Kdopak to klepe?
3.7.2003 | Autor: Jaroslav Špulák | sekce: publicistika
Když Amerika metala bomby na Bagdád, byla skupina Metallica ve válce.
Bushovi lidé použili proti obzvláště zpupným stoupencům Saddáma Husajna starou fintu. Nalili jim do hlav písničky, které nekorespondovaly a dosud nekorespondují s tamní kulturou. Z reproduktorů před jejich bunkry vyhrával heavy metal, jenž střídaly uječené dětské odrhovačky. Metallica na tom 'koncertu' hrála Enter Sandman. Bez větší fanouškovské odezvy.
To už tu ale bylo. Při vojenské invazi do Panamy v roce 1989 zařadila americká armáda do rejstříku psychologických zbraní hudbu australských AC/DC vybuzenou na úroveň hlučnosti startujícího tryskového letadla. Před úkrytem generála Noriegy uspořádala koncert, na který on jen tak nezapomene. Směl si vybrat mezi zešílením a vytažením bílého praporu. Zvolil to druhé.
Kdyby tehdejší i současná americká armáda vlastnila jedinou kopii aktuálního metallikovského alba St. Anger, jistě by dosáhla vítězství hravěji a rychleji. Jak moc se kolem té desky mlžilo a napínalo, tak překvapivá je. Vydavatelská společnost Universal Music se dokonce rozhodla, že pro velký celosvětový zájem uvede kolekci na trh o čtyři dny dříve, než původně plánovala. 5. června byla venku.
celý článek nejdete v červencovém Rock&Popu
Když Amerika metala bomby na Bagdád, byla skupina Metallica ve válce.
Bushovi lidé použili proti obzvláště zpupným stoupencům Saddáma Husajna starou fintu. Nalili jim do hlav písničky, které nekorespondovaly a dosud nekorespondují s tamní kulturou. Z reproduktorů před jejich bunkry vyhrával heavy metal, jenž střídaly uječené dětské odrhovačky. Metallica na tom 'koncertu' hrála Enter Sandman. Bez větší fanouškovské odezvy.
To už tu ale bylo. Při vojenské invazi do Panamy v roce 1989 zařadila americká armáda do rejstříku psychologických zbraní hudbu australských AC/DC vybuzenou na úroveň hlučnosti startujícího tryskového letadla. Před úkrytem generála Noriegy uspořádala koncert, na který on jen tak nezapomene. Směl si vybrat mezi zešílením a vytažením bílého praporu. Zvolil to druhé.
Kdyby tehdejší i současná americká armáda vlastnila jedinou kopii aktuálního metallikovského alba St. Anger, jistě by dosáhla vítězství hravěji a rychleji. Jak moc se kolem té desky mlžilo a napínalo, tak překvapivá je. Vydavatelská společnost Universal Music se dokonce rozhodla, že pro velký celosvětový zájem uvede kolekci na trh o čtyři dny dříve, než původně plánovala. 5. června byla venku.
celý článek nejdete v červencovém Rock&Popu
časopis Rock&Pop 2003/07
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Kdopak-to-klepe~03~cervenec~2003/
Komentáře
&;
