Tuhle pohádku zná snad každý. Žil, byl jeden král, který přes nepřízeň okolí sváděl vítězná tažení, až byl tak slavný a mocný, že se z toho cítil velmi unavený a sám. A tak bral spousty různých prášků, aby se cítil plný energie a šťastný, až ho z toho trefil šlak. Jenže až tak jednoduché to samozřejmě nebylo.


Ne, král rock'n'rollu nevymyslel rock'n'roll. Na dřeň zjednodušenou, syrovou formu tanečního jazzu (či chcete-li "zrychlené blues") dřeli černí muzikanti bezmála dvacet let před ním, i když se tak ještě nejmenovala. Ale zpopularizoval ho, dal mu tvář, srdce, duši - a život. A to sakra není málo.


O bouři nad Tupelem


Už zrození krále je opředeno mýty. Stačí jen vyposlechnout, jak o něm zpívá rozervaný blíženec (ano, blíženec, trvejme na tom, i když se to někomu může zdát přitažené za vlasy) Nick Cave v písni Tupelo. S hrozivým duněním blíží se bouře, provazy deště bičují zemi, a v chudé chaloupce zrozen je chlapeček, předurčený k údělu královskému. My se ovšem pokusíme přidržet reality, byť časem zkreslené a hlavně přikreslené. Elvis Aaron se narodil momentálně nezaměstnané Gladys a o čtyři roky mladšímu řidiči náklaďáku Vernonovi Presleyovým 8.ledna 1935. Žádná znamení na obloze, žádné otřesy země, žádné létající talíře hlídkující nad městečkem Tulepo ve státě Mississippi. Těhotné Gladys nikdo nevěřil tvrzení, že čeká dvojčata. Čekala. Jesse Garon zemřel šest hodin po narození. Opět důvod k všelikým mystickým výkladům: Elvis prý získal životní energii od svého mrtvého bratra, proto dokázal "víc než běžní smrtelníci". Bez magie a všelikých astrálních výkladů, zmíněný fakt měl každopádně vliv na to, že k jedináčkovi Elvisovi zahořela matka Gladys, která už nemohla mít další děti, opičí láskou. A naopak, že se hýčkaný synek až nezdravě upnul na matku, která již nehledala další zaměstnání, aby Elvisovi mohla věnovat všechen svůj čas.


Presleyovi nebyli bezproblémová rodina. Tak třeba tatík Vernon se jednou pokusil podvést zaměstnavatele a zfalšoval šek. Pochopitelně se na to přišlo a Vernon dostal vyhazov nejen z práce, ale i z oné slavné, dodnes turistům ukazované chaloupky, kterou Presleyovi pořídili za peníze vypůjčené právě od Vernonova zaměstnavatele. Tatík si šel sednout do lochu a Gladys s Elvisem musela bydlet u tchána a tchýně. Nicméně Elvise od všech strastí účinně izolovala matčina péče, za kterou se odvděčil tím, že byl dítko sladké a bezproblémové. "Milý a průměrný," ohodnotila malého Elvise učitelka ze základní školy.


Hudební talent se ovšem u Elvise projevoval nadprůměrně. Prvně na sebe upozornil v kostelním sboru a byl dokonce vybrán, aby reprezentoval školu na soutěži pěveckých talentů, která se konala u příležitosti jakýchsi lokálních agrárních taškařic spojených s prodejem dobytka. Aby Elvisek dosáhl na mikrofon, musel sice dle legendy vylézt na židli, ale podařilo se mu získat jednu z hlavních cen - lístek na kolotoč - a od té doby prý věděl, že se chce stát slavným zpěvákem.

O písničce pro maminku


Legendu poněkud kazí svědectví rodiny, podle kterého chtěl Elvis ke dvanáctým narozeninám bicykl a ne nějakou hloupou kytaru. Jenže na kolo peníze nebyly a kytara stála o dost méně. V samotném obchodě pak prý chtěl raději dětskou pistolku než hudební nástroj, ovšem když kytaru stejně nakonec dostal, smířil se s nechtěným dárkem a nechal se od strýčků z matčiny i otcovy strany naučit pár akordů. Jaké písničky se naučil nejdříve? Pochopitelně countryové odrhovačky, ale i gospely, které znal z černošských kostelů, a brzy též blues odposlouchané od černých pouličních muzikantů.


Presleyovi se 16.září 1948 přestěhovali za prací do Memphisu. Táta vozil v náklaďáku zeleninu, z mámy se stala servírka a Elvis přispíval svou troškou do mlýna nejprve jako metař, poté coby uvaděč v kině a nakonec jako pomocný dělník při obrábění kovů. Vedle toho stíhal navštěvovat L. C. Humes High School. Žádný med. Tak si alespoň hrál na mladého drsňáka. Na tehdejší dobu odvážný účes vytvořil podle rebelské role Tonyho Curtise ve filmu Město za řekou, trochu peněz na křiklavé oblečení si vždycky ušetřil. A jen kousíček od jeho bydliště ležela proslulá "černá" Beale Street, kypící nespoutanou muzikou. Netřeba dodávat, kde Elvis trávil vzácný volný čas.


Školu Elvis opustil s neslavnými výsledky v červnu 1953, před sebou "lákavou" kariéru dělníka a šoféra. Aby si zvýšil kvalifikaci, navštěvoval alespoň večerní kurs pro elektrikáře. Ale dětský sen, stát se slavným zpěvákem, ho neopustil ani na chvíli. "I když mi naši nadávali, že poslouchám hříšnou muziku, nejraději jsem měl skutečný jižanský blues od Mississippi. Big Billa Broonzyho, Arthura "Big Boy" Crudupa." Můžeme mu to věřit.


Elvis, který moc dobře věděl, odkud se berou v jeho městě talenty, jejichž písničky slýchá v rádiu, navštívil poprvé nahrávací studio Memphis Recording Service, patřící nezávislému vydavatelství Sun Records, v létě 1953. Mladý snaživec si tam mohl za mírnou úplatu nahrát písničku a odnést si ji vyrytou do acetátové gramofonové desky. Legenda praví, že Elvis chtěl nahrát písničku mamince k narozeninám a fakt, že Gladys měla narozeniny v dubnu, nenápadně obchází tvrzením, že Elvis dříve nesehnal peníze. Sám Elvis ovšem tuhle pověst už dávno vyvrátil. "Odmala jsem zpíval a byl jsem zvědavej, jak by zněl můj hlas z desky," přiznal. A navíc, Presleyovi neměli v té době gramofon. Skutečnost byla ještě trochu jiná: Elvis na sebe vědomě chtěl upozornit hledače talentů a majitele Sun Records - Sama Phillipse.


Legenda nám dále tvrdí, že Elvis okamžitě vystřihl brilantně autorsky upravené, zrytmizované Crudupovo blues That's All Right Mama. Ale kdepak. Mladý Presley si na desce odnesl countryové balandy My Happiness a When Your Heartaches Begin. A nestalo se vůbec nic. 4.ledna 1954 si nahrál další singl. A zase nic. Teprve v březnu 1954 se Sam Philips Elvisovi ozval sám, že by s ním zkusil něco natočit. Jednalo se o baladu Without You, při jejíž interpretaci Elvis totálně pohořel.


 

Psáno pro: časopis Rock&Pop 2003/10