Gorillaz - Globální ekopop
26.4.2010 | Autor: Benjamin Slavík | sekce: publicistika
fotogalerie
Jeden seznam: Feel Good inc., Clint Eastwood, 19-2000, DARE, Dirty Hary. To jsou písničky z prvních dvou alb anglického projektu Gorillaz, který bude znát i trenér ve vašem fitku. Nyní si na seznam dopište Stylo nebo On The Melancholy Hill. To jsou zase písničky z nové desky Gorillaz. Všechny skldaby spojuje to, že popový showbusines virují inteligencí.
Gorillaz jsou dvojka cool Angličanů. Damon Albarn je zpěvák a skladatel, který ve svém nejznámnějším projektu Blur odpřísáhnul, že do chytlavé popové písničky v klidu propašuje nemálo experimentů (v tomhle není první a nebude ani poslední, jenom rozšiřuje hrdé řady). Jamie Hewlett je zase designér, co se baví a současně živí kreslením komixů. Jejich Gorillaz jsou známá virtuální kapela, která v jasných hitech na svých třech albech nabízí chytřejší podobu zábavové popmusic. Pozadí všeho je možná ještě zajímavější: namalované postavičky žijí svoje životy a jejich jednotlivé charaktery jsou popsané do detailů (viz. box).
Reflexe mainstreamu
Gorillaz teď sice vydali teprve třetí desku, ale jsou tady už dvanáct let. Nápad na jejich založení přišel z nudy na pohovce. Když spolu koncem devadesátých let Damon Albarn a Jamie Hewlett bydleli, jednou večer společně koukali na MTV a divili se, že tohle má být ta správná zábava k zabíjení času. „Koukat se trochu déle na ten televizní kanál je něco jako pobyt v pekle. Vždyť tam vůbec nic není..“. Oba si řekli, že nebudou jenom nadávat a pokusí se nabídnout alternativu - zábavu, která nebude snižovat IQ. Po letech si můžeme dovolit pohled do zpětného zrcátka. První dvě alba si koupilo více než patnáct miliónů lidí. Nové album Plastic Beach, které vyhází pět let po minulé Demon Days, se v Americe a Anglii stalo hitparádovou dvojkou a v zásadě neprogresivní České republice šestkou, asi se tady asi ještě moc neokoukali.
Hudebně Gorillaz jsou a byli terčem analytických esejí; jednou se psalo o garáži udělané pro širší publikum, podruhé o zakouřeném triphopovém sklepě a nyní o reflexi čistě mainstreamaových žánrů.
Oba umělci se před vydáním alba předháněli v tom, kdo dokáže publikum efektněji nalákat. Albarn si třeba myslí, že nová deska je asi největším popem, co kdy udělal (to jsou od autora hitu jako je třeba Boys & Girls od Blur, silná slova). Ale chlubil se taky tím, že musel na pár týdnů odjet do Beirutu, aby natáčel s National Orchestra for Oriental Arabic Music.
Naše ještě stále zelená planeta Gorillaz není ukradená a to, že svojí třetí desku pojmenovali Plastic Beach není jenom tak. Proklikněte jejich web www.gorillaz.com a zjistíte, že se Gorillaz moc obávají, abychom se na plážích za čas, místo pískem nebrodili odpadky. A na tom webu určitě zůstaňte: je tu pro vás v jednoduchých počítačových internetových hrách nachystáno mraky zábavy.
