Martina Balogová: Dávala jsem pozor, aby to neznělo lacině
25.4.2005 | Autor: Ivan Ivanov | sekce: publicistika
Martina Balogová není typ vyloženě na rozhovory a bylo na ní vidět, že zkušenosti v komunikaci s médii teprve začíná sbírat. Zpívání ji jde rozhodně lépe, jak to ostatně předvedla na svém debutu. I Am Not From Here je deska, která určitě mnoho z vás překvapí v tom nejlepším slova smyslu.
Už vám někdo řekl, že jste první v Čechách, kdo natočil tak jednoznačnou pop-fusion desku?
Ne, ještě mi to nikdo neřekl, ale jsou prý dobré ohlasy na singl, který už rádia začala hrát.
Co jste vybrala jako singl?
První písničku z desky - Gonna Give You Something. Je to rychlejší věc, je v angličtině a dá se říct, že je to pecka, jinak bych si ji nevybrala.
Čí to byl nápad, koncipovat album v tomto stylu?
Byl to můj nápad. Dostala jsem od Milana Hermana CD s různými písničkami a z toho jsem si pak vybírala. Chtěla jsem, aby to byly písničky do jazzu a do funku a měly jednotný charakter. Milan Herman dával vše dohromady, ale o muziku se staral producent Dan Hádl. S Danem Hádlem jsme se seznámili během natáčení a musím říct, že jsme si padli do oka.
Dobře se s ním spolupracovalo?
Ano. Nejlíp na světě. On vycítil, co chci, jak by to mělo vypadat. Pro tak vynikajícího producenta jako je on, není těžké odhadnout, jak by mělo být vše nazpívané, když vidí, k čemu já mám blízko.
A k čemu máte blízko, co vás v muzice inspiruje?
Na prvním místě jsou Earth Wind & Fire, ty mám opravdu tady v srdci. Mám ráda i Mezzoforte, Arethu Franklin, nebo Whitney Houston a Anastaciu. Po muzikantské stránce se mi líbí Marcus Miller a další věci, které jdou dál a hlouběji
Několik skladeb na desku složil Ondřej Brzobohatý. Kdo koho oslovil ohledně spolupráce?
My jsme kamarádi. Tam nikdo nemusel nikoho oslovovat. Bylo jasné, že mi napíše něco na tělo a vůbec se to neřešilo.
Na desce jsou i jména několika zahraničních autorů, jak jste k nim přišla?
Jsou to písničky z databanky, do které posílají svoje skladby autoři z Ameriky a Evropy. Skladby, které nejsou zatím nahrané a upravené a existují pouze v demoverzích. Vydavatelská firma si je může zablokovat a pak má na ně práva k úpravám dle svých potřeb a následně i k vydání.
Deska je z větší části v angličtině, ale jsou tam i tři skladby v češtině.
Kdyby bylo na mě, celá deska je v angličtině, ale vzhledem k tomu, že jsme v Česku, určitě bych za to byla kritizována, a tak
jsem se tomu chtěla vyhnout. Je to určitý kompromis.
Nebylo to na doporučení firmy?
Ne, ne, není mi osmnáct let, aby mi do toho někdo mluvil. Vím, že jsem v Čechách a ty nanynky tady budou chtít nějakou českou písničku. Vybrala jsem jednu rychlou a jednu pomalou s krásným textem a myslím si, že ty písničky jsou dobré.
Ale jako singl pro česká rádia jste si přece vybrala písničku v angličtině?
No, protože jsem chtěla anglickou písničku.
To, že album je z větší časti v angličtině, možná souvisí s tím, že máte ambice proniknout do zahraničí?
Ano. Určitě budu koncertovat k nové desce, ale ještě nevím přesně kdy. Už se o tom jedná a přemýšlim jak poskládám kapelu. Určitě bych chtěla i do budoucna dělat věci do funku a jazzu.
Takže, není vyloučeno, že časem přijdete i s náročnější hudbou?
No, já si myslím, že už tohle je náročná muzika, co jsem udělala teď na tu moji desku. Abych řekla pravdu, ještě jsem takovou muziku tady od nikoho neslyšela. Nezajímal mě tolik většinový názor, jako to, když moji desku dostane do ruky muzikant, který tomu rozumí, aby si řekl, tohle je dobrý. Hodně jsem do všeho mluvila a hlavně jsem si dávala pozor, aby to neznělo lacině.
Domníváte se, že byste mohla vydat desku u Sony Music, kdyby nebylo soutěže Česko hledá SuperStar?
Jestli jsem se domnívala? Ne vůbec, to jsem nemohla tušit. Kdyby nebyla SuperStar dělám to, co jsem dělala doteďka.
Vím, že jste zpívala cizině, tuším v Německu, jak jste se k tomu dostala?
Vzhledem k tomu, že můj otec je muzikant, tak mě vzal s sebou zpívat do Německa. Po dvou měsících jsem se seznámila s kapelníkem Alexem, který měl duo a potřeboval změnit repertoár. Najednou z toho bylo sedm let a samé hotely, kluby, bary, všude na Západě. Kdyby nebylo té soutěže, tak jsem u toho zůstala, protože mě to strašně bavilo.
Co vám přinesla vaše popularita? Změnilo se nějak chování lidí z vašeho okolí?
To určitě. Třeba takoví kamarádi ještě z Ústí, když jdu kolem nich, tak dělají, že mě neznají.
Takže ihned od začátku pociťujete i negativné stránky popularity?
