Konektor: Hudba v počítačových hrách
4.3.2011 | Autor: Michal Šimeček | sekce: publicistika
Grammy. Toto prestižní ocenění letos vůbec poprvé v historii získala skladba z počítačové hry. Dospěla tato branže do stádia, kdy se může směle považovat za umění? Tato otázka je jistě na místě, odpověď však zní: ne, nedospěla. Hry, nebo alespoň jejich hudební doprovody se v tomto stádiu nachází už minimálně dvě desítky let.
Christopher Tin sice získal zlatý gramofon za skladbu Baba Yetu až letos, jenže to jen díky tomu, že si ji předminulý rok vydal na debutovém albu Calling All Dawns (které mimochodem Grammy letos získalo taky). Kdyby pravidla Grammy počítala s herní hudbou tak, jako počítají s filmovou, možná by Tin cenu dostal už v roce 2006 - rok předtím totiž Baba Yetu vyšla u počítačové hry Civilization IV. Jenže kolonku s nejlepším videoherním soundtrackem by jste na seznamu kategorií nejprestižnějších hudebních cen světa hledali marně.
A to je možná škoda, jelikož řada herních soundtracků má opravdu vysokou uměleckou hodnotu. Naštěstí se již nějaký ten pátek pracuje na propagaci herní hudby u neherní veřejnosti a malé zastoupení na tom má mimo jiné i Česká filharmonie. Ta v roce 2003 odehrála v Lipsku první koncert herní hudby neuskutečněný v Japonsku (což je země hrám zaslíbená) a série takovýchto vystoupení od té doby v Německu pokračuje pod názvem Symphonic Game Music Concerts každý rok. V Americe dokonce vznikl projekt nazvaný Video Games Live, na kterém se v rámci světových turné každoročně představuje řada skladeb z nových i starších herních projektů. Pojďme si z toho kvanta muziky představit alespoň hrstku nejrůznorodějších kusů a s tím i jejich skladatele.
Nobuo Uematsu (www)
Začněme Japonskem, kde se to herními skladateli jen hemží (tvoří asi nejpočetnější část světové skladatelské obce). Zřejmě vůbec nejslavnějším japonským tvůrcem je Nobuo Uematsu, který je znám zejména pro hudbu k legendární sérii Final Fantasy (Owen Pallett je jejím neskrývaným fanouškem). Jeho soundtracky jsou mezi hráči považovány za jedny z nejlepších vůbec a svou kvalitu neztrácejí ani po letech. Dechberoucí ukázka níže je titulní skladbou ze hry Final Fantasy VII, která vyšla v roce 1997.
Christopher Tin (www / myspace)
Držitel dvou Grammy 2011 za Nejlepší instrumentální aranžmá doprovázené zpěvem (Baba Yetu) a Nejlepší klasické album napříč žánry (Calling All Dawns). Vítězná skladba se nejprve objevila v tahové strategii Civilization IV herního vizionáře Sida Meiera (o němž ještě více na konci textu) a vznikla díky Tinově známosti s hlavním designérem hry Sorenem Johnsonem, který býval jeho spolubydlícím na Stanfordské univerzitě. Chorál ve skladbě zpívá modlitbu Otče náš přeloženou do svahilštiny.
Byť se to možná z fotky na začátku článku nezdá, Tin je rozeným Američanem. Pro klasické počítačové hry příliš neskládá, zato je ale znám svou spoluprací s firmami Apple, Nokia, Puma či Microsoft. Cizí mu není ani svět filmu - v roce 2003 například vyšlo druhé pokračování snímku X-Men a právě Christopher Tin byl tím, kdo pro něj složil hudbu.
Mark Mothersbaugh (www)
Mark Mothersbaugh je především zpěvákem americké kapely Devo. Kromě toho si ale taky založil produkční firmu Mutato Muzika, se kterou skládá a nahrává soundtracky pro filmy, televizní pořady a v neposlední řadě také pro počítačové hry. Mezi jedny z jeho nejlepších autorských věcí patří hudba k druhému pokračování hry The Sims, s níž se mu úspěšně podařilo navázat na příjemnou atmosféru skladeb z předchozích “simíků”, světoznámé revoluční hry na rodinný život.