Důvod se radovat
Damona Albarna každý nemiluje. Haters na něj sprostě pokřikují „arogantní megalomane“. Vadí jim, že z někoho, kdo umí chytlavé písničky se stal intelektuál, který progresi nahání na každém rohu. Experimentuje se vším, co se mu připlete do cesty: klidně s čínskými opičími sbory, které popové publiku většinou vůbec nevoní. Damona Albarna je však potřeba bránit, on je totiž arogantním megalomanem se zlatým dotykem - všechno nač sáhne, se povede. Na svou novou desku si pozval tolik hostů, že otázka, zda je to vůbec ještě album Gorillaz je na místě...Neomezoval se žánry. Aby si přišli zazpívat, volal americkým komerčním hiphoperům jako jsou Snoop Dog nebo Mos Def, britským undergroundovým grimme umělcům - Bashi nebo Kano, kteří se vešli do jednoho tracku se zmiňovaným Libanonským orchestrem, ale i pár starcům jako Mark E. Smith z The Fall, Lou Reed nebo dvojice z The Clash Mick Jones a Paul Simonon. Několik z nich si nepřišla pouze zazpívat, ale radila a podílela se na hudebních složkách jednotlivých tracků. Elementů a prvků je na Plastic Beach více než v politice intrik, ale neskončilo to tak jako u posledních Massive Attack, aby se deska rozpadla na kolekci jednotlivých písniček, co spolu nemohou existovat.
Je tu hodně melodií, je tu hodně raperů, co ukazují naběhlé svalstvo, je tu pár ukecaných cynických keců netaktních legend a taky tu je Damon Albarn.
Je to jedna z nejlepších desek s globálním dosahem za posledních pár let a to důvod proč se radovat.
Fotogalerie:
fotogalerie
Jeden seznam: Feel Good inc., Clint Eastwood, 19-2000, DARE, Dirty Hary. To jsou písničky z prvních dvou alb anglického projektu Gorillaz, který bude znát i trenér ve vašem fitku. Nyní si na seznam dopište Stylo nebo On The Melancholy Hill. To jsou zase písničky z nové desky Gorillaz. Všechny skldaby spojuje to, že popový showbusines virují inteligencí.Gorillaz jsou dvojka cool Angličanů. Damon Albarn je zpěvák a skladatel, který ve svém nejznámnějším projektu Blur odpřísáhnul, že do chytlavé popové písničky v klidu propašuje nemálo experimentů (v tomhle není první a nebude ani poslední, jenom rozšiřuje hrdé řady). Jamie Hewlett je zase designér, co se baví a současně živí kreslením komixů. Jejich Gorillaz jsou známá virtuální kapela, která v jasných hitech na svých třech albech nabízí chytřejší podobu zábavové popmusic. Pozadí všeho je možná ještě zajímavější: namalované postavičky žijí svoje životy a jejich jednotlivé charaktery jsou popsané do detailů (viz. box).
Reflexe mainstreamu
Gorillaz teď sice vydali teprve třetí desku, ale jsou tady už dvanáct let. Nápad na jejich založení přišel z nudy na pohovce. Když spolu koncem devadesátých let Damon Albarn a Jamie Hewlett bydleli, jednou večer společně koukali na MTV a divili se, že tohle má být ta správná zábava k zabíjení času. „Koukat se trochu déle na ten televizní kanál je něco jako pobyt v pekle. Vždyť tam vůbec nic není..“. Oba si řekli, že nebudou jenom nadávat a pokusí se nabídnout alternativu - zábavu, která nebude snižovat IQ. Po letech si můžeme dovolit pohled do zpětného zrcátka. První dvě alba si koupilo více než patnáct miliónů lidí. Nové album Plastic Beach, které vyhází pět let po minulé Demon Days, se v Americe a Anglii stalo hitparádovou dvojkou a v zásadě neprogresivní České republice šestkou, asi se tady asi ještě moc neokoukali.
Hudebně Gorillaz jsou a byli terčem analytických esejí; jednou se psalo o garáži udělané pro širší publikum, podruhé o zakouřeném triphopovém sklepě a nyní o reflexi čistě mainstreamaových žánrů.
Oba umělci se před vydáním alba předháněli v tom, kdo dokáže publikum efektněji nalákat. Albarn si třeba myslí, že nová deska je asi největším popem, co kdy udělal (to jsou od autora hitu jako je třeba Boys & Girls od Blur, silná slova). Ale chlubil se taky tím, že musel na pár týdnů odjet do Beirutu, aby natáčel s National Orchestra for Oriental Arabic Music.
