Magie Springsteenova stadionového rocku
3.10.2007 | Autor: Jaroslav Riedel | sekce: publicistika
fotogalerie
České publikum mohlo vidět na domácí půdě Bruce Springsteena pouze jednou: v květnu 1997, kdy vystoupil v pražském Kongresovém centru jen za doprovodu své akustické kytary. Z desek ho však všichni znají spíš jako mimořádně energického rockera, který s dynamickou podporou skupiny E-Street Band dokáže dát svým písním velice sugestivní atmosféru. Proto je každý návrat tohoto plnokrevně rockového tělesa vítaný. Také nové album Magic je nahrávkou, na kterou se čekalo. Vychází po pěti letech od minulé desky s E-Street Bandem, Rising, a drží se osvědčeného zvuku, který je ve světovém rocku už po víc než tři desetiletí nepřehlédnutelnou značkou. Magic vychází týden po Springsteenových osmapadesátých narozeninách.
Rockový mýtus a muž s kytarou
Bruce Springsteen se hodně naučil od Boba Dylana. Je to znát hned z jeho prvních desek i z opakovaných návratů k akustickému pojetí hudby. Ale rockerská podstata v něm byla vždy, už když v šedesátých letech hrál v několika kapelách, které se nijak neprosadily. Smlouvu na první album Greetings From Asbury Park, NJ podepsal Springsteen s Columbií v roce 1972, ale přes pozitivní ohlasy v tisku s ním žádnou velkou díru do světa neudělal. Ani následující The Wild, The Innocent & The E-Street Shuffle nebylo zrovna komerčním trhákem. Zvrat přišel až v roce Bruceových 25. narozenin. Tehdy natočil píseň Born To Run, která dala v roce 1975 jméno jeho průlomovému albu.
Druhá polovina sedmdesátých let je ve Springsteenově diskografii nejsilnějším obdobím: alba Darkness At The Edge Of Town (1978) a The River (1980) byla mimořádně silnými kolekcemi. A to ještě stačil písničkami zásobovat jiné: Patti Smith natočila píseň Because The Night, kterou napsali společně. Stala se velkým hitem; Springsteen ji sice občas hrál na koncertech, ale studiovou nahrávku sám nepořídil.
Ani ti, kdo se Springsteenovi posmívali kvůli poněkud stereotypním tématům textů - těžký život manuálně pracujícího Američana, ženy, auta – mu nemohli upřít přesvědčivost a vášnivost, s jakou je podával. A v nastoupené přímočaré cestě ho nijak nezviklávaly ani měnící se hudební módy.
Dvě hudební tváře rockové hvězdy
Když v roce 1981 natočil Bruce Springsteen doma v ložnici temné a zahloubané album Nebraska, byl to na jeho doposud přímočaré dráze stadionového rockera velice nezvyklý počin. Ve srovnání s předchozími deskami a především s následujícím albem Born In The U.S.A. byla Nebraska vlastně komerčním neúspěchem. Ale vzhledem k tomu, jak vznikla - místo špičkových studií a rozjeté rockové kapely využil Springsteen jen vlastní hlas, kytaru, harmoniku a domácí čtyřstopý magnetofon - to úspěch byl. Ostatně ne každý si může dovolit vydávat své demosnímky a ne každý natáčí demosnímky tak zdařilé. Ve své době se toto albu zdálo být jen ojedinělým krokem stranou; čas ukázal, že jde spíš o subtilnější stránku Bruceovy kariéry, kterou ještě mnohokrát připomene.
Rok 1984 byl plně ve znamení Springsteenova vůbec nejúspěšnějšího alba, Born In The U.S.A., ohromujícího komerčního úspěchu. Jen v USA se desky zatím prodalo před 15 milionů, dlouho měla nesestřelitelnou pozici v žebříčcích, vzešla z ní řada hitů: vedle titulní písně třeba Cover Me, I'm On Fire nebo Dancing In The Dark. Není proto divu, že všechna následující alba - Tunnel Of Love, Human Touch a Lucky Town tohoto úspěchu dosáhnout nemohla. Springsteen sám ovšem šel proti zákonům hudebního byznysu, když obě posledně jmenované desky vydal zároveň. Prodejní úspěch pak byl patnáctinou prodejů Born In The U.S.A.. Na druhé straně nikdo nemůže Bruce podezírat z toho, že by chtěl jen lacině opakovat osvědčené postupy. Ostatně příliš často pak desky nevydával: následovala jen akustická kolekce The Ghost Of Tom Joad (1995); čtyřalbum Tracks (1998) totiž bylo sbírkou dříve nevydaných nahrávek, převážně ze sedmdesátých a osmdesátých let.