Amon Tobin (www / myspace)
Světově proslulý brazilský elektronik Amon Tobin sólově stvořil jediný herní soundtrack a to ke stealth akční hře Splinter Cell: Chaos Theory. Dílo se mu povedlo na výbornou. Třetí díl ze série her na motivy knih Toma Clancyho dostal do vínku famózní hudební podklad, jehož kvalitu potvrzuje i skutečnost, že je nedílnou součástí oficiální Tobinovy diskografie. Ukázka níže představuje úvodní skladbu, která je nazvaná – tak jako všechny ostatní – podle mise, ve které byla použita. Nosným prvkem Lighthousu jsou dvě opakující se baskytarové linky, po zvukové stránce velice propracované do nejmenších detailů.
Tobin později stvořil ještě jeden song k pátému pokračování Splinter Cell a část soundtracku ke konzolové akci inFamous.
Trent Reznor (www)
Trent Reznor je fanouškem her, údajně si jimi často krátil volnou chvíli při cestách z koncertních vystoupení. Je proto s podivem, že má na svém kontě coby skladatel jen jednu herní položku. O to víc ale může zaujmout. Reznor jako Nine Inch Nails nahrál ke střílečce Quake I jeden z nejdepresivnějších herních soundtracků všech dob a kromě toho pracoval i na tvorbě všech zvukových efektů. Tvůrci hry mu za jeho obrovské přispění věnovali poděkování hned na první stránce manuálu (papírová součást každé hry obsahující její popis) a jako malou pozornost ještě do Quake umístili logo NIN na všechny krabice s hřebíkovou muniční výbavou. Ukázka níže je titulní skladbou ze hry a dosti se liší od ostatních stop, jež jsou dále jen čistým ambientem.
Quake I byl mimochodem jednou z her, která byla distribuována na hybridním audio/datovém CD. Fungovalo to tak, že si hráč nainstaloval celou hru (resp. její datovou část) na pevný disk a při samotném hraní se mu z kompaktu přehrávala už jen hudba, uložena v klasickém formátu audio CD. Takže byť první Quake vyšel už v roce 1996, měl prvotřídní a od MIDI naprosto oproštěný hudební doprovod.
Matt Uelmen
Pro řadu počítačových hráčů je muž jménem Matt Uelmen obrovským pojmem. Stvořil totiž hudbu ke hrám StarCraft a Diablo II z dílny legendárních Blizzard Entertainment. A právě atmosféra druhé jmenované by byla bez Uelmenovy skvěle zaranžované hudby, ve které využívá nezvyklých kombinací hudebních nástrojů, minimálně poloviční a zdaleka ne tak temná (Uelmen přitom není žádným seveřanem, jak by se z příjmení a nálady skladby níže možná mohlo někomu zdát - narodil se a vyrůstal v prosluněné Kalifornii).
Michael Giacchino
Američan Michael Giacchino si už svou slávu vydobyl a to na poli filmu. Složil hudbu k takovým trhákům, jako Mission: Impossible III, Star Trek, Ratatouille nebo Vzhůru do oblak. Kromě toho má na svém kontě i soundtrack k seriálu Ztraceni. Prosadit se však dokázal i na poli herních bestsellerů. Mezi hráči ho znají zejména fanoušci dvou nejslavnějších válečných herních sérií Medal of Honor a Call of Duty.
Tomáš Dvořák (www / myspace)
Nebylo by fér nezmínit zde také alespoň jednoho českého skladatele. Tomáš Dvořák aka Floex z brněnského nezávislého studia Amanita Design se nedávno blýsknul zhudebněním kouzelné robotí hry Machinarium (která se dá hrát i skrz webový prohlížeč, viz zde). Tento malý český zázrak vyšel v roce 2009 a stal se velkým hitem nejen u nás, ale i v zahraničí. A právě hudba je jedním z hlavních pilířů hry. V Machinariu se totiž vůbec nemluví, byť se jedná o adventuru.
Jakub Dvorský, lídr týmu Amanita Design, mimochodem pracoval i jako výtvarník na českém filmu Kuky se vrací.
CPU Bach
Malá kuriozita na závěr. CPU Bach, digitální skladatel z roku 1993, který dokáže uvažovat jako hudební skladatelé z barokní doby. Program, který po zadání několika málo instrukcí sám vytvoří jedinečnou skladbu, sestrojil vynalézavý muž Sid Meier, avšak že by s ním dosáhl nějakých zajímavých úspěchů, to se říct nedá. Pro masy tato aplikace určena nebyla (přeci jen nešlo o žádnou hru) a navíc ji šlo spustit jen na konzoli 3DO, která ve své době nebyla příliš populární.
