28.6.2011 | Autor: Lukáš Janičík | sekce: publicistika V rámci dalšího Fest-view jsme se ptali pořadatele Litoměřického Kořenu Michala Hanzla, který za festivalem stojí již od svého vzniku úctyhodných sedmnáct let. Na Litoměřické scéně ovšem působí i mimo festivalovou sezónu, kdy pod hlavičkou agentury Modrý z nebe pořádá v domovské Hospodě u Letního kina převážně alternativní koncerty, ale také divadla, filmy nebo přednášky. V našem e-mailovém rozhovoru nám Michal dovolil nahlédnout do festivalových příprav a prozradil jeho pojímání festivalu.

Co je v letošním ročníku nového nebo jiného ať už z programového nebo organizačního hlediska?

Možná by se o letošním ročníku dalo říct, že větší prostor v programu dostává divadlo a film a v rámci úspor ubylo zahraničních účinkujících. A abych uspořené prostředky opět utratil, přibude ještě jedno pódium, kde budou mít návštěvníci vše doslova na dosah ruky. Pozor! Neznamená to ale, že se bude hrát na obou podiích současně. To bych na Kořenu opravdu nechtěl. Spíše si od toho slibuji umocnění atmosféry, kterou mnozí nazývají rodinnou.

Vím o tobě, že si zahraniční interprety vybíráš pečlivě. Chceš divákům představit něco, co na běžných festivalech nemají šanci vidět. Zmiňme např. Vienna Vegetable Orchestra, mongolský hrdlo-zpěv Sedaa nebo mistryně ve hře na theremin Barbara Buchholz. Čím tě tedy zaujali ti letošní „cizinci“? Jak by si je čtenářům představil?


Letos jsem to ale trochu flákal. Neměl jsem totiž ještě v lednu jasnou představu o dalším vývoji a směřování festivalu. Respektive jsem ji měl, utkvělou, a jak se později ukázalo lichou. U všech účinkujících preferuji v první řadě osobitost a originalitu a myslím, že i letošní „cizinci“ tato kritéria bohatě naplňují.


Jak vůbec takový výběr kapel probíhá? Necháváš si doporučovat nebo se spíš proklikáváš náhodnými profily kapel na MySpace?

Tak i tak, ale převládá druhá možnost. Je dobrodružnější, ale často i ubíjející.


Letos na Kořenu dostává prostor také současná klubová scéna (Midi Lidi, Čokovoko, DVA). Je to něco, v čem bys chtěl pokračovat?

Abych se přiznal, tak nevím, co klubovou scénou myslíš. Pokud to, že kapely na Kořenu vystupují převážně v klubech, tak můžeme mluvit o klubovém festivalu od prvního ročníku před sedmnácti lety.

Příští rok se Kořen stane plnoletým. Když se tedy ohlédneš zpátky, jaká je jeho historie a jak se vlastně zrodil?

Zrodil se v mé hlavě úplně banálně na jednom skvělém festivalu ve východních Čechách. Jako návštěvníka mě tam přepadla touha udělat vlastní festival, tak jsem to zkusil a šlo to.

A naopak kým se Kořen na prahu plnoletosti stal? Jak ho vidíš dnes a s výhledem do budoucna?

Určitě starším, možná i známějším. Ale jinak se snad až tak moc nezměnil. Stále to je akce tak trochu ve stínu, žádný cirkus a žádné přehnané ambice, většina lidi se ráda vrací, po roce se na známém místě potkávají a seznamují. Za to všechno jsem rád. Výhled do budoucna? Co bude za rok? Uvidíme.

Závěrem, je něco, co bys z festivalového programu rád vypíchl?

Nerad něco vypichuji a ani teď to neudělám. Možná že je Kořen festivalem bez “hvězd”, kde si ale tu svou každý najde. Snad.

Litoměřický kořen, Litoměřice – Střelecký ostrov, 1. - 2. 7. 11