Návraty E-Street Bandu
V druhé polovině devadesátých let, po vydání folkově zaměřeného alba The Ghost Of Tom Joad vystupoval Springsteen coby osamělý folkař s kytarou. Nakonec ale - po desetileté pauze - zas obnovil E-Street Band a v dubnu 1999 se s ním vydal na turné, jehož závěr byl zachycen na dvojalbu Live In New York City. Byla to vlastně už třetí Springsteenova živá deska. Ta první, Live 1975-1985, byla hned pětialbem, respektive trojkompaktem. Album In Concert/MTV Plugged z roku 1992 vystačilo s rozměrem jednoho kompaktního disku, jeho kapacitu však využilo plně. Je tedy jasné, že některé písně se už dřív objevily v jiných koncertních verzích , ale v podání E-Street Bandu písničky ožívají natolik, jako by byly hrány poprvé.
Do studia šla kapela až po událostech z 11. září 2001 a na ladění alba Rising je to velice dobře znát. Je zde i píseň My City Of Ruins, kterou Springsteen představil na slavném koncertu pro hrdiny 11. září. Pak opět nastoupila Springsteenova folková fáze s alby Devils & Dust (duben 2005) a We Shall Overcome: The Seeger Sessions (duben 2006).
Novinka Magic tedy otevírá zase novou etapu. Koncertní turné, které začíná 2. října v USA, nás bohužel opět mine; nejblíž bude Springsteen hrát v Německu.
Zajímavost:
Pražský koncert 12. května 1997 byl rychle vyprodaný, ale možná ještě víc Čechů vidělo Bruce Springsteena v létě 1988. Tehdy totiž s E-Street Bandem vystoupil hned ve dvou hlavních městech našich socialistických sousedů - ve východním Berlíně a v Budapešti. Vydat se tam byla pro každého rockového příznivce věc prestiže. Berlínský koncert (22. července) byl vůbec největším, jaký kdy Springsteen odehrál: přišlo 160 000 lidí. Byl to ohromující zážitek nejen svou několikahodinovou délkou, ale hlavně mimořádným nasazením kapely, v té době se nacházející na jednom z vrcholů své kariéry. Zazněla i řada převzatých písní, na deskách nikdy nevydaných. Koncert tehdy natáčela východoněmecká televize a ukázky teď jsou k vidění na YouTube. Budapeštský koncert (6. září) byl součástí festivalu Human Rights Now! na Népstadionu. Vedle Springsteena vystoupili Sting, Peter Gabriel, Tracy Chapman či Youssou N'Dour. Springsteen tehdy ve zkráceném setu zahrál 15 skladeb a nářez to byl stejně drtivý jako v Berlíně. Krátce nato ovšem Bruce E-Street Band rozpustil; na celých deset let.
Fotogalerie:
fotogalerie
České publikum mohlo vidět na domácí půdě Bruce Springsteena pouze jednou: v květnu 1997, kdy vystoupil v pražském Kongresovém centru jen za doprovodu své akustické kytary. Z desek ho však všichni znají spíš jako mimořádně energického rockera, který s dynamickou podporou skupiny E-Street Band dokáže dát svým písním velice sugestivní atmosféru. Proto je každý návrat tohoto plnokrevně rockového tělesa vítaný. Také nové album Magic je nahrávkou, na kterou se čekalo. Vychází po pěti letech od minulé desky s E-Street Bandem, Rising, a drží se osvědčeného zvuku, který je ve světovém rocku už po víc než tři desetiletí nepřehlédnutelnou značkou. Magic vychází týden po Springsteenových osmapadesátých narozeninách.Rockový mýtus a muž s kytarou
Bruce Springsteen se hodně naučil od Boba Dylana. Je to znát hned z jeho prvních desek i z opakovaných návratů k akustickému pojetí hudby. Ale rockerská podstata v něm byla vždy, už když v šedesátých letech hrál v několika kapelách, které se nijak neprosadily. Smlouvu na první album Greetings From Asbury Park, NJ podepsal Springsteen s Columbií v roce 1972, ale přes pozitivní ohlasy v tisku s ním žádnou velkou díru do světa neudělal. Ani následující The Wild, The Innocent & The E-Street Shuffle nebylo zrovna komerčním trhákem. Zvrat přišel až v roce Bruceových 25. narozenin. Tehdy natočil píseň Born To Run, která dala v roce 1975 jméno jeho průlomovému albu.
Druhá polovina sedmdesátých let je ve Springsteenově diskografii nejsilnějším obdobím: alba Darkness At The Edge Of Town (1978) a The River (1980) byla mimořádně silnými kolekcemi. A to ještě stačil písničkami zásobovat jiné: Patti Smith natočila píseň Because The Night, kterou napsali společně. Stala se velkým hitem; Springsteen ji sice občas hrál na koncertech, ale studiovou nahrávku sám nepořídil.
Ani ti, kdo se Springsteenovi posmívali kvůli poněkud stereotypním tématům textů - těžký život manuálně pracujícího Američana, ženy, auta – mu nemohli upřít přesvědčivost a vášnivost, s jakou je podával. A v nastoupené přímočaré cestě ho nijak nezviklávaly ani měnící se hudební módy.
