2.4.2004 | Autor: Knoflenka | sekce: publicistika Dohledat se nějaké informace o labelu Neonarcist není vůbec jednoduché. Jejich internetové stránky (www.neonarcist.net) neříkají víc, než že mají rádi sci-fi humor, růžovou barvu a old-school design.
Při komunikaci odvádí každý z nich myšlenku na jiná scestí a když už máte pocit, že se cesty střetnou v jednu dálnici - v jejich případě tříproudovou - Bourek, Šampon, Žirafa - přeskočí k jinému tématu.


Někdo musí z kola ven
Současná hudební produkce oficiálních vydavatelství nenabízí příliš široké možnosti pro experimentální hudbu. Dá se to lehce pochopit - vložené investice se přece musí vrátit, a to nejlépe několikanásobně. Tím se ale zužuje okruh vydávaných interpretů buď na osvědčené "koně" nebo na stylové jistoty. Experimentální hudbě se dveře rovnou zavírají před nosem coby finančně neperspektivní anebo je jí ponechána jen malá škvírka bočním vchodem. Skupinka rozverných recesistů z Kostelce nad Černými lesy se rozhodla nepodřídit se zkostnatělému vkusu hudebního průmyslu a rovnou si vytvořit vlastní label, kde si pravidla určují jen oni sami.


Pojďte, pane, budeme si hrát
Založení labelu Neonarcist neprovázelo mnoho oficialit - žádné běhání po úřadech a skládání depozit, žádné papírování. Normální pokec u piva a label je na světě. "Dřív jsme měli projekt Bigdigit, kde jsme dělali takovou divnou hudbu. Pak jsme si řekli, že když se rodí podobný věci, tak tomu dáme jméno." A to jméno našli napsané na dveřích jednoho pražského záchodku. Společnou snahou začali pátrat v našich krajinách po netradičních a těžko zařaditelných (tudíž těžko vydatelných) projektech a nabalovat je k jménu Neonarcist.


Label funguje ryze na bázi přátelství. Jsi-li kamarád a hodí se nám to, co děláš (jedno jestli hudbu, filmy, grafiku, design...), přidej se k nám. "Vlastně se bojíme tomu říkat label. Je to spíš volný sdružení." Volně nebo přinejmenším pružně sdružené jsou i projekty, které Neonarcist zaštiťuje. Jedná se o maximálně 2-členné hudební formace, přičemž míra prolínavosti hudebníků mezi nimi je velmi vysoká.


A na co?
Stylově určit záběr labelu Neonarcist není jednoduché. Jejich projekty jsou velmi rozmanité, a tím se brání shrnutí na jednu hromadu. Např. při poslechu Travolty - Blue pop se neubráníte vzpomínce na přeslazená 80.léta, flitry a discokoule, ale zároveň i současnou módní vlnu elektro-clashe. Dalším z již vydaných alb na labelu Neonarcist je synthi-elektrem načichlý, dráždivým zpěvem podbarvený Cheap sex od Shop Assistenta, několik releasů od Mickey Mouse^TM, jehož hudba zní jako dialog ventilátoru s nastydlým počítačem, nebo disco-popoví Ejhle. O tvorbě dalších projektů (Karaoke Tundra, Sport, Microwawe massacre, Kharmin Buran, Popless...) se dá většinou jen mlhavě spekulovat na základě několika dostupných tracků.


Jakože jsme label...
Tento dluh se rozhodli Neonarcist splatit, a proto v dohledné době vyjde první kompilace labelu nazvaná Neonarcist Speak easy/Look hard. "Na kompilaci se objevují skladby, které se někde pár let sušily. Protože jsou pořád dobrý, tak jsme si řekli, že je vydáme." Neonarcist se také zanedlouho chystají hudebně odhalit tajemného Karaoke Tundru.


... a vydáváme písničky...
Finance na vydávání "releasů" nebo desek nejsou oproti očekávání žádným velkým břemenem. Jelikož náklad se většinou pohybuje od 2 do 60 kusů, autor se většinou o sebe postará sám - cédéčka si doma vypálí, obal vymyslí, vyrobí a vytiskne a výsledný produkt předá labelu. Když je cd na světě, Neonarcist se ujmou své hlavní role. Tou je obvolávání známých lidí z médií a obdarovávání novými výplody s čekáním na reakce. "Snažíme se pak o ty cd starat. Nabízíme to třeba na Rádio 1. Bohužel tady neexistuje nic jinýho, kam by se to dalo dát."


... a hrajeme písničky...
Nakoupit desky od labelu Neonarcist není žádný problém - stačí dojít do Unijazzu/Tamizdatu. Ale narazit na živé vystoupení (tedy živé v rámci možností a potřeb) je mnohem větší dřina. "My vlastně ani vystupovat neumíme. Něco jinýho je dělat si doma hudbu s počítačem a něco jinýho pak s ní vystoupit. Je to i technicky náročný." Jedinou jistotou zůstává rezidence labelu Neonarcist na akcích Tamizdatu a prezentace na letošním Czechtechu, kde si společně s Mickey MousemTM postaví vlastní stan - Neonarcist invaders presents a Surreal Madrid on Tour.


...a bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic.
Nenonarcist cítí, že jestliže se má snažení jejich labelu vyvíjet, nesmí zůstat zahrabaní na našem malém hudebním políčku, ale musí se rozšířit za hranice. Ačkoliv většina oficiálních labelů se obrací na západ za vidinou nových chytlavých trendů a tudíž větších peněz, Neonarcist se natruc otáčejí na opačnou stranu. Nesměle pošilhávají po experimentálních labelech jako je polský Mikmusik nebo ukrajinský Nexsound. "Oproti nám jsou východní labely velký a oficiální, ale podstata zůstává stejná. Neprodukují hudbu pro peníze nebo aby se zviditelnili. Dělají to pro zábavu."

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2004/04