Christopher Tin sice získal zlatý gramofon za skladbu Baba Yetu až letos, jenže to jen díky tomu, že si ji předminulý rok vydal na debutovém albu Calling All Dawns (které mimochodem Grammy letos získalo taky). Kdyby pravidla Grammy počítala s herní hudbou tak, jako počítají s filmovou, možná by Tin cenu dostal už v roce 2006 - rok předtím totiž Baba Yetu vyšla u počítačové hry Civilization IV. Jenže kolonku s nejlepším videoherním soundtrackem by jste na seznamu kategorií nejprestižnějších hudebních cen světa hledali marně.
A to je možná škoda, jelikož řada herních soundtracků má opravdu vysokou uměleckou hodnotu. Naštěstí se již nějaký ten pátek pracuje na propagaci herní hudby u neherní veřejnosti a malé zastoupení na tom má mimo jiné i Česká filharmonie. Ta v roce 2003 odehrála v Lipsku první koncert herní hudby neuskutečněný v Japonsku (což je země hrám zaslíbená) a série takovýchto vystoupení od té doby v Německu pokračuje pod názvem Symphonic Game Music Concerts každý rok. V Americe dokonce vznikl projekt nazvaný Video Games Live, na kterém se v rámci světových turné každoročně představuje řada skladeb z nových i starších herních projektů. Pojďme si z toho kvanta muziky představit alespoň hrstku nejrůznorodějších kusů a s tím i jejich skladatele.
Nobuo Uematsu (www)
Začněme Japonskem, kde se to herními skladateli jen hemží (tvoří asi nejpočetnější část světové skladatelské obce). Zřejmě vůbec nejslavnějším japonským tvůrcem je Nobuo Uematsu, který je znám zejména pro hudbu k legendární sérii Final Fantasy (Owen Pallett je jejím neskrývaným fanouškem). Jeho soundtracky jsou mezi hráči považovány za jedny z nejlepších vůbec a svou kvalitu neztrácejí ani po letech. Dechberoucí ukázka níže je titulní skladbou ze hry Final Fantasy VII, která vyšla v roce 1997.
Christopher Tin (www / myspace)
Držitel dvou Grammy 2011 za Nejlepší instrumentální aranžmá doprovázené zpěvem (Baba Yetu) a Nejlepší klasické album napříč žánry (Calling All Dawns). Vítězná skladba se nejprve objevila v tahové strategii Civilization IV herního vizionáře Sida Meiera (o němž ještě více na konci textu) a vznikla díky Tinově známosti s hlavním designérem hry Sorenem Johnsonem, který býval jeho spolubydlícím na Stanfordské univerzitě. Chorál ve skladbě zpívá modlitbu Otče náš přeloženou do svahilštiny.
Byť se to možná z fotky na začátku článku nezdá, Tin je rozeným Američanem. Pro klasické počítačové hry příliš neskládá, zato je ale znám svou spoluprací s firmami Apple, Nokia, Puma či Microsoft. Cizí mu není ani svět filmu - v roce 2003 například vyšlo druhé pokračování snímku X-Men a právě Christopher Tin byl tím, kdo pro něj složil hudbu.
Mark Mothersbaugh (www)
Mark Mothersbaugh je především zpěvákem americké kapely Devo. Kromě toho si ale taky založil produkční firmu Mutato Muzika, se kterou skládá a nahrává soundtracky pro filmy, televizní pořady a v neposlední řadě také pro počítačové hry. Mezi jedny z jeho nejlepších autorských věcí patří hudba k druhému pokračování hry The Sims, s níž se mu úspěšně podařilo navázat na příjemnou atmosféru skladeb z předchozích “simíků”, světoznámé revoluční hry na rodinný život.
Amon Tobin (www / myspace)
Světově proslulý brazilský elektronik Amon Tobin sólově stvořil jediný herní soundtrack a to ke stealth akční hře Splinter Cell: Chaos Theory. Dílo se mu povedlo na výbornou. Třetí díl ze série her na motivy knih Toma Clancyho dostal do vínku famózní hudební podklad, jehož kvalitu potvrzuje i skutečnost, že je nedílnou součástí oficiální Tobinovy diskografie. Ukázka níže představuje úvodní skladbu, která je nazvaná – tak jako všechny ostatní – podle mise, ve které byla použita. Nosným prvkem Lighthousu jsou dvě opakující se baskytarové linky, po zvukové stránce velice propracované do nejmenších detailů.
