18.11.2009 | Autor: Pavel Víšek | sekce: publicistika
 fotogalerie V minulých dekádách jsme si čerstvého šedesátníka Marka Knopflera spojovali hlavně se skupinou Dire Straits, ale jeho nezaměnitelný rukopis nesou i alba, která britský kytarista natočil na sólové dráze. Výjimkou není ani jeho novinka Get Lucky.

I když první, opravdu sólové Knopflerovo album Golden Heart se objevilo až v roce 1996, kytarová hra a civilní zpěv jeho hlavního protagonisty představují jistotu přes třicet let, protože na málokterou kapelu lze tak trefně naroubovat slova Ludvíka XIV.: „Stát jsem já“. Dire Straits byli totiž od prvního eponymního alba, jež vyšlo v červnu 1978, bytostně srostlí s osobností zpívajícího kapelníka a téměř výhradního autora všech skladeb. V časech punku a nové vlny byla hudba Dire Straits s kořeny u vzorů, z nichž ze nabízejí hlavně J.J. Cale a Bob Dylan (první kytarový, druhý pěvecký), nemoderní, což paradoxně nebránilo tomu, aby skupina pronikala do širšího povědomí také jako „support“ na turné Talking Heads. Na druhou stranu se však ukázalo, že hudba Dire Straits také žádným módním vlnám nepodléhala. Jinak výčet kytarových vzorů by byl podstatně delší, Knopfler mezi své oblíbence vždy počítal i B. B. Kinga, Scottyho Moorea z Elvisovy první kapely či countryového Cheta Atkinse, se kterým už jako hvězda nahrál společné album Neck And Neck (1990). Ale i tak Marka Knopflera poznáte po několika prvních tónech; nezaměnitelný byl zvláště v prvních letech, kdy střídal své dva nástroje Fender Stratocaster, ročníky 1960 a 1962, u nichž se nabízí paralela se špičkovými archívními víny. I když později přibyly ještě další kytary, dodnes se rozumí samo sebou, že Knopfler hraje bez trsátka, výhradně prsty. Dire Straits skončili nadvakrát, poprvé na konci osmdesátých let, podruhé po čtyřletém reunionu v roce 1995, zdá se, že definitivně. Po skupině zůstalo šest studiových alb. Mnozí dodnes přísahají na první Dire Straits (1978), které přineslo klasiku jako Sultans Of Swing či Wild West End a texty s londýnskými reáliemi, ale nejúspěšnější bylo celosvětově páté Brothers In Arms (1985), s energickou hitovkou Money For Nothing; jen v Británii se ho prodalo více než dvacet milionů kusů.

Mark Knopfler jako rodák z Glasgowa má ovšem v krvi také keltské geny, které se zpočátku projevovaly jen v původní filmové hudbě, ostatně Forsythova ekologická moralita Local Hero (Místní hrdina, 1983), jejíž děj se odehrává na skotském pobřeží, si o reminiscence na ostrovní folklór vysloveně říkala. Zapomínat však nelze ani na silný vliv country, který vyústil na začátku devadesátých let až v bokovku The Notting Hillbillies. Všechny zmíněné polohy pak propojila alba, která už Mark Knopfler nahrává na sólové dráze. Mixtura rocku, blues, country a keltského folku se od alba Golden Heart příliš nemění, což platí i pro okruh stabilních spolupracovníků, hlavně kytaristu Richarda Bennetta, basistu Glenna Wolfa a klávesistu i koproduncenta Guye Fletschera, který jediný s Knopflerem hrával i v časech Dire Straits i The Notting Hillbillies. Zmíněná jména najdete i na novince Get Lucky, na níž se oproti minulému albu Kill To Get Crimson (2007) podílelo ještě několik dalších muzikantů. Neznamená to však, že by byla nějak nestřídmá. Naopak. Převážně nostalgická kolekce se v textech obrací často do rodného Glasgowa šedesátých let, kdy Knopfler v tomto skotském přístavu dospíval. Převažují balady a folková čísla s větším důrazem na akustickou kytaru i tradiční nástroje jako akordeon či flétnu. Na tomto místě musíme ze základního sedmičlenného obsazení připomenout ještě Johna McCuskera, který zde střídá housle, citeru a whistle. Skladby jako Cleaning My Gun, Border Reiver nebo caleovsky bluesrocková You Can't Beat The House se rozjíždějí nejvýše do středního tempa. Muzikantsky poctivé album zamotá hlavu nejvíce skalním příznivcům Marka Knopflera, vychází totiž ve třech verzích, kromě standardní ještě v limitovaném digipacku s přidaným DVD a ve velmi „deluxe“ edici, obsahující navíc docela stylové propriety hazardního hráče, dva vinyly a CD singl se třemi dalšími studiovými snímky: Pulling Down The Ride, Home Boy a Good As Gold. Všechny verze spojuje základní kompaktní disk s jedenácti skladbami, existuje však ještě dvanáctá Early Bird, kterou si s albem za úplatu stáhnete pouze na iTunes.

Na album Get Lucky příští rok naváže turné po Evropě a Severní Americe, které obsáhne šedesát zastávek ve dvaceti zemích. Dvacátého šestého června 2010 mezi nimi nebude chybět ani pražská O2 arena.


Fotogalerie:

Psáno pro: časopis mGuide 2009/11