Dvě hudební tváře rockové hvězdy
Když v roce 1981 natočil Bruce Springsteen doma v ložnici temné a zahloubané album Nebraska, byl to na jeho doposud přímočaré dráze stadionového rockera velice nezvyklý počin. Ve srovnání s předchozími deskami a především s následujícím albem Born In The U.S.A. byla Nebraska vlastně komerčním neúspěchem. Ale vzhledem k tomu, jak vznikla - místo špičkových studií a rozjeté rockové kapely využil Springsteen jen vlastní hlas, kytaru, harmoniku a domácí čtyřstopý magnetofon - to úspěch byl. Ostatně ne každý si může dovolit vydávat své demosnímky a ne každý natáčí demosnímky tak zdařilé. Ve své době se toto albu zdálo být jen ojedinělým krokem stranou; čas ukázal, že jde spíš o subtilnější stránku Bruceovy kariéry, kterou ještě mnohokrát připomene.
Rok 1984 byl plně ve znamení Springsteenova vůbec nejúspěšnějšího alba, Born In The U.S.A., ohromujícího komerčního úspěchu. Jen v USA se desky zatím prodalo před 15 milionů, dlouho měla nesestřelitelnou pozici v žebříčcích, vzešla z ní řada hitů: vedle titulní písně třeba Cover Me, I'm On Fire nebo Dancing In The Dark. Není proto divu, že všechna následující alba - Tunnel Of Love, Human Touch a Lucky Town tohoto úspěchu dosáhnout nemohla. Springsteen sám ovšem šel proti zákonům hudebního byznysu, když obě posledně jmenované desky vydal zároveň. Prodejní úspěch pak byl patnáctinou prodejů Born In The U.S.A.. Na druhé straně nikdo nemůže Bruce podezírat z toho, že by chtěl jen lacině opakovat osvědčené postupy. Ostatně příliš často pak desky nevydával: následovala jen akustická kolekce The Ghost Of Tom Joad (1995); čtyřalbum Tracks (1998) totiž bylo sbírkou dříve nevydaných nahrávek, převážně ze sedmdesátých a osmdesátých let.
Návraty E-Street Bandu
V druhé polovině devadesátých let, po vydání folkově zaměřeného alba The Ghost Of Tom Joad vystupoval Springsteen coby osamělý folkař s kytarou. Nakonec ale - po desetileté pauze - zas obnovil E-Street Band a v dubnu 1999 se s ním vydal na turné, jehož závěr byl zachycen na dvojalbu Live In New York City. Byla to vlastně už třetí Springsteenova živá deska. Ta první, Live 1975-1985, byla hned pětialbem, respektive trojkompaktem. Album In Concert/MTV Plugged z roku 1992 vystačilo s rozměrem jednoho kompaktního disku, jeho kapacitu však využilo plně. Je tedy jasné, že některé písně se už dřív objevily v jiných koncertních verzích , ale v podání E-Street Bandu písničky ožívají natolik, jako by byly hrány poprvé.
Do studia šla kapela až po událostech z 11. září 2001 a na ladění alba Rising je to velice dobře znát. Je zde i píseň My City Of Ruins, kterou Springsteen představil na slavném koncertu pro hrdiny 11. září. Pak opět nastoupila Springsteenova folková fáze s alby Devils & Dust (duben 2005) a We Shall Overcome: The Seeger Sessions (duben 2006).
Novinka Magic tedy otevírá zase novou etapu. Koncertní turné, které začíná 2. října v USA, nás bohužel opět mine; nejblíž bude Springsteen hrát v Německu.
Zajímavost:
Pražský koncert 12. května 1997 byl rychle vyprodaný, ale možná ještě víc Čechů vidělo Bruce Springsteena v létě 1988. Tehdy totiž s E-Street Bandem vystoupil hned ve dvou hlavních městech našich socialistických sousedů - ve východním Berlíně a v Budapešti. Vydat se tam byla pro každého rockového příznivce věc prestiže. Berlínský koncert (22. července) byl vůbec největším, jaký kdy Springsteen odehrál: přišlo 160 000 lidí. Byl to ohromující zážitek nejen svou několikahodinovou délkou, ale hlavně mimořádným nasazením kapely, v té době se nacházející na jednom z vrcholů své kariéry. Zazněla i řada převzatých písní, na deskách nikdy nevydaných. Koncert tehdy natáčela východoněmecká televize a ukázky teď jsou k vidění na YouTube. Budapeštský koncert (6. září) byl součástí festivalu Human Rights Now! na Népstadionu. Vedle Springsteena vystoupili Sting, Peter Gabriel, Tracy Chapman či Youssou N'Dour. Springsteen tehdy ve zkráceném setu zahrál 15 skladeb a nářez to byl stejně drtivý jako v Berlíně. Krátce nato ovšem Bruce E-Street Band rozpustil; na celých deset let.
Fotogalerie:
časopis mGuide 2007/10
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Magie-Springsteenova-stadionoveho-rocku~03~rijen~2007/