Tobin později stvořil ještě jeden song k pátému pokračování Splinter Cell a část soundtracku ke konzolové akci inFamous.
Trent Reznor (www)
Trent Reznor je fanouškem her, údajně si jimi často krátil volnou chvíli při cestách z koncertních vystoupení. Je proto s podivem, že má na svém kontě coby skladatel jen jednu herní položku. O to víc ale může zaujmout. Reznor jako Nine Inch Nails nahrál ke střílečce Quake I jeden z nejdepresivnějších herních soundtracků všech dob a kromě toho pracoval i na tvorbě všech zvukových efektů. Tvůrci hry mu za jeho obrovské přispění věnovali poděkování hned na první stránce manuálu (papírová součást každé hry obsahující její popis) a jako malou pozornost ještě do Quake umístili logo NIN na všechny krabice s hřebíkovou muniční výbavou. Ukázka níže je titulní skladbou ze hry a dosti se liší od ostatních stop, jež jsou dále jen čistým ambientem.
Quake I byl mimochodem jednou z her, která byla distribuována na hybridním audio/datovém CD. Fungovalo to tak, že si hráč nainstaloval celou hru (resp. její datovou část) na pevný disk a při samotném hraní se mu z kompaktu přehrávala už jen hudba, uložena v klasickém formátu audio CD. Takže byť první Quake vyšel už v roce 1996, měl prvotřídní a od MIDI naprosto oproštěný hudební doprovod.
Matt Uelmen
Pro řadu počítačových hráčů je muž jménem Matt Uelmen obrovským pojmem. Stvořil totiž hudbu ke hrám StarCraft a Diablo II z dílny legendárních Blizzard Entertainment. A právě atmosféra druhé jmenované by byla bez Uelmenovy skvěle zaranžované hudby, ve které využívá nezvyklých kombinací hudebních nástrojů, minimálně poloviční a zdaleka ne tak temná (Uelmen přitom není žádným seveřanem, jak by se z příjmení a nálady skladby níže možná mohlo někomu zdát - narodil se a vyrůstal v prosluněné Kalifornii).
Michael Giacchino
Američan Michael Giacchino si už svou slávu vydobyl a to na poli filmu. Složil hudbu k takovým trhákům, jako Mission: Impossible III, Star Trek, Ratatouille nebo Vzhůru do oblak. Kromě toho má na svém kontě i soundtrack k seriálu Ztraceni. Prosadit se však dokázal i na poli herních bestsellerů. Mezi hráči ho znají zejména fanoušci dvou nejslavnějších válečných herních sérií Medal of Honor a Call of Duty.
Tomáš Dvořák (www / myspace)
Nebylo by fér nezmínit zde také alespoň jednoho českého skladatele. Tomáš Dvořák aka Floex z brněnského nezávislého studia Amanita Design se nedávno blýsknul zhudebněním kouzelné robotí hry Machinarium (která se dá hrát i skrz webový prohlížeč, viz zde). Tento malý český zázrak vyšel v roce 2009 a stal se velkým hitem nejen u nás, ale i v zahraničí. A právě hudba je jedním z hlavních pilířů hry. V Machinariu se totiž vůbec nemluví, byť se jedná o adventuru.
Jakub Dvorský, lídr týmu Amanita Design, mimochodem pracoval i jako výtvarník na českém filmu Kuky se vrací.
CPU Bach
Malá kuriozita na závěr. CPU Bach, digitální skladatel z roku 1993, který dokáže uvažovat jako hudební skladatelé z barokní doby. Program, který po zadání několika málo instrukcí sám vytvoří jedinečnou skladbu, sestrojil vynalézavý muž Sid Meier, avšak že by s ním dosáhl nějakých zajímavých úspěchů, to se říct nedá. Pro masy tato aplikace určena nebyla (přeci jen nešlo o žádnou hru) a navíc ji šlo spustit jen na konzoli 3DO, která ve své době nebyla příliš populární.
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Konektor-Hudba-v-pocitacovych-hrach~04~brezen~2011/
Komentáře
&;
