2004 si kvarteto zařídilo tvůrčí dílnu v jednom útulném domě (v němž v minulosti pracovali mj. The Mamas & Papas) v Palm Springs, ani po několia měsících však nepanovala s výsledkem opravdová spokojenost. Však také s novinkou bylo co dokazovat.
Po návratu do San Diega P.O.D. požádali o pomoc proslulého poprockového producenta Glenna Ballarda (Alanis Morissette, Dave Matthews Band, Michael Jackson...) a práci s ním si nemůžou vynachválit. “Glenn z našeho materiálu dostal tu zdravou podstatu a sílu, která byla uvnitř zakletá,” vypráví Sonny. “Perfektně cítí, co která skladba potřebuje, navíc nám vytvořil výborné tvůrčí prostředí. Fungovali jsme skoro jako nějaká rodinka. Každý večer super večeře a pokec, přes den citlivě a přesně rozplánované natáčení...”
Tolerance a jas
Nijak nepřekvapí, že zušlechťovací kúře ostříleného pop-hitmakera Ballarda vzniklo dosud nejodlehčenější a nejuhlazenější album P.O.D. A to není míněno jako výtka. Pestrá, z rozmanitých střípků poskládaná muzika téhle kapely snese různé náhledy a uchopení. Satellite už možná zůstane nepřekonatelným mememtem, ale to vůbec neznamená, že cokoliv dalšího bude špatně. Naopak. Testify je svěže uvolněná rocková deska se spoustou příjemných melodií, které se jistě dočkají patřičné odezvy.
Název novinky Testify výmluvně potvrzuje, že kapela na svým duchovních postojích setrvává pevně a odhodlaně ("je to o víře v sílu rockové muziky, odkazu vytrvalosti a dřiny, kterou už jsme za ty roky odvedli, o víře v sílu jednoty a pocitu zodpovědnosti k vašemu přesvědčení," říká bubeník Wuv.
Co se náboženských otázek týče, nejsou P.O.D. žádní zaslepení dogmatici. Mezi hosty, jimiž své desky tradičně zpestřují, tentokrát najdeme rappera Matysiahua, jenž je chasidský žid(!). “Vídíte, to nám právě přišlo fajn,” směje se Sandoval. “Křesťani a chasidský žid spolu dělají reggae... přizvali jsme si tohoto naprosto neznámého chlapíka, který nám byl sympatický jako výborný muzikant, ale i člověk, který to má v hlavě i srdci báječně srovnáno. A mezitím se z něj shodou okolností stala během posledního půlroku hvězda.”
V Americe má kapela už od zmiňovaných dob kolem 11. září a singlu Alive téměř posvátný status nositelů světla a zdravého odhodlání, které vždy oslovovalo zejména záchranáře, hasiče, vojáky... zkrátka profese pohybující se v prostředí trvalého stresu, kde duševní vzpruhy není nikdy dost. “Když se na turné potkáváme po koncertech s fanoušky,” říká Sonny, “skoro pokaždé přijde nějaký kluk, který vzpomíná, jak byl v Iráku a jak mu naše muzika dodávala chuť a rovnováhu. Co bych dodával, je to skvělý pocit. Každá pochavala samozřejmě těší, ale tohle je prostě něco trochu jiného, než slyšet ‘kluci, je to fakt cool nářez’.”
časopis mGuide 2006/01
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/POD-Poselstvi-je-stvrzeno~16~unor~2006/
Komentáře
&;