Určitě. Je to jasný. I když si vezmu kulicha a brýle, stejně mě všude okamžitě poznají. Žádné maskování nepomáhá, to nechápu.
Už vám někdo řekl, že jste první v Čechách, kdo natočil tak jednoznačnou pop-fusion desku?
Ne, ještě mi to nikdo neřekl, ale jsou prý dobré ohlasy na singl, který už rádia začala hrát.
Co jste vybrala jako singl?
První písničku z desky - Gonna Give You Something. Je to rychlejší věc, je v angličtině a dá se říct, že je to pecka, jinak bych si ji nevybrala.
Čí to byl nápad, koncipovat album v tomto stylu?
Byl to můj nápad. Dostala jsem od Milana Hermana CD s různými písničkami a z toho jsem si pak vybírala. Chtěla jsem, aby to byly písničky do jazzu a do funku a měly jednotný charakter. Milan Herman dával vše dohromady, ale o muziku se staral producent Dan Hádl. S Danem Hádlem jsme se seznámili během natáčení a musím říct, že jsme si padli do oka.
Dobře se s ním spolupracovalo?
Ano. Nejlíp na světě. On vycítil, co chci, jak by to mělo vypadat. Pro tak vynikajícího producenta jako je on, není těžké odhadnout, jak by mělo být vše nazpívané, když vidí, k čemu já mám blízko.
A k čemu máte blízko, co vás v muzice inspiruje?
Na prvním místě jsou Earth Wind & Fire, ty mám opravdu tady v srdci. Mám ráda i Mezzoforte, Arethu Franklin, nebo Whitney Houston a Anastaciu. Po muzikantské stránce se mi líbí Marcus Miller a další věci, které jdou dál a hlouběji
Několik skladeb na desku složil Ondřej Brzobohatý. Kdo koho oslovil ohledně spolupráce?
My jsme kamarádi. Tam nikdo nemusel nikoho oslovovat. Bylo jasné, že mi napíše něco na tělo a vůbec se to neřešilo.
Na desce jsou i jména několika zahraničních autorů, jak jste k nim přišla?
Jsou to písničky z databanky, do které posílají svoje skladby autoři z Ameriky a Evropy. Skladby, které nejsou zatím nahrané a upravené a existují pouze v demoverzích. Vydavatelská firma si je může zablokovat a pak má na ně práva k úpravám dle svých potřeb a následně i k vydání.
Deska je z větší části v angličtině, ale jsou tam i tři skladby v češtině.
Kdyby bylo na mě, celá deska je v angličtině, ale vzhledem k tomu, že jsme v Česku, určitě bych za to byla kritizována, a tak
jsem se tomu chtěla vyhnout. Je to určitý kompromis.
Nebylo to na doporučení firmy?
Ne, ne, není mi osmnáct let, aby mi do toho někdo mluvil. Vím, že jsem v Čechách a ty nanynky tady budou chtít nějakou českou písničku. Vybrala jsem jednu rychlou a jednu pomalou s krásným textem a myslím si, že ty písničky jsou dobré.
Ale jako singl pro česká rádia jste si přece vybrala písničku v angličtině?
No, protože jsem chtěla anglickou písničku.
To, že album je z větší časti v angličtině, možná souvisí s tím, že máte ambice proniknout do zahraničí?
Ano. Určitě budu koncertovat k nové desce, ale ještě nevím přesně kdy. Už se o tom jedná a přemýšlim jak poskládám kapelu. Určitě bych chtěla i do budoucna dělat věci do funku a jazzu.
Takže, není vyloučeno, že časem přijdete i s náročnější hudbou?
No, já si myslím, že už tohle je náročná muzika, co jsem udělala teď na tu moji desku. Abych řekla pravdu, ještě jsem takovou muziku tady od nikoho neslyšela. Nezajímal mě tolik většinový názor, jako to, když moji desku dostane do ruky muzikant, který tomu rozumí, aby si řekl, tohle je dobrý. Hodně jsem do všeho mluvila a hlavně jsem si dávala pozor, aby to neznělo lacině.
Domníváte se, že byste mohla vydat desku u Sony Music, kdyby nebylo soutěže Česko hledá SuperStar?
Jestli jsem se domnívala? Ne vůbec, to jsem nemohla tušit. Kdyby nebyla SuperStar dělám to, co jsem dělala doteďka.
Vím, že jste zpívala cizině, tuším v Německu, jak jste se k tomu dostala?
Vzhledem k tomu, že můj otec je muzikant, tak mě vzal s sebou zpívat do Německa. Po dvou měsících jsem se seznámila s kapelníkem Alexem, který měl duo a potřeboval změnit repertoár. Najednou z toho bylo sedm let a samé hotely, kluby, bary, všude na Západě. Kdyby nebylo té soutěže, tak jsem u toho zůstala, protože mě to strašně bavilo.
Co vám přinesla vaše popularita? Změnilo se nějak chování lidí z vašeho okolí?
To určitě. Třeba takoví kamarádi ještě z Ústí, když jdu kolem nich, tak dělají, že mě neznají.
Takže ihned od začátku pociťujete i negativné stránky popularity?
Určitě. Je to jasný. I když si vezmu kulicha a brýle, stejně mě všude okamžitě poznají. Žádné maskování nepomáhá, to nechápu.
časopis mGuide 2005/02
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Martina-Balogova-Davala-jsem-pozor-aby-to-neznelo-lacine~25~duben~2005/