Naše ještě stále zelená planeta Gorillaz není ukradená a to, že svojí třetí desku pojmenovali Plastic Beach není jenom tak. Proklikněte jejich web www.gorillaz.com a zjistíte, že se Gorillaz moc obávají, abychom se na plážích za čas, místo pískem nebrodili odpadky. A na tom webu určitě zůstaňte: je tu pro vás v jednoduchých počítačových internetových hrách nachystáno mraky zábavy.
Důvod se radovat
Damona Albarna každý nemiluje. Haters na něj sprostě pokřikují „arogantní megalomane“. Vadí jim, že z někoho, kdo umí chytlavé písničky se stal intelektuál, který progresi nahání na každém rohu. Experimentuje se vším, co se mu připlete do cesty: klidně s čínskými opičími sbory, které popové publiku většinou vůbec nevoní. Damona Albarna je však potřeba bránit, on je totiž arogantním megalomanem se zlatým dotykem - všechno nač sáhne, se povede. Na svou novou desku si pozval tolik hostů, že otázka, zda je to vůbec ještě album Gorillaz je na místě...Neomezoval se žánry. Aby si přišli zazpívat, volal americkým komerčním hiphoperům jako jsou Snoop Dog nebo Mos Def, britským undergroundovým grimme umělcům - Bashi nebo Kano, kteří se vešli do jednoho tracku se zmiňovaným Libanonským orchestrem, ale i pár starcům jako Mark E. Smith z The Fall, Lou Reed nebo dvojice z The Clash Mick Jones a Paul Simonon. Několik z nich si nepřišla pouze zazpívat, ale radila a podílela se na hudebních složkách jednotlivých tracků. Elementů a prvků je na Plastic Beach více než v politice intrik, ale neskončilo to tak jako u posledních Massive Attack, aby se deska rozpadla na kolekci jednotlivých písniček, co spolu nemohou existovat.
Je tu hodně melodií, je tu hodně raperů, co ukazují naběhlé svalstvo, je tu pár ukecaných cynických keců netaktních legend a taky tu je Damon Albarn.
Je to jedna z nejlepších desek s globálním dosahem za posledních pár let a to důvod proč se radovat.
Zajímavost:
Gorillaz jsou ve všech směrech dotažení. Všechno dělají dva pánové - Damon Albarn a Jamie Hewlett, co skutečně fyzicky existují, ale když byste chtěli číst o členech skupiny, tak sbíráte informace o Murdock Niccalsovi, Russel Hobbsovi, Noodle nebo 2D. Všichni mají svoje obsáhlé a dlouhé fiktivní životopisy: včetně toho, že raději jedí špagety, steaky nebo zeleninové saláty.
Gorillaz jsou hračka dvou umělců: od začátku do konce promyšlení - něco co se dá vždycky ještě dále rozvíjet, ale nespadne do pasti intelektuálství, na kterém si ujede pár jednotlivců. Vždycky chtěli být globální. Vždycky chtěli bavit. Vždycky chtěli být progresivní. Vždycky se jim to dařilo. Těžko si představit lepší moderní popovou kapelu.
Gorillaz jsou ve všech směrech dotažení. Všechno dělají dva pánové - Damon Albarn a Jamie Hewlett, co skutečně fyzicky existují, ale když byste chtěli číst o členech skupiny, tak sbíráte informace o Murdock Niccalsovi, Russel Hobbsovi, Noodle nebo 2D. Všichni mají svoje obsáhlé a dlouhé fiktivní životopisy: včetně toho, že raději jedí špagety, steaky nebo zeleninové saláty.
Gorillaz jsou hračka dvou umělců: od začátku do konce promyšlení - něco co se dá vždycky ještě dále rozvíjet, ale nespadne do pasti intelektuálství, na kterém si ujede pár jednotlivců. Vždycky chtěli být globální. Vždycky chtěli bavit. Vždycky chtěli být progresivní. Vždycky se jim to dařilo. Těžko si představit lepší moderní popovou kapelu.
Fotogalerie:
časopis mGuide 2010/05
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/publicistika/Gorillaz-Globalni-ekopop~26~duben~